Nezařazené

Jak jsem fotil vážku

Vážka měla smůlu a já měl štěstí – vylíhla se, ale nějak přišla o jedno křídlo a hrabala se po zahradě. Pomoci jí nebylo, tak jsem ji aspoň vyfotil. Použil jsem Canon EOS 5D Mark II, objektiv 70-200/2.8 a mezikroužky Kenko. To je moje oblíbená kombinace, pravda, trochu neohrabaná. Jenže nejsem žádný makrista – kdybych byl, koupil bych si stovku makroobjektiv, fotím jen občas, jako například když se mi chromajzl vážka belhá po zahradě. Svítilo sluníčko, ale kvůli cloně (clonil jsem na F16) jsem raději přidal ISO na 400. Takže výsledek je asi takový:

No, dejme tomu, dobrý. Jenže pak jsem si vybavil zkušenosti z nedávného focení motýlů ve Fata morganě a aktivoval jsem externí blesk Speedlite 430EX II se sofboxem LumiQuest a infra dálkovým ovládáním. Zdálo se mi, že to na těch 400 ISO trochu šumí i na tom sluníčku, takže jsem se rozhodl pokračovat s tím bleskem. Postavil jsem ho na kámen proti vážce a fotil jsem z boku, takže osa objektivu a směr blesku byly k sobě cca 90 stupňů. Dobrý, ale křídla se té vážce strašně leskla:

Přemístil jsem chudinku tedy do stínu. Ona i na sluníčku mi vycházela expozice 1/10 na F16, teď ale byla 1/6. Což se projevilo na pohybové neostrosti:

No a trpělivost růže přináší. Snažil jsem se zvolit takovou polohu, aby hlava měla temné pozadí – to je vždy důležité, dívat se, co je za motivem. No a to přední světlo je měkké, nicméně docela důrazné a pěkně tělo vážky modeluje.

No a nakonec: všechny ostatní fotky jsem smazal. Žádné „vono se to bude někdy hodit“. Ne. Jen jedna fotka se povede.

Vážka měla smůlu a já měl štěstí – vylíhla se, ale nějak přišla o jedno křídlo a hrabala se po zahradě. Pomoci jí nebylo, tak jsem ji aspoň vyfotil. Použil jsem Canon EOS 5D Mark II, objektiv 70-200/2.8 a mezikroužky Kenko. To je moje oblíbená kombinace, pravda, trochu neohrabaná. Jenže nejsem žádný makrista – kdybych byl, koupil bych si stovku makroobjektiv, fotím jen občas, jako například když se mi chromajzl vážka belhá po zahradě. Svítilo sluníčko, ale kvůli cloně (clonil jsem na F16) jsem raději přidal ISO na 400. Takže výsledek je asi takový:

No, dejme tomu, dobrý. Jenže pak jsem si vybavil zkušenosti z nedávného focení motýlů ve Fata morganě a aktivoval jsem externí blesk Speedlite 430EX II se sofboxem LumiQuest a infra dálkovým ovládáním. Zdálo se mi, že to na těch 400 ISO trochu šumí i na tom sluníčku, takže jsem se rozhodl pokračovat s tím bleskem. Postavil jsem ho na kámen proti vážce a fotil jsem z boku, takže osa objektivu a směr blesku byly k sobě cca 90 stupňů. Dobrý, ale křídla se té vážce strašně leskla:

Přemístil jsem chudinku tedy do stínu. Ona i na sluníčku mi vycházela expozice 1/10 na F16, teď ale byla 1/6. Což se projevilo na pohybové neostrosti:

No a trpělivost růže přináší. Snažil jsem se zvolit takovou polohu, aby hlava měla temné pozadí – to je vždy důležité, dívat se, co je za motivem. No a to přední světlo je měkké, nicméně docela důrazné a pěkně tělo vážky modeluje.

No a nakonec: všechny ostatní fotky jsem smazal. Žádné „vono se to bude někdy hodit“. Ne. Jen jedna fotka se povede.