Nezařazené

Jak vyzrát na šum

Šum je bubák digitální fotografie. Když budeš zlobit a nespapáš polívčičku, přijde na tebe šum. Dá se na něj vyzrát? Zkouším tu jakousi kuliferdálnu, která… No, čtěte a uvidíte.

Jak vzniká šum
Stručně připomenu, jak šum vzniká. Fotodiody si představme jako skleničky. Světlo vygeneruje elektrický náboj, něco jako vodu do skleničky. Jenže v té skleničce je ještě jiná tekutina, dejme tomu černá, vzniká jinými faktory, elektromagnetickým zářením, teplem, kosmickými paprsky. Běda, kdy šum převládne nad signálem, nad obrazovou informací vyvolanou při expozici.

Šum je bubák digitální fotografie. Když budeš zlobit a nespapáš polívčičku, přijde na tebe šum. Dá se na něj vyzrát? Zkouším tu jakousi kuliferdálnu, která… No, čtěte a uvidíte.

Jak vzniká šum
Stručně připomenu, jak šum vzniká. Fotodiody si představme jako skleničky. Světlo vygeneruje elektrický náboj, něco jako vodu do skleničky. Jenže v té skleničce je ještě jiná tekutina, dejme tomu černá, vzniká jinými faktory, elektromagnetickým zářením, teplem, kosmickými paprsky. Běda, kdy šum převládne nad signálem, nad obrazovou informací vyvolanou při expozici.

Odbočka
Já na této stránce opakovaně tvrdím, že šum je papírový tygr a že je podstatné, co je na fotce vyfoceného a ne to, jestli je nebo není na ní šum. Nicméně šum nelze bagatelizovat. Víme, že čím vyšší ISO, respektive čím je delší expoziční čas, tím roste šum.

 

Trik na šum.
Zkoušel jsem Sonyho Alphu 7S. To je přístroj, který zvládá šum výtečně. Tady je ukázka při 25600 ISO, to je hodnota donedávna snová. Snímek jsem vyvolal v Camera Raw Photoshopu. Chlupy na těle naší Nory nespočtete, ale použitelná fotka to je.


Jaký byl trik? Přeexpozice. Konal jsem pokusy u nás v Břežanech v garáži. Vlevo je fotka s nulovou korekcí, prostřední je s korekcí +1,3 a krajní je +2,3 EV. Už na náhledu vidíte, že přeexponovaný snímek je méně zašuměný.


Zkusme ho vyvolat v Camera Raw. Povstane z něho vcelku slušně použitelný obrázek.


Jistěže namítnete, že to nic neznamená. Přirozeně, že korekce do plusu nechá déle otevřenou závěrku, než určila automatika. Na fotodiody se tedy dostane více světla a to má příznivý důsledek na podíl vůči šumu (tedy elektrickému náboji, který ve fotodiodě vznikl elektromagnetickým zářením atd.).

Je třeba prozkoumat podstatnou otázku: kdy bude šum menší? Když při daném vysokém ISO prodloužíme dobu osvitu o 1 EV, anebo snížíme ISO o 1 EV a budeme exponovat při nulové korekci?

Experiment jsem prováděl opět s přístrojem Sony Alpha 7S. Exponoval jsem do RAW, vyvolával v Camera Raw Photoshopu – aniž bych jakkoli zasahoval do šumu a ostrosti. Šlo o prosté vyvolání jen s malou úpravou jasu pomocí táhla Expozice. ISO jsem nastavil na bláznivých 102 tisíc. Teď trochu přeskočím a ukážu výsledek experimentu.

Vlevo je 100% zobrazení snímku exponovaného bez korekce při 51200 ISO, vpravo 102400 ISO a korekce +1 EV. Rozdíl je zásadní.


Podotýkám, že je to můj první pokus tohoto druhu a chci ho ještě ověřit. Navíc, jde o motiv s velmi nízkým kontrastem a patrně by nastaly v kontrastní scéně problémy s přepaly. Je to pochopitelně vázáno na práci v RAW formátu. Čímž naznačuji, že je to prostor k dalšímu dumání. Dole jsou ke stažení varianty snímků, v jejich názvu je v první části ISO v tisících, v druhé korekce expozice.

Vlevo nahoře 102 tisíc ISO bez korekce, vpravo 102 tisíc s korekcí +0,3. Dole 102 tisíc s korekcí +1EV, vpravo 102 s korekcí +3 EV – cofeno v manuálním režimu, proto se v Exif korekce neuvádí.
Dole vlevo 51 tisíc ISO, vpravo 25 tisíc ISO, obé bez korekce.

 

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: