Ještě k Proroctví brýlatého mládence

Můj článek z 20. února o budoucnosti vývoje digitální fotografie vyvolal dosti značnou ozornost. Pan Jan Baštecký mi k němu poslal zajímavý mail s hodnotnými návrhy a prognózami.

• Jsou tu možnosti významného vylepšení integrace videa (zahrnout DV a posléze i HD kvalitu) společně s příslušnými datovými kapacitami.
• Je možné očekávat masivnější integraci komunikačních technologií: nemyslím přímo integrovaný mobil, spíš si představuju bezdrátové sítě (což třeba v kombinaci s několikagigabajtovou vnitřní pamětí umožní odbourat citlivé porty a zvýšit odolnost přístroje proti vlhkosti a prachu). Sem by asi patřila i integrace webkamery.
• Současné přístroje mají stále omezení v bitové hloubce obrazu a v šumu snímače. Tedy je možné očekávat citlivější snímače, formáty obrazu ukládající vícebitovou barevnou hloubku, možná i obdobu funkce „NightShoot“, tedy například by si přístroj přisvítil scénu pomocí infra LED diody.
• Rád bych viděl zlepšení v „obvyklých parametrech“, tedy v potlačení stupně vinětace, snížení zpoždění spouště, zrychlení sériového focení, zlepšení světelnosti, zlepšení ovládání hloubky ostrosti, …
• Doufám v silnější využití „elektronických možností“: funkce „PreShoot“ – po namáčnutí spouště začne přístroj ukládat obrázky do mezipaměti a po domáčnutí uloží posledních několik snímků do trvalé paměti (tedy eliminuje zpoždění spouště i lidského elementu), snímání časových řad nastavitelnou rychlostí, detekce pohybu v obraze a snímání následné sekvence snímků, automatické natočení snímku podle orientace aparátu, možnost vkládání vodoznaku (nebo digitálního podpisu, souřadnice a času zobrazované události), …
• Dostupnost lepších displejů umožňuje základní editace provádět přímo v aparátu (ořez, redukce červených očí), …
• Výkonnější procesory umožňují lépe zpracovávat snímky (a tedy zmenšit jejich objem a zlepšit vypovídací schopnost): například místo nejjednodušší a nejhloupější varianty JPG formátu používat optimalizovanou verzi, umožnit definovat rozsah jasů, umožnit převod do jiných formátů (třeba omezení prahovou hodnotou a převod do komprimovaného jednobitového TIFF formátu), OCR (rozpoznání písma a převod do textového souboru), …
• osobně by se mi velice líbila možnost převodu snímků do waveletových a fraktálních formátů obrazu (což by umožnilo významně nižší nároky na datový prostor a nezávislost na rozlišení). Například běžný obrázek má ve fraktální kompresi (která se kdysi příliš nerozšířila pro náročnost na výpočetní výkon) zhruba 50x menší datový objem. Obraz se při komprimaci analyzuje a ukládá se definice významných prvků – jejich matematický popis je nezávislý na rozlišení.

  Možnosti tedy jsou – ovšem co z toho bude marketingově výhodné pro velké hráče na trhu, to si netroufám odhadnout.

Poznámka redakce:
To jsou bezesporu zajímavé podněty a postřehy a některé body prognózy pana Bašteckého se jistě naplní: už dnes kupříkladu se setkáváme s vyšším rozlišením videa, i s formátem 9:16, jsme svědky pokusů o impementaci WiFi, zlepšují se displeje a pod. Můj článek se ale týkal především průmyslového odvětví jako takového. Jeho osud je v rukou „spotřebitelské masy“, která samozřejmě nemá ani ponětí o fraktální kompresi… Takže to, o čem píše pan Baštecký, se promítne spíše do vyšší třídy přístrojů, která je třešničkou na dortu. Ten dort ale bude „sekán jako cvičky od Baťi“ OEM výrobci a prodáván v lákavých módních barvičkách oné tupé spotřebitelské mase. To vidím já ve své křišťálové kouli…
O.Neff

Můj článek z 20. února o budoucnosti vývoje digitální fotografie vyvolal dosti značnou ozornost. Pan Jan Baštecký mi k němu poslal zajímavý mail s hodnotnými návrhy a prognózami.

• Jsou tu možnosti významného vylepšení integrace videa (zahrnout DV a posléze i HD kvalitu) společně s příslušnými datovými kapacitami.
• Je možné očekávat masivnější integraci komunikačních technologií: nemyslím přímo integrovaný mobil, spíš si představuju bezdrátové sítě (což třeba v kombinaci s několikagigabajtovou vnitřní pamětí umožní odbourat citlivé porty a zvýšit odolnost přístroje proti vlhkosti a prachu). Sem by asi patřila i integrace webkamery.
• Současné přístroje mají stále omezení v bitové hloubce obrazu a v šumu snímače. Tedy je možné očekávat citlivější snímače, formáty obrazu ukládající vícebitovou barevnou hloubku, možná i obdobu funkce „NightShoot“, tedy například by si přístroj přisvítil scénu pomocí infra LED diody.
• Rád bych viděl zlepšení v „obvyklých parametrech“, tedy v potlačení stupně vinětace, snížení zpoždění spouště, zrychlení sériového focení, zlepšení světelnosti, zlepšení ovládání hloubky ostrosti, …
• Doufám v silnější využití „elektronických možností“: funkce „PreShoot“ – po namáčnutí spouště začne přístroj ukládat obrázky do mezipaměti a po domáčnutí uloží posledních několik snímků do trvalé paměti (tedy eliminuje zpoždění spouště i lidského elementu), snímání časových řad nastavitelnou rychlostí, detekce pohybu v obraze a snímání následné sekvence snímků, automatické natočení snímku podle orientace aparátu, možnost vkládání vodoznaku (nebo digitálního podpisu, souřadnice a času zobrazované události), …
• Dostupnost lepších displejů umožňuje základní editace provádět přímo v aparátu (ořez, redukce červených očí), …
• Výkonnější procesory umožňují lépe zpracovávat snímky (a tedy zmenšit jejich objem a zlepšit vypovídací schopnost): například místo nejjednodušší a nejhloupější varianty JPG formátu používat optimalizovanou verzi, umožnit definovat rozsah jasů, umožnit převod do jiných formátů (třeba omezení prahovou hodnotou a převod do komprimovaného jednobitového TIFF formátu), OCR (rozpoznání písma a převod do textového souboru), …
• osobně by se mi velice líbila možnost převodu snímků do waveletových a fraktálních formátů obrazu (což by umožnilo významně nižší nároky na datový prostor a nezávislost na rozlišení). Například běžný obrázek má ve fraktální kompresi (která se kdysi příliš nerozšířila pro náročnost na výpočetní výkon) zhruba 50x menší datový objem. Obraz se při komprimaci analyzuje a ukládá se definice významných prvků – jejich matematický popis je nezávislý na rozlišení.

  Možnosti tedy jsou – ovšem co z toho bude marketingově výhodné pro velké hráče na trhu, to si netroufám odhadnout.

Poznámka redakce:
To jsou bezesporu zajímavé podněty a postřehy a některé body prognózy pana Bašteckého se jistě naplní: už dnes kupříkladu se setkáváme s vyšším rozlišením videa, i s formátem 9:16, jsme svědky pokusů o impementaci WiFi, zlepšují se displeje a pod. Můj článek se ale týkal především průmyslového odvětví jako takového. Jeho osud je v rukou „spotřebitelské masy“, která samozřejmě nemá ani ponětí o fraktální kompresi… Takže to, o čem píše pan Baštecký, se promítne spíše do vyšší třídy přístrojů, která je třešničkou na dortu. Ten dort ale bude „sekán jako cvičky od Baťi“ OEM výrobci a prodáván v lákavých módních barvičkách oné tupé spotřebitelské mase. To vidím já ve své křišťálové kouli…
O.Neff