Ještě o noční fotce (1)

Co preferovat při fotografování statického motivu (př. noční architektura) ze stativu a při předvolbě clony? Mám volit delší čas při malé citlivosti nebo raději kratší čas při vyšší citlivosti? Existuje nějaké optimum?
Mám pocit, že při kratších časech dochází k přepalu u světelných zdrojů a naopak při vyšší citlivosti k růstu šumu.
J.V.

Je to více otázek najednou. Jednu odstraňme jaksi předem – tu zmínku o prioritě clony. Priorita clony nemá s noční fotkou přímo nic společného, je to prostě jeden režim automatické expozice, kdy můžeme ovlivňovat zaclonění (dáváme mu přednost čili prioritu) a automatika přiřadí odpovídající čas. Soustřeďme se na jádro problému, tedy na ISO a na čas. Začněme ukázkou:

Tato fotografie je pořízena při ISO 200 při cloně 11 dobou osvitu 20 sec, což znamenalo kompenzaci -1 EV. Je samozřejmě upravená, srovnaná a doladění. Když si ji prohlédneme, všimneme si především obrovského rozdílu mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími místy. Charakter noční fotky má v jistém smyslu i následující ukázka, pořízená v mé zatemněné pracovně, osvícené jen monitory:

Fotil jsem třemi expozicemi, přičemž jsem nejdřív bodově změřil obrazovky a klávesnici. Při ISO 100 vyšla expozice monitorů 1/5 sec při cloně F8.0, klávesnice 5 sekund při cloně F8.0. To je rozdíl přes 5 EV. Pořídil jsem tedy tři obrázky s dobou osvitu 1/5 sec, 2 sec a 5 sec při cloně F8.0 a spojil všechny tři do jednoho HDR obrázku (viz náš článek ZDE, kde je popsáno, jak se to dělá).

Při noční fotce není hlavní problém nedostatek světla – za předpokladu, že máme aparát na stativu. Hlavní problém je v rozsahu jasů. A to je něco, nač naráží ve svých otázkách pan J.V. Rozhodně není řešení ve vysokém ISO. Zde je ukázka šumu při 1600 ISO:

Tento obrázek je pořízen kompaktem při 3200 ISO. Kresebně je snímek zcela bezcenný a navíc tu jsou vypálené jasy, takže vysoké ISO nás nezachránilo.

Kdy má vysoké ISO smysl?
Jenom při živé noční fotografii. Následující ukázka byla pořízena při 800 ISO. Šum nevadí, každému je jasné, že jde o snímek noční ulice.

Při pořizování statické noční fotky je dobře si počkat na soumrak a na okamžik, kdy se rozsvítí světla. Pak je třeba jít s expozicí do mínusu (zde -2/3 EV) a fotka nabude charakteru noční fotografie.

Ten okamžik soumraku je velmi krátký, maximálně je použitelná půlhodinka. Poté nastane moc velká tma. V této chvíli soumraku ještě dokážeme fotit z ruky bez velkého nebezpečí rozhýbání snímku.

Jak si počínat, když nastane opravdu tma tmoucí? O tom příště.

Co preferovat při fotografování statického motivu (př. noční architektura) ze stativu a při předvolbě clony? Mám volit delší čas při malé citlivosti nebo raději kratší čas při vyšší citlivosti? Existuje nějaké optimum?
Mám pocit, že při kratších časech dochází k přepalu u světelných zdrojů a naopak při vyšší citlivosti k růstu šumu.
J.V.

Je to více otázek najednou. Jednu odstraňme jaksi předem – tu zmínku o prioritě clony. Priorita clony nemá s noční fotkou přímo nic společného, je to prostě jeden režim automatické expozice, kdy můžeme ovlivňovat zaclonění (dáváme mu přednost čili prioritu) a automatika přiřadí odpovídající čas. Soustřeďme se na jádro problému, tedy na ISO a na čas. Začněme ukázkou:

Tato fotografie je pořízena při ISO 200 při cloně 11 dobou osvitu 20 sec, což znamenalo kompenzaci -1 EV. Je samozřejmě upravená, srovnaná a doladění. Když si ji prohlédneme, všimneme si především obrovského rozdílu mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími místy. Charakter noční fotky má v jistém smyslu i následující ukázka, pořízená v mé zatemněné pracovně, osvícené jen monitory:

Fotil jsem třemi expozicemi, přičemž jsem nejdřív bodově změřil obrazovky a klávesnici. Při ISO 100 vyšla expozice monitorů 1/5 sec při cloně F8.0, klávesnice 5 sekund při cloně F8.0. To je rozdíl přes 5 EV. Pořídil jsem tedy tři obrázky s dobou osvitu 1/5 sec, 2 sec a 5 sec při cloně F8.0 a spojil všechny tři do jednoho HDR obrázku (viz náš článek ZDE, kde je popsáno, jak se to dělá).

Při noční fotce není hlavní problém nedostatek světla – za předpokladu, že máme aparát na stativu. Hlavní problém je v rozsahu jasů. A to je něco, nač naráží ve svých otázkách pan J.V. Rozhodně není řešení ve vysokém ISO. Zde je ukázka šumu při 1600 ISO:

Tento obrázek je pořízen kompaktem při 3200 ISO. Kresebně je snímek zcela bezcenný a navíc tu jsou vypálené jasy, takže vysoké ISO nás nezachránilo.

Kdy má vysoké ISO smysl?
Jenom při živé noční fotografii. Následující ukázka byla pořízena při 800 ISO. Šum nevadí, každému je jasné, že jde o snímek noční ulice.

Při pořizování statické noční fotky je dobře si počkat na soumrak a na okamžik, kdy se rozsvítí světla. Pak je třeba jít s expozicí do mínusu (zde -2/3 EV) a fotka nabude charakteru noční fotografie.

Ten okamžik soumraku je velmi krátký, maximálně je použitelná půlhodinka. Poté nastane moc velká tma. V této chvíli soumraku ještě dokážeme fotit z ruky bez velkého nebezpečí rozhýbání snímku.

Jak si počínat, když nastane opravdu tma tmoucí? O tom příště.