Nezařazené

Je kytek čas (2)


 

V prvním díle našeho miniseriálu o jarním fotografování jsme se zabývali ostřením a květinami, zabývali jsme se ohniskovou vzdáleností, clonou a hloubkou ostrosti. Dnes si něco povíme o osvětlení. Podívejme se na ukázku vlevo (na proklik uvidíte snímek větší). Žádná chyba na něm není, přinejmenším chyba z hledisek probíraných posledně – tedy především je ostrý a to je jedna ze základních kvalit každé dobré fotografie. Přesto působí nezajímavě. Mohla by sloužit jako ilustrace k nějakému článku o skalničkách.
Proč to tak je? Obrázek má ploché osvětlení. Byl snímán v poledne, kdy slunce stojí vysoko na obloze a fotografoval jsem shora. Na obrázku není prakticky žádný stín, ani květiny, ani kameny nemají žádnou plastičnost.

 

Jinak už působí následující ukázka. Květy jsou osvětleny z boku, také v listech vidíme stíny. Obrázek působí mnohem živěji, už není plochý, jak tomu bylo v předchozím případě. Samozřejmě, že nelze zavrhnout ploché osvětlení. Řekl jsem, že ten první snímek by mohl sloužit jako ukázka do nějakého odborného článku – ano, má vysokou dokumentární hodnotu. Nemá v sobě ale žádnou poezii. Čím víc pustíte světlo do záběru, aby si tam dělalo co chce, tím je obrázek subjektivnější. Čímž se dostávám k mému oblíbenému tématu, k protisvětlu. Podívejte se na dvě následující ukázky:

Oba snímky byly pořízeny prakticky na stejném místě ve stejný čas, ve skutečnosti jde o týž trs kapradin v parku štiřínského zámku. Jenže levý snímek má ploché přední světlo, kdežto ten pravý má světlo proti sobě, je pořízen v protisvětle. Příště si povíme víc o expozici, ale už teď je dobře rozptýlit obavy, které mnozí lidé před snímky v protisvětle chovají. Automatika velmi dobře zvládá i takovéto světelné situace a k obavám není žádný důvod! Takže, když to shrnu, snímky s předním světlem mají vysokou dokumentární hodnotu, protože nejlépe prokreslují fotografované květiny. Snímky s bočním světle jsou subjektivnější, obrazově zajímavější, kdežto snímky v protisvětle mnohdy zakrývají i podstatné části dané rostliny, ale mají velmi často i nečekané obrazové kouzlo.
Takže závěrem ještě jedna dvojice, vlevo přední světlo, vpravo protisvětlo.

 

V prvním díle našeho miniseriálu o jarním fotografování jsme se zabývali ostřením a květinami, zabývali jsme se ohniskovou vzdáleností, clonou a hloubkou ostrosti. Dnes si něco povíme o osvětlení. Podívejme se na ukázku vlevo (na proklik uvidíte snímek větší). Žádná chyba na něm není, přinejmenším chyba z hledisek probíraných posledně – tedy především je ostrý a to je jedna ze základních kvalit každé dobré fotografie. Přesto působí nezajímavě. Mohla by sloužit jako ilustrace k nějakému článku o skalničkách.
Proč to tak je? Obrázek má ploché osvětlení. Byl snímán v poledne, kdy slunce stojí vysoko na obloze a fotografoval jsem shora. Na obrázku není prakticky žádný stín, ani květiny, ani kameny nemají žádnou plastičnost.

 

Jinak už působí následující ukázka. Květy jsou osvětleny z boku, také v listech vidíme stíny. Obrázek působí mnohem živěji, už není plochý, jak tomu bylo v předchozím případě. Samozřejmě, že nelze zavrhnout ploché osvětlení. Řekl jsem, že ten první snímek by mohl sloužit jako ukázka do nějakého odborného článku – ano, má vysokou dokumentární hodnotu. Nemá v sobě ale žádnou poezii. Čím víc pustíte světlo do záběru, aby si tam dělalo co chce, tím je obrázek subjektivnější. Čímž se dostávám k mému oblíbenému tématu, k protisvětlu. Podívejte se na dvě následující ukázky:

Oba snímky byly pořízeny prakticky na stejném místě ve stejný čas, ve skutečnosti jde o týž trs kapradin v parku štiřínského zámku. Jenže levý snímek má ploché přední světlo, kdežto ten pravý má světlo proti sobě, je pořízen v protisvětle. Příště si povíme víc o expozici, ale už teď je dobře rozptýlit obavy, které mnozí lidé před snímky v protisvětle chovají. Automatika velmi dobře zvládá i takovéto světelné situace a k obavám není žádný důvod! Takže, když to shrnu, snímky s předním světlem mají vysokou dokumentární hodnotu, protože nejlépe prokreslují fotografované květiny. Snímky s bočním světle jsou subjektivnější, obrazově zajímavější, kdežto snímky v protisvětle mnohdy zakrývají i podstatné části dané rostliny, ale mají velmi často i nečekané obrazové kouzlo.
Takže závěrem ještě jedna dvojice, vlevo přední světlo, vpravo protisvětlo.