Nezařazené

Jak na rosu

Dnes ráno byly ideální podmínky. Po těžkém lijáku svítilo ráno slunce. Voda a slunce, to jde výborně dohromady. To, co jsem tedy dnes fotografoval nebyla rosa v pravém smyslu, spíš to byly dešťové kapky na stvolech trávy.
Především je třeba si přivstat. Kapky se musí fotografovat v protisvětle a čím je slunce níž nad travnatou rovinou, tím lépe. Fotografovat “po světle” nemá smysl, stejně jako nemá smysl fotit pokropený trávník dejme tomu v poledne. Protože jsem sázel na jiskření v protisvětle, nastavil jsem režim snímání na vyšší kontrast (ze 4 stupňů do plusu jsem nastavil na +2, fotografováno přístrojem Olympus C-770 UZ).


Problém spočívá v tom, že kapiček na nás pomrkává příliš mnoho, jsou jich miliardy, (viz obrázek nahoře) a je tudíž třeba vymyslet nějaký řád. Osvědčila se metoda z krajinářské fotografie: dominanta v popředí upoutá pozornost a kapičky jsou v pozadí a vytvářejí zajímavé efekty.


Jděte blíž, to je univerzálně platná zásada. Zkusme si tak počínat i zde. Poklekneme a přejdeme do režimu makro. Dominantou se stává i jednotlivé stéblo! Pomůže i reflex uvnitř objektivu – je to v jistém smyslu optická vada, ale co na tom, když je efektní.


A co supermakro? Umožňuje jít hodně blízko, až do 2 cm. Těžko se ostřilo, třebaže jsem vypnul “inteligentní ostření”. Ostřil jsem tedy “na prst” a pak jen přenesl záběr tam, kde jsem potřeboval. V jednotlivé kapce se odrážely jiskřičky ostatních kapek, i to je zajímavý efekt.




Dnes ráno byly ideální podmínky. Po těžkém lijáku svítilo ráno slunce. Voda a slunce, to jde výborně dohromady. To, co jsem tedy dnes fotografoval nebyla rosa v pravém smyslu, spíš to byly dešťové kapky na stvolech trávy.
Především je třeba si přivstat. Kapky se musí fotografovat v protisvětle a čím je slunce níž nad travnatou rovinou, tím lépe. Fotografovat “po světle” nemá smysl, stejně jako nemá smysl fotit pokropený trávník dejme tomu v poledne. Protože jsem sázel na jiskření v protisvětle, nastavil jsem režim snímání na vyšší kontrast (ze 4 stupňů do plusu jsem nastavil na +2, fotografováno přístrojem Olympus C-770 UZ).


Problém spočívá v tom, že kapiček na nás pomrkává příliš mnoho, jsou jich miliardy, (viz obrázek nahoře) a je tudíž třeba vymyslet nějaký řád. Osvědčila se metoda z krajinářské fotografie: dominanta v popředí upoutá pozornost a kapičky jsou v pozadí a vytvářejí zajímavé efekty.


Jděte blíž, to je univerzálně platná zásada. Zkusme si tak počínat i zde. Poklekneme a přejdeme do režimu makro. Dominantou se stává i jednotlivé stéblo! Pomůže i reflex uvnitř objektivu – je to v jistém smyslu optická vada, ale co na tom, když je efektní.


A co supermakro? Umožňuje jít hodně blízko, až do 2 cm. Těžko se ostřilo, třebaže jsem vypnul “inteligentní ostření”. Ostřil jsem tedy “na prst” a pak jen přenesl záběr tam, kde jsem potřeboval. V jednotlivé kapce se odrážely jiskřičky ostatních kapek, i to je zajímavý efekt.


Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: