Nezařazené

Ještě ke kresbě Nikonu Nikkor 20/1.8

V recenzi ze 17. října jsem slíbil, že se k tomuto objektivu vrátím. Připomněl mi to i náš čtenář pan J.K. Že prý podle Slrgear.com dobrý, ale… musí se clonit. Nejen tmavé rohy na FX těle, ale v recenzi píšou, že na D7000 mám vše krásně ostré již na 1.8; na FX těle ale musí člověk přiclonit na f4… , píše J.K. a přidává odkaz.

V recenzi ze 17. října jsem slíbil, že se k tomuto objektivu vrátím. Připomněl mi to i náš čtenář pan J.K. Že prý podle Slrgear.com dobrý, ale… musí se clonit. Nejen tmavé rohy na FX těle, ale v recenzi píšou, že na D7000 mám vše krásně ostré již na 1.8; na FX těle ale musí člověk přiclonit na f4… , píše J.K. a přidává odkaz.

Opravdu miluji testy plné tabulek a grafů! Jenže víc mě zajímá praxe. Takže jsem předmětný objektiv nasadil na D750 a šel s ním na zahrádku. Ostřeno na popředí a obdélníčky vyznačují, co se fotilo:


Zde je výřez ze střední části trávníku, 100%, tedy obrovské zvětšení:


Toto je výřez z rohu. Je to méně ostré, ale nedonutilo by mě to ke skoku z Vyšehradské skály. Je to výřez z fotky, která má 6 tisíc bodů na šířku, tedy víc než 3 mé obrazovky…


Porovnání kresby v centru a na kraji.


Nahoře střed, dole kraj, ano, je to méně ostré:


Že jsou vysoce světelné objektivy při plné světelnosti méně ostřejší v rozích než při zaclonění je objev asi tak převratný, jako že když si pustím cihlu na bosý palec od nohy bude mě to bolet. Ale hlavně: k čemu je určen objektiv, jako je Nikkor 20/1.8?

 

Má dvě zásadní vlastnosti – velmi široký úhel záběru a při plné světelnosti malou hloubku ostrosti. Dovolí tedy doslova separovat motiv od okolí, přičemž okolí je dobře čitelné. Cloněním lze míru separace regulovat. Toto je ukázka použití takového objektivu při plné světelnosti:


Na proklik uvidíte obrázek v plném rozlišení. Používá se to hlavně pro focení lidí, pro živou fotografii reportážního typu, kdy hrozí nebezpečí nepřehlednosti. Malá hloubka ostrosti skvěle vyloupne jeden obličej z davu. A ty rohy? Na těch opravdu, ale opravdu nezáleží. Sám používám na Canonu Sigmu 35/1,4 právě k těmto účelům. Ale mají opravdový smysl tyto objektivy na full frame přístrojích s čipem 24 x 36. Toto je plný záběr:


Nikon D750 lze přepnut i na menší rozlišení, zde je to 5008×3336 bodů a a záběr je užší:


Takto vypadá tento záběr po přepnutí na DX formát (APS-C), opět na fotoaparátu D750:


Když porovnám snímek pořízený v D750 v režimu DX se snímkem z DX fotoaparátu Nikon D7000, výsledek z D7000 mi přijde lepší.


Nahoře je D750, dole D7000.


Nicméně v obou případech přicházím o jednu ze dvou zásadních vlastností tohoto objektivu, tedy o ultrakrátké ohnisko. Mám z toho v podstatě třicítku. Zčněme o penězích.  Pevný DX Nikkor 35/1,8 stojí 5500 Kč, kdežto jeho FX protějšek stojí 20 tisíc. Takže si myslím, že to jsou ne moc účelně investované peníze. Výhodu separačního efektu při F1.8 při použití na DX formátu sice zachováte, ale o prostor přijdete:

Kdybych to měl shrnout – zjištění testu Slrgear.com nezpochybňuji. Ano, při F4.0 objektiv jistě kreslí líp, ale jeho význam je jinde, právě v malé hloubce ostrosti a v širokém zobrazení při živé fotografii. K tomu tento nástroj slouží a toto je třeba brát v úvahu víc, než počet čárek na milimetru. No a závěrem pro zábavu zkouška vodotěsnosti objektivu… 🙂