Korekce expozice, to je jeden z nejdůležitějších parametrů. Ovlivňuje to, co naměřila automatika fotoaparátu. Korigujeme buď vůbec ne, nebo do mínusu (obrázek pak bude tmavší) nebo do plusu (bude světlejší). Většinou se radí – do mínusu. Je to dobrá rada? Na to je dobře se podívat.
Předešlu dvě výhrady.
Korekce expozice, to je jeden z nejdůležitějších parametrů. Ovlivňuje to, co naměřila automatika fotoaparátu. Korigujeme buď vůbec ne, nebo do mínusu (obrázek pak bude tmavší) nebo do plusu (bude světlejší). Většinou se radí – do mínusu. Je to dobrá rada? Na to je dobře se podívat.
Předešlu dvě výhrady.
Výhrada první Naše uvažování má smysl jen za předpokladu, že fotografujeme do formátu RAW (ať se jmenuje jakkoli, ORF, CR2, NEF). Ono mechanické „jdi do mínusu“ se aplikuje při focení do JPEG, abychom se vyhnuli přepáleným jasům – zejména v oblacích, na stěnách domů, na obličeji apod. RAW má širokou možnost úpravy při konverzi, takže znovu – závěry tohoto článku se týkají jenom konverze z RAW. Pokud fotíte do JPEG (nic proti tomu!) je dobře se řídit histogramem, mít nastavené přepaly na kontrolním snímku atd.
Výhrada druhá
Každý fotoaparát se chová jinak. Příklady v tomto článku byly pořízeny přístrojem Olympus OM-D E-M5 v RAW (ORF). Může být, že jiný přístroj se bude chovat jinak, je třeba to vyzkoušet.
Podmínky experimentu
Fotil jsem za slunečného počasí scénu s tmavými i osvětlenými partiemi a oblohou s mraky, přičemž tmavé i světlé partie jsou tak půl na půl. Fotil jsem s prioritou clony a režim měřené expozice byl celoplošný (tónový). všechny fotky jsou ke stažení na proklik. Toto je výchozí snímek, jak byl pořízen s korekcí nula a RAW byl konvertován podle nastavení fotoaparátu, bez jakékoli změny parametrů:
Na fotce není nic zvláštního. Podívejme se, jak to na ní vypadá s přepaly a stíny. Zoner umí vyznačit slité stíny tyrkysově, přepaly v kanálech RGB červeně, zeleně či modře, přepaly ve všech třech kanálech vyznačí žlutě. Takže se podívejme, jak dopadla ukázka vyfocená bez jakékoli korekce.
Na této první ukázce vidíme tyrkysovou barvou vyznačené slité stíny. V mracích nejsou žádné přepaly.
Při korekci +0,3 se vyskytly malé přepaly na bílé zdi, Oblast slitých stínů se mírně zmenšila.
9 Korekce +0.7 už přepálila bílou zeď, avšak v mracích jsou přepaly nepatrné. Znovu podotýkám, že jde o mechanický převod z RAW v PS CR.
Korekce 1 EV skoro projasnila stíny, nasadila mírné, avšak nikoli katastrofální přepaly do mraků a v oblasti písku je mírný přepal červeného kanálu.
Podívejme se na detail ve 100% zvětšení. Stínům korekce do plusu očividně prospěla.
Na samotnou kresbu kresbu neměla korekce žádný zřetelný vliv, dole je 200% zobrazení, vlevo nekorigovaný obrázek, vpravo +1 EV:
Než začneme dělat závěry, zkusme vyvolat obrázky z RAW – pro srovnání postačí vyvolat RAW bez korekce a s korekcí +1EV. Nejdřív bez korekce:
Následuje vyvolaný s korekcí. Je méně sytý, zdá se světlejší, ale podívejme se pak na přepaly a kresbu:
Srovnání je vyrovnané, vlevo bez korekce, vpravo s korekcí. Jsou zde nepatrné přepaly, třebaže Camera Raw mě ujišťoval, že výsledek je bez přepalů, Zoner je zřejmě citlivější:
Zajímavé je ale srovnání kresby, porovnání 100%, vlevo bez korekce, vpravo korekce +1EV . Tady se zdá, že přece jen jsou kameny strukturovanější na snímku vpravo než na snímku vlevo, tedy na snímku s korekcí do plusu. Ostatně, můžete je srovnat sami, obrázky jsou na proklik ke stažení v plném rozlišení.
Pro jistotu jsem ale vyvolal i kontrolní snímek s redukcí -0,3 I po vyvolání s maximem projasnění stínů zůstaly stíny slité.
Závěr
Dramatické rozdíly jsem nezjistil, mírné ano ve prospěch focení s korekcí do plusu. Nedělám tento experiment poprvé a nikdy jsem nezjistil nějaké zásadní rozdíly ani v kresbě, ani v úrovni šumu. Spíše si myslím, že v situacích kdy nám hodně záleží na technickém vyznění je opravdu dobře fotit do RAW. Fotky zde použité jsou konvertovány v Camera Raw Adobe.
