|
V neděli jsme se vypravili s naší Dílnou znovu do areálu Fata Morgana v Botanické zahradě v pražské Tróji. Fotili jsme tam makro… a skoro na konci, když už jsme v tom horku byli napůl uvaření, jsem si všiml zajímavé věci. Začnu obyčejným motýlem:
 V klidu jsem si ho fotil – dodám, že Canonem 5D Markem II, objektiv 70-200/2.8 s mezikroužky, měl jsem monopod (stativ „jednonožku“ a ostření jsem vzdal, měl jsem natvrdo nastavené ostření na nejbližší dostupnou vzdálenost a „ostřil“ jsem tím, že jsem se o chlup vzdaloval a přibližoval k objektu – nevím, jestli je to nejsprávnější způsob, ale pro moji nervovou soustavu jistě nejšetrnější. No a jak tak tam ten motýl seděl, po pěšině za ním chodili lidi.  To šel někdo v červeném svetru. Nejdřív jsem v duchu zabědoval, na uklidněnou šel někdo v tmavé bundě.  Hm… Zastesklo se mi po červené bundě a už tam jedna byla! Pak ji ale vystřídal někdo opět v tmavém.  Lidé chodili – a bylo zajímavé pozorovat, jak zásadně se povaha obrázku mění s pozadím.  Tenhle následující obrázek se mi líbí nejvíc:  A zajímavé také je, že všechny tyto snímky byly pořízeny stejnou expozicí a přitom vypadají každý jinak exponovaný, ten s červeným pozadím se zdá nejsvětlejší.  Použil jsem sadu mezikroužků Kenko (dodávají se 3 v sadě, 12 mm, 20 mm a 36 mm, používal jsem 12 a 20 na sobě) – na makro se mi to dobře osvědčuje. Mezikroužky stojí 4500 Kč a dají se použít na různé objektivy. Což mi přijde velmi praktické a vyjde to levněji než koupě speciálního makroobjektivu. |
|
V neděli jsme se vypravili s naší Dílnou znovu do areálu Fata Morgana v Botanické zahradě v pražské Tróji. Fotili jsme tam makro… a skoro na konci, když už jsme v tom horku byli napůl uvaření, jsem si všiml zajímavé věci. Začnu obyčejným motýlem:
V klidu jsem si ho fotil – dodám, že Canonem 5D Markem II, objektiv 70-200/2.8 s mezikroužky, měl jsem monopod (stativ „jednonožku“ a ostření jsem vzdal, měl jsem natvrdo nastavené ostření na nejbližší dostupnou vzdálenost a „ostřil“ jsem tím, že jsem se o chlup vzdaloval a přibližoval k objektu – nevím, jestli je to nejsprávnější způsob, ale pro moji nervovou soustavu jistě nejšetrnější. No a jak tak tam ten motýl seděl, po pěšině za ním chodili lidi. To šel někdo v červeném svetru. Nejdřív jsem v duchu zabědoval, na uklidněnou šel někdo v tmavé bundě. Hm… Zastesklo se mi po červené bundě a už tam jedna byla! Pak ji ale vystřídal někdo opět v tmavém. Lidé chodili – a bylo zajímavé pozorovat, jak zásadně se povaha obrázku mění s pozadím. Tenhle následující obrázek se mi líbí nejvíc: A zajímavé také je, že všechny tyto snímky byly pořízeny stejnou expozicí a přitom vypadají každý jinak exponovaný, ten s červeným pozadím se zdá nejsvětlejší. Použil jsem sadu mezikroužků Kenko (dodávají se 3 v sadě, 12 mm, 20 mm a 36 mm, používal jsem 12 a 20 na sobě) – na makro se mi to dobře osvědčuje. Mezikroužky stojí 4500 Kč a dají se použít na různé objektivy. Což mi přijde velmi praktické a vyjde to levněji než koupě speciálního makroobjektivu. |
