Nezařazené

Jak na hnědý tón


Starobylé hnědé fotografie měly svůj půvab. V dřevních dobách fotografové rozeznávali zlatou vyvolávací lázeň – hnědé fotky, a platinovou – normální černobílé. Dnes to děláme v editoru. Cesty jsou různé, já mám nejraději vrstvy a prolnutí barva. Pravda, hnědou fotku můžete pořídit rovnou ve fotoaparátu, buď přímo anebo při následné úpravě fotografie. Nedoporučuji to. Když přímo, tak zpravidla získáte hnědou fotku – a z ní už nikdy barevná nebude. Když “ex post”, tak získáte hnědou kopii vašeho hnědého snímku, avšak nemáte možnost proces nějak zásadně ovlivnit.

Ukažme si to na příkladu fotky, kterou pořídila na posledním semináři Dílny moje posluchačka Julie Svobodová. Na fotce jsem já.

V Zoneru je na výrobu hnědých fotek nástroj pod položkou efekty->stará fotografie. Táhlem “stáří” měníme tón hnědé barvy. Zcela vlevo je hodnota 10, pak se fotka blíží hodně černobílé, je jen trochu nahnědlá, a čím dále doprava až do hodnoty 100 přibývá červeného tónu. Vypadá to nějak takto:

V Photoshopu je několik receptů. Ten nejsnadnější, lze i v Elements: Převeďte fotku na černobílou obraz – přizpůsobení – černobílý anebo zkratkou ctrl+shift+alt+B Pak jdeme do obraz – přizpůsobení – variace a tam si nastavíme tón podle vlastního gusta.

Není to špatné, ani jedno, ani druhé, lze i jinak: otevřeme fotku, zduplikujeme ji, abychom získali řádnou vrstvu (anebo uděláme vrstvu z pozadí) a pak si otevřeme pod položkou okna položku styly. Tam volíme sépiový tón.

No a tím se dostávám k mému oblíbenému způsobu. Těm předchozím nevyčítám nic, vedou vcelku snadno k výsledku, jenže nezaručují stálost tónu té hnědé barvy. Jednou to bude červenější, podruhé méně syté. Samozřejmě, při převodu do sépie taky hodně záleží na barevnosti výchozího snímku, nicméně to co používám zachovává, myslím, maximum kontroly. Otevřu fotku, nad ni otevřu prázdnou vrstvu a do ní nástrojem kbelík naleju hnědou barvu s hodnotami RGB 25 – 20 – 1. To je číselná kombinace, kterou si dokážu zapamatovat i já. No a pak dám prolnutí barva a fotka se promění v sépiovou:

Výhoda je v opakovatelnosti procesu. Nic není od oka, barvu mixuju a samozřejmě je možné si ji dát do vzorníku. Při troše lstivosti lze totéž zopakovat i v Zoneru, když se nám podaří dostat plochu z jednolitou barvou do schránky a tu pak vložit na barevný obrázek a prolnout jako barva. Pak se snadno můžeme vrátit do starých časů zlaté fotografické lázně.

(Tento článek je odpověď na dotaz našeho čtenáře.)

Starobylé hnědé fotografie měly svůj půvab. V dřevních dobách fotografové rozeznávali zlatou vyvolávací lázeň – hnědé fotky, a platinovou – normální černobílé. Dnes to děláme v editoru. Cesty jsou různé, já mám nejraději vrstvy a prolnutí barva. Pravda, hnědou fotku můžete pořídit rovnou ve fotoaparátu, buď přímo anebo při následné úpravě fotografie. Nedoporučuji to. Když přímo, tak zpravidla získáte hnědou fotku – a z ní už nikdy barevná nebude. Když “ex post”, tak získáte hnědou kopii vašeho hnědého snímku, avšak nemáte možnost proces nějak zásadně ovlivnit.

Ukažme si to na příkladu fotky, kterou pořídila na posledním semináři Dílny moje posluchačka Julie Svobodová. Na fotce jsem já.

V Zoneru je na výrobu hnědých fotek nástroj pod položkou efekty->stará fotografie. Táhlem “stáří” měníme tón hnědé barvy. Zcela vlevo je hodnota 10, pak se fotka blíží hodně černobílé, je jen trochu nahnědlá, a čím dále doprava až do hodnoty 100 přibývá červeného tónu. Vypadá to nějak takto:

V Photoshopu je několik receptů. Ten nejsnadnější, lze i v Elements: Převeďte fotku na černobílou obraz – přizpůsobení – černobílý anebo zkratkou ctrl+shift+alt+B Pak jdeme do obraz – přizpůsobení – variace a tam si nastavíme tón podle vlastního gusta.

Není to špatné, ani jedno, ani druhé, lze i jinak: otevřeme fotku, zduplikujeme ji, abychom získali řádnou vrstvu (anebo uděláme vrstvu z pozadí) a pak si otevřeme pod položkou okna položku styly. Tam volíme sépiový tón.

No a tím se dostávám k mému oblíbenému způsobu. Těm předchozím nevyčítám nic, vedou vcelku snadno k výsledku, jenže nezaručují stálost tónu té hnědé barvy. Jednou to bude červenější, podruhé méně syté. Samozřejmě, při převodu do sépie taky hodně záleží na barevnosti výchozího snímku, nicméně to co používám zachovává, myslím, maximum kontroly. Otevřu fotku, nad ni otevřu prázdnou vrstvu a do ní nástrojem kbelík naleju hnědou barvu s hodnotami RGB 25 – 20 – 1. To je číselná kombinace, kterou si dokážu zapamatovat i já. No a pak dám prolnutí barva a fotka se promění v sépiovou:

Výhoda je v opakovatelnosti procesu. Nic není od oka, barvu mixuju a samozřejmě je možné si ji dát do vzorníku. Při troše lstivosti lze totéž zopakovat i v Zoneru, když se nám podaří dostat plochu z jednolitou barvou do schránky a tu pak vložit na barevný obrázek a prolnout jako barva. Pak se snadno můžeme vrátit do starých časů zlaté fotografické lázně.

(Tento článek je odpověď na dotaz našeho čtenáře.)

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: