Aktuality, Fotografujeme, Recenze

Jak se fotilo Fujifilmem GFX 50R

Fujifilm je firma pozoruhodná originálním přístupem a odvážnými kroky. Nejdříve zaujala odbornou i laickou veřejnost vývojem zcela neobvykle řešených snímačů, pak se vzdala zrcadlovek a vsadila na klasiku, na retro design. Když na trhu začalo přituhovat a Sony všem zatápěl svými fullframe bezzrcadlovkami řady Alpha7, Fujifilm se rozhodl nejít touto cestu a přišel s formátem GFX, to jsou bezzrcadlovky s formátem čipu 33 x 44 mm a crop factorem 0,79. To znamená, že úhel záběru odpovídá kratšímu ohnisku, takže dejme tomu 100 mm fyzického ohniska odpovídá 79 mm objektivu na plnoformát 24 x 36. Já měl k disposici objektiv 63 mm, což si řeknete že je divné ohnisko, ale on měl úhel záběru jako plnoformátová padesátka a jsme doma. Třiadvacítka měla úhel jako 18 mm objektiv na plnoformátu.

Čip 33 x 44 mm má skoro dvojnásobnou plochu než tzv. plnoformát, takže za předpokladu kvalitní optiky se dá čekat jednak prvotřídní kresba, jednak větší dynamický rozsah. Ovšem hraje tu roli ještě hloubka ostrosti. Tím že jsou ohniska relativně fyzicky delší, hloubka ostrosti při kratším ekvivalentu odpovídá tomu delšímu ohnisku. Kromě toho zkušenost ukazuje, že tyto středoformátové objektivy lépe snášejí zaclonění na vyšší hodnoty clony. Většinou je už clona F16 problematická a F22 je nepoužitelná, o těchto objektivů je F32 naprosto legitimní clona. Nikde jsem o tom nečetl zasvěcené pojednání, vysvětluju si to tím, že problém je difrakce čili ohyb kolem hran lamel clony a tím, že je clonový otvor fyzicky při dané hodnotě clony větší, difrakce se méně projevuje.

Fujifilm uvedl řadu GFX modelem S, tento model je R. Jde opět o bezzrcadlovku s elektronickým čtyřmegovým hledáčkem a padesátimegovým čipem. Když si oba modely srovnáte, ať mě hrom bací, jestli vidím jiné rozdíly než ty, že erko je proti esku o patnáct deka lehčí a o 26 tisíc levnější, stojí 114 tisíc (květen 2019) s tím, že je na trhu spousta FF přístrojů které jsou i podstatně dražší.

Řešení odpovídá celkovému přístupu Fujifilmu k věci. Primárně je tu ruční ovládání časů, korekce expozice (na těle přístroje) a clony (kroužek na objektivu). Po přepnutí na A jde o prioritu toho druhého faktoru, když je jak clona tak čas na A jde o plný manuál. Klasika. Závěrka je mechanická, při těch rozměrech se ozve po stisku spouště slušná rána, až máte pocit zrcadlovky. Je možné přepnout na elektronickou závěrku, ovšem při rozměru čipu (opět!) se projevuje zkreslení v důsledku časové prodlevy při načítání dat. Je zde deset tlačítek která jsou volitelná a navíc Q tlačítko pro rychlé menu, kam si také můžete natahat co potřebujete.

Slabé stránky? Je to velký foťák, ale od velkého foťáku nemůžete čekat že bude malý, že. Každopádně je to nejmenší středoformát na trhu za nejpřístupnější peníze ve své třídě. Je trochu pomalý, ale zase – to není reportážní přístroj, na profi sport kupte Canon 1DX nebo Nikon D5. Čtu že má slabé video, ale myslím, že na video by takový přístroj kupoval jen málokdo. Podstatný je obraz. Myslel jsem si o obrazové kvalitě Sony A7R III kdoví co, ale srovnání způsobilo pokles spodní čelisti. Vlevo fujina, vpravo soňák.


Ta hloubka ostrosti je zde zásadně důležitý faktor. Pokud fotíme na APS-C, tak ve středních a krátkých ohniscích se dá nějakého efektu dosáhnout jen na extrémně velkých světelnostech. Zato na středoformátu se malá hloubka ostrosti projeví i na středním ohnisku při střední cloně, tady je to při ekv. 50 mm a cloně F6.3.

Obrázek v záhlaví je pořízen ohniskem s ekv. 18 mm na clonu F6.3 a přesto je odstup ostrosti markantní.

O dynamický rozsah není třeba mít starost. Scéna za prudkého slunce:


Přepaly se projeví jen v mracích a na bílém autě v modré složce a slité stíny maličko pod autem a v nejhlubším stínu mezi stromy.

A to je JPEG v základním nastavení, žádné vyvolávání z RAW nebo čarování s DR, které Fujifilm tradičně nabízí.

Shrnutí

Fujifilm GFX 50R je středoformátová bezzrcadlovka s fenomenální kresbou a velkým dynamickým rozsahem. Je určena k uvážlivé práci na profi úrovni, k úkolům kde se počítá s maximálně kvalitním výsledkem po všech stránkách. Je jasné, proč se Fujifilm nepustil do plnoformátu: ve středoformátu nemá opravdu vážného konkurenta, Hasselblad je sice imponující, ale cenově je někde úplně jinde.

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16
17 18
19 20