Jak na císařských manévrech

Na závěr afrického seriálu si prohlédneme fotky, zachycující průběh lvího lovu na buvola. Byla to krutá podívaná a mohli jsme ji sledovat po celou dobu jejího průběhu. Bylo to v rezervaci v tanzanijském Ngorongoro: je to jeden z divů světa, pozůstatek obrovské sopečné erupce, která před třemi miliony lety vytvořila kráter o ploše ostrova Kréta: původně sopka byla vysoká pět tisíc metrů, zbyla po ní díra v zemi…

Nyní k věci. Naše auto s posádkou ve složení Roger Msenga, Ljuba Krbová a já, zastavilo u skupiny lvů: vůdčí lvice s vůdčím lvem leželi bok po boku opodál, na druhé straně cesty, blíže k říčce, tři další lvice, dva lvi a lvíčata. Za říčkou se popásali buvoli, zebry a pakoně. Najednou vůdčí lvice vstala a šla k říčce.

Přešla kolem lvic menšího významu a lvíčat. Lvice zvedly hlavu a dívaly se za ní, pak vstaly a následovaly ji. Bylo jasné – lvice opustily lvíčata, jdou lovit. Přešly řeku a tam vůdčí lvice zahájila přímý útok na buvoly.

Ti vytvořili kruhovou obranu jako Žižkovi bojovníci.

A nejen to! Zahájili protiútok. Lvice se dala na útěk a buvoli ji pronásledovali.
“ je po lovu,“ říkám Rogerovi.
„Ba ne. To je finta. Lvice je odlákala od hlavního stáda a přitáhla k řece.“

Měl pravdu. Ze zálohy zaútočila další lvice a buvoli se dali na útěk. Byl to závod o život jednoho z nich. Skutečně to byla perfektně připravená akce, ten klamný útok, vylákání dopředu a protiútok! Měli jsme štěstí – buvoli se dali na útěk ve směru podél cesty, takže naše auto je mohlo sledovat. V některých momentech samozřejmě nám kryl výhled porost. Technická data: objektiv třístovka s konvertorem 1,4x, takže fakticky 420 mm, ISO 3200 a 1/5000 sec na Canonu 5D Mark II. Auto skákalo po šílené cestě.

Lvice měly zálusk na tele, jenže buvoli mládě skryli mezi sebe. Pak se první lvice pokusila zaútočit na vůdčího býka. Ten se ale ubránil.

Ten první pokus o skolení je na téhle fotce. Lvice skočila, jenže minula.

Jenže to už jeden z buvolů špatně šlápnul, opozdil se, následoval skok a buvol byl ztracen. Lvice mu zaťala drápy do boku.

V několika vteřinách ho strhly na zem.

Naposledy se vzchopil a pokusil se povstat. Bylo to ale marné.

Nastalo dlouhé umírání – lvice ho věru nezabily humánně.Pak se přiblížil zbytek smečky a začaly hody. Za dva za tři dny začne lov nanovo.

Co dodat – po fotografické stránce? Limity jsou jasné – jak jste od akce daleko, co máte k disposici a také – jaké je počasí. V tom nám štěstí nepřálo, bylo pod mrakem a bez světla se zázraky dělat nedají. Beru tuhle sérii jako dokument, zachycující průběh lovu, precizně naplánovaného a precizně provedeného.

Na závěr afrického seriálu si prohlédneme fotky, zachycující průběh lvího lovu na buvola. Byla to krutá podívaná a mohli jsme ji sledovat po celou dobu jejího průběhu. Bylo to v rezervaci v tanzanijském Ngorongoro: je to jeden z divů světa, pozůstatek obrovské sopečné erupce, která před třemi miliony lety vytvořila kráter o ploše ostrova Kréta: původně sopka byla vysoká pět tisíc metrů, zbyla po ní díra v zemi…

Nyní k věci. Naše auto s posádkou ve složení Roger Msenga, Ljuba Krbová a já, zastavilo u skupiny lvů: vůdčí lvice s vůdčím lvem leželi bok po boku opodál, na druhé straně cesty, blíže k říčce, tři další lvice, dva lvi a lvíčata. Za říčkou se popásali buvoli, zebry a pakoně. Najednou vůdčí lvice vstala a šla k říčce.

Přešla kolem lvic menšího významu a lvíčat. Lvice zvedly hlavu a dívaly se za ní, pak vstaly a následovaly ji. Bylo jasné – lvice opustily lvíčata, jdou lovit. Přešly řeku a tam vůdčí lvice zahájila přímý útok na buvoly.

Ti vytvořili kruhovou obranu jako Žižkovi bojovníci.

A nejen to! Zahájili protiútok. Lvice se dala na útěk a buvoli ji pronásledovali.
“ je po lovu,“ říkám Rogerovi.
„Ba ne. To je finta. Lvice je odlákala od hlavního stáda a přitáhla k řece.“

Měl pravdu. Ze zálohy zaútočila další lvice a buvoli se dali na útěk. Byl to závod o život jednoho z nich. Skutečně to byla perfektně připravená akce, ten klamný útok, vylákání dopředu a protiútok! Měli jsme štěstí – buvoli se dali na útěk ve směru podél cesty, takže naše auto je mohlo sledovat. V některých momentech samozřejmě nám kryl výhled porost. Technická data: objektiv třístovka s konvertorem 1,4x, takže fakticky 420 mm, ISO 3200 a 1/5000 sec na Canonu 5D Mark II. Auto skákalo po šílené cestě.

Lvice měly zálusk na tele, jenže buvoli mládě skryli mezi sebe. Pak se první lvice pokusila zaútočit na vůdčího býka. Ten se ale ubránil.

Ten první pokus o skolení je na téhle fotce. Lvice skočila, jenže minula.

Jenže to už jeden z buvolů špatně šlápnul, opozdil se, následoval skok a buvol byl ztracen. Lvice mu zaťala drápy do boku.

V několika vteřinách ho strhly na zem.

Naposledy se vzchopil a pokusil se povstat. Bylo to ale marné.

Nastalo dlouhé umírání – lvice ho věru nezabily humánně.Pak se přiblížil zbytek smečky a začaly hody. Za dva za tři dny začne lov nanovo.

Co dodat – po fotografické stránce? Limity jsou jasné – jak jste od akce daleko, co máte k disposici a také – jaké je počasí. V tom nám štěstí nepřálo, bylo pod mrakem a bez světla se zázraky dělat nedají. Beru tuhle sérii jako dokument, zachycující průběh lovu, precizně naplánovaného a precizně provedeného.