Dnes budu s Dílnou na Staroměstském náměstí v Praze fotit mikulášské radovánky, je to náš pravidelný dílenský seminář. Ke slovu přijde – blesk, nejen proto, že k čertům blýskání patří. Blesk je významná část fotografické výbavy a nechybí ani ve velmi levných kompaktech. Je to dobrý sluha a zlý pán, může velice pomoci, ale taky může obrázku ublížit. Takže si připomeňme důležité zásady.
S výjimkou velmi levných přístrojů mají vestavěné blesky tři provozní režimy.
Dnes budu s Dílnou na Staroměstském náměstí v Praze fotit mikulášské radovánky, je to náš pravidelný dílenský seminář. Ke slovu přijde – blesk, nejen proto, že k čertům blýskání patří. Blesk je významná část fotografické výbavy a nechybí ani ve velmi levných kompaktech. Je to dobrý sluha a zlý pán, může velice pomoci, ale taky může obrázku ublížit. Takže si připomeňme důležité zásady.
S výjimkou velmi levných přístrojů mají vestavěné blesky tři provozní režimy.
- Automat se spustí v nízké světelné hladině sám od sebe, někdy je třeba mu pomoci aktivací, záleží na konstrukci přístroje. Což je od něho hezké; nehezké je, že si nastaví tzv. synchronizační čas, což nejčastěji bývá 1/60 sec. V nízké světelné hladině pak máme takto nastaveným bleskem dobře osvětlené popředí, ale pozadí je beznadějně utopené v černi a fotky jsou obvykle velmi špatné.
- Fill in neboli výplňkový lesk aktivujeme my – obvykle se to používá za sluníčka v protisvětle. Takto nastavený blesk pálí s plným výkonem – jeho výkon ovšem lze regulovat kompenzací záblesku.
- Slow flash neboli Blesk do pomalého času je ten, který doporučuji pro takové příležitosti, jako jsou „Mikulášové na staromáku“. Jde o to, že blesk respektuje aktuálně nastavené expoziční hodnoty a do nich přidá svůj světelný výkon.
Když se fotí v automatu, dopadne to zhruba takto:
Tady není dobře vyváženo osvětlení motivu (bleskem) a přirozené prostředí je moc tmavé, skoro nezřetelné. Ale mnohdy to dopadá mnohem hůř!
Na tomto snímku Alice Hrubé je příjemně vyladěn výkon blesku a expoziční hodnota, skoro není znát, že se blýskalo. A tady jsme u toho základního triku.
Především je třeba fotit v manuálním režimu, to znamená v režimu M, který umožňuje ručně nastavit dobu osvitu, clonu a samozřejmě ISO a WB. Expozici nastavíme tak, aby obrázek vycházel tmavý – jsou to přece noční fotky! Nastavujeme to zatím bez blesku, je to příprava. Pozor v podvečer, kdy se ještě stmívá, budeme muset expozici měnit s ohledem na aktuální světelnou hladinu.
No a pak nastavíme blesk. Ten vestavěný musí být v režimu slow flash. Pokud jde o externí blesk, tedy ten, který nasadíme do sáněk (případně ho máme mimo tělo přístroje, ať už spojený kabelem nebo bezdrátově), pak ho nastavíme na eTTL režim, nikoli na manuální M režim. Jeho intenzitu regulujeme v menu, případně ovládacími prvky externího blesku. Jako výchozí nastavení se osvědčuje -1 EV a pak, podle výsledku, přidáváme nebo ubíráme – záleží na konkrétní situaci, přesný recept na to není.
Fotíme do pomalého času. Jak pomalého, to je důležitá otázka. Obvykle fotíme kratším ohniskem, takže nastavíme ISO tak, aby při dané cloně (obvykle malé cloně) nám expozice vycházela kolem 1/30 sec. To je už velmi riskantní doba osvitu, ovšem blesk tomu pomůže, postará se o „zdání ostrosti“. Může se ovšem stát, že blesk zápasí s neostrostí vyvolanou pomalým časem, i to někdy může mít zajímavé vyznění, jako na dalším snímku ze série pořízeném Alicí Hrubou.
Pokud jde o vyvážení bílé, samozřejmě nejlepší recept zní – foťte ve formátu RAW. Pak si můžete doladit vyvážení bílé podle libosti. Kdo nemá RAW formát nebo se s ním nechce párat, pak předvolba „blesk“ je asi nejsnazší cesta k úspěchu. Ideál – když vliv blesku není znát, když vlastně ani moc nepoznáme, jestli se přisvěcovalo. Naopak, nejhorší je vypálené popředí a černé pozadí – a to zaručeně nastane při focení v automatickém režimu.
Nic složitého to není, takže se nebojte ani čerta, ani blesku. Tahle slečna se taky nebála, ač je to kupodivu, čert je křížený s Predátorem!
