Nezařazené

Jak se fotí výstřel z děla


Fotí se špatně, to jsme zjistili my všichni, kdo jsme se s Dílnou zúčastnili vojenské akce Bahna tuto sobotu ve vojenském prostoru Brdy. Nicméně trik na to je… a každopádně to byla zajímavá zkušenost.

Tahle Bahna -na vysvětlenou pro toho, kdo tam nikdy nebyl – ve v podstatě veřejná ukázka vojenské techniky naší i jiných armád (letos tam byli Angličané, Američané a Poláci, co jsem si stačil všimnout) a jsou tam i ukázky bojových akcí a předvádí se tam i historická vojenská technika, vše v terénu. I ti “historici” předvádějí bojové akce s dobovou technikou. Hodně se tam střílí a kdo to fotí, má ctižádost zachytit ten plamínek. Takhle to vypadá, když se to povede, fotila Věra Filkuková:

No a součástí velkého vystoupení naší armády byl i dělostřelecký přepad. Do prostoru najela čtyři samohybná děla. Poradil nám jeden zkušený vojenský fotograf, že máme dávat pozor, až řidiči přidají plyn: oni šlápnou na plyn těsně před výstřelem, aby natlakovali hydrauliku. No a úplně před výstřelem šlápnou na brzdu, takže je třeba sledovat brzdová světla. I takové věci k fotografování patří! Jenže z místa, kde jsme stáli, brzdy nebyly vidět, jen ten oblak dýmu od výfuků. Pak bylo třeba stisknout spoušť… se sériovým focením. Takhle dopadla Štěpánka Podrazilová:

Příliš pozdě! Já nedopad o moc líp:

Nad obrázkem Tomáše Hradce se dá říct “přihořívá”:

Ovšem haupttrefu pořídil až Petr Kratochvíl:

Ona je ta série nutná. Reakční rychlost lidské nervové soustavy je typicky 1/5 sec. Takže “ručně” se to ustíhat nedá. Pokud tedy máme včas signál, že “to bude”, sériové focení nám dává naději, že jedna z expozic padne na ten správný okamžik. Přirozeně, že pravděpodobnost je úměrná rychlosti snímání.

Elegantnější je ovšem vysokofrekvenční snímání, jímž jsou vybaveny některé přístroje – typicky Casio EX-FC100 a jemu příbuzné (viz zde) – skvělá je funkce “snímání s předuložením”, kdy přístroj exponuje a ukládá fotky do vyrovnávací paměti a ty starší průběžně maže, takže jakmile přestanete tisknout spoušť po akci, zde po výstřelu, na kartu se zapíše typicky 10 posledních, tedy fotky za uplynulou vteřinu. To by v tom byl čert, aby tam ta fotka nebyla! Doufejme, že se toho dožijeme i na zrcadlovkách, protože problém tohoto způsobu focení s kompaktem se jmenuje “kvalita obrazu”…

Fotí se špatně, to jsme zjistili my všichni, kdo jsme se s Dílnou zúčastnili vojenské akce Bahna tuto sobotu ve vojenském prostoru Brdy. Nicméně trik na to je… a každopádně to byla zajímavá zkušenost.

Tahle Bahna -na vysvětlenou pro toho, kdo tam nikdy nebyl – ve v podstatě veřejná ukázka vojenské techniky naší i jiných armád (letos tam byli Angličané, Američané a Poláci, co jsem si stačil všimnout) a jsou tam i ukázky bojových akcí a předvádí se tam i historická vojenská technika, vše v terénu. I ti “historici” předvádějí bojové akce s dobovou technikou. Hodně se tam střílí a kdo to fotí, má ctižádost zachytit ten plamínek. Takhle to vypadá, když se to povede, fotila Věra Filkuková:

No a součástí velkého vystoupení naší armády byl i dělostřelecký přepad. Do prostoru najela čtyři samohybná děla. Poradil nám jeden zkušený vojenský fotograf, že máme dávat pozor, až řidiči přidají plyn: oni šlápnou na plyn těsně před výstřelem, aby natlakovali hydrauliku. No a úplně před výstřelem šlápnou na brzdu, takže je třeba sledovat brzdová světla. I takové věci k fotografování patří! Jenže z místa, kde jsme stáli, brzdy nebyly vidět, jen ten oblak dýmu od výfuků. Pak bylo třeba stisknout spoušť… se sériovým focením. Takhle dopadla Štěpánka Podrazilová:

Příliš pozdě! Já nedopad o moc líp:

Nad obrázkem Tomáše Hradce se dá říct “přihořívá”:

Ovšem haupttrefu pořídil až Petr Kratochvíl:

Ona je ta série nutná. Reakční rychlost lidské nervové soustavy je typicky 1/5 sec. Takže “ručně” se to ustíhat nedá. Pokud tedy máme včas signál, že “to bude”, sériové focení nám dává naději, že jedna z expozic padne na ten správný okamžik. Přirozeně, že pravděpodobnost je úměrná rychlosti snímání.

Elegantnější je ovšem vysokofrekvenční snímání, jímž jsou vybaveny některé přístroje – typicky Casio EX-FC100 a jemu příbuzné (viz zde) – skvělá je funkce “snímání s předuložením”, kdy přístroj exponuje a ukládá fotky do vyrovnávací paměti a ty starší průběžně maže, takže jakmile přestanete tisknout spoušť po akci, zde po výstřelu, na kartu se zapíše typicky 10 posledních, tedy fotky za uplynulou vteřinu. To by v tom byl čert, aby tam ta fotka nebyla! Doufejme, že se toho dožijeme i na zrcadlovkách, protože problém tohoto způsobu focení s kompaktem se jmenuje “kvalita obrazu”…

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: