Nezařazené

Jak se co fotí: Dostihy v Lysé

V Lysé nad Labem je krásný areál dostihového sportu. Závody tam jsou zřídka a měl jsem štěstí, že jsem se tam mohl s Dílnou vypravit ve čtvrtek 6. července. Jak se fotí takové steeplechase?

Nejdřív k tomu areálu. Závodiště je umístěné na okraji města, fakticky v parku. Je to tam krásné, výborně organizované a pohodlné, má to jedinou vadu – pokud mě neklame webová stránka závodiště, tak se letos jely jen tři podniky. Napřesrok si to nenechám ujít – mí přátelé z Díly tam už byli po několikáté.

V Lysé nad Labem je krásný areál dostihového sportu. Závody tam jsou zřídka a měl jsem štěstí, že jsem se tam mohl s Dílnou vypravit ve čtvrtek 6. července. Jak se fotí takové steeplechase?

Nejdřív k tomu areálu. Závodiště je umístěné na okraji města, fakticky v parku. Je to tam krásné, výborně organizované a pohodlné, má to jedinou vadu – pokud mě neklame webová stránka závodiště, tak se letos jely jen tři podniky. Napřesrok si to nenechám ujít – mí přátelé z Díly tam už byli po několikáté.

Sportovní utkání místního významu jsou pro fotografování výhodná: samozřejmě musíte dodržovat pravidla, nicméně není to tam zdaleka tak sešněrované jako na velkých podnicích. To platí obecně o mnoha sportech. Na velkých podnicích musíte mít akreditaci a postaví vás tamhle a nesmíte semhle, kdežto konkrétně v té Lysé jsme měli značnou volnost. Diváků nebylo přehnaně moc, takže přístup byl – dá se říci – ideální.

Výbava a technika focení
Jak si ukážeme, uplatní se jak krátké, tak dlouhé ohnisko. Zde podotknu, že většina sportů nevyžaduje nějak zvlášť dlouhé ohnisko -těch 200 mm je až až, když máte klasickou 70-200 na APS-C zrcadlovce, tak jste na 300 mm ekv. na té delší straně. Jde o sport, o zachycení pohybu. Fotil jsem to na prioritu času (volba S nebo Tv, podle druhu fotoaparátu) a nastavil jsem si 1/1250, pak pro jistotu 1/2000. Chtěl to vyšší ISO, přece jen se to jezdí i ve stínu. Režim ostření bude samozřejmě průběžné ostření (kontinuální = autofokus průběžně doostřuje). Fotil jsem to testovacím Sony Alpha 9 a prověřil jsem tedy jeho tracking ostření (automatické sledování pohybujícího se objektu, ostřicí bod si jako by přilepíte na objekt a on se pak objektu drží i při pohybu napříč záběrem). Funguje to, ale stejně si myslím, že nejlépe je si předem navolit oblast zaostření do formátu a pak ten objekt sledovat fotoaparátem. Příklad: vím, že koně poběží zprava doleva, nastavím si tedy oblast ostření poblíž průsečíku pravé svislé a horní vodorovné třetiny, tedy do pravého horního rohu. Tak dostanu do ostrosti tělo jezdce a ve směru pohybu budu mít prostor.



Fotoaparáty vyšší třídy dávají na výběr možnost jednoho ostřicího bodu nebo celé sdružení bodů, tedy zónu, zpravidla to bývá 9 bodů. Mnoho profesionálů přísahá na jednobodové ostření, ale v tomto případě jsem vsadil na zónu: nedůvěřoval jsem své schopnosti udržet bod předně na tom objektu, který chci aby byl ostrý.

Kam se postavit
To je u každého sportu zásadně důležité rozhodnutí. Jindra Řeháčková volila místo nedaleko startu. To jezdci jsou ještě v jedné skupin a fotky jsou efektní:



Taková fotka se pohodlně v Lysé pořídí, protože se můžete postavit až k ochrannému plotu a jezdci se ženou v ostrém úhlu. No a když jste u startu, podaří se vám někdy vyfotit i dramatický okamžik. Opět fotka Jindry Řeháčkové:



Na takovou fotku paradoxně musíte být dost daleko. Být blízko nemusí být vždy výhoda. Důkazem je další ukázka – stál jsme u překážky a jezdec spadl. Ale fotografický efekt z toho nebyl žádný – je to ostatně i ukázka rychlosti sériového snímání:



Nicméně i nablízko pořídíte působivé obrázky – krátkým ohniskem. Jirka Šára na svém MFT Olympusu rád fotí rybím okem Samyang:



Tahle klasická fotka je ale objektivem Zuiko 12-40/2.8, tedy ekv. 24 mm plnoformátového přístroje. Tady se to povedlo výtečně – všimněte si jezdce v pozadí, je vidět pod břichem skákajícího koně. Náhoda přeje připraveným… Snímek pořídil Jirka Šára:



Z určitého odstupu ale je přece jen snadnější udržet kompozici pohromadě. Fotila Jana Pavlíková 1/2500 ohniskem 100 mm na plnoformátu. Mimochodem, všimněte si, že pod písmenem N na reklamě ZLOSYN stojí foťák – jedna fotografka ho tam umístila a odpalovala ho na dálku rádiem. V protisvětle to mohly být zajímavé záběry!



Závody, to nejsou jen pádící koně. Mohou to být i trucující koně – vyfotila Jana Pavlíková:



Bylo to v té Lysé perfektní a těším se, že se tam napřesrok zase podívám. Lysá ale není zdaleka jediné závodiště! Tuhle sobotu se závodí v Mimoňi, pak v Mostě, Karlových Varech, Pardubicích a na závodišti Kolesa. Příležitostí je dost, prakticky každý víkend se někde něco koná. Zde máte kalendář akcí, stačí si jen vybrat.

Fotky zde uvedené pořídili posluchači mé Dílny. Na podzim otevírám nový běh. Je to cyklus praktických cvičení, založených na mé metodě Deseti kroků ke kultivované fotografii. Všechny informace získáte zde.