Nezařazené

Jak jsem fotil děti


Stalo se, že jsme v poslední době dvakrát fotil rodinné oslavy, při kterých byly děti. Podívejme se tedy na pár obrázků, a něco si o nich řekneme.

Tak především, pro fotografování dětí na rodinných oslavách platí totéž, jako pro jakékoli jiné fotografování osob: vzpomeňte si na moje pravidlo tří. Jakmile je na snímku víc lidí než tři (pokud nejde o aranžovanou skupinu nebo o snímky, kde je množství osob součástí záměru), hrozí nebezpečí nepřehlednosti. Nezkušený fotograf se ocitne uprostřed událostí a bezmyšlenkovitě „fotí všechno“, aby „tam všichni byli“. Výsledkem jsou chaotické snímky bez dominanty, tedy bez hlavního objektu. Je tedy dobré pozorovat vývoj událostí a snažit se zachytit jednotlivé drobné události. Takto byly pořízeny všechny snímky, které tu jsou na našich ukázkách.

Technika
Samozřejmě, že jde zpravidla o velmi rychlé děje, takže je třeba jednak pohotovosti, jednak dostatečné rychlosti závěrky. Zaměřme se ale na důležitou otázku – jaké ohnisko volit? Dnešní fotoaparáty mívají značný rozsah ohnisek a tedy i úhlu záběru, dovedou „hodně přiblížit“.
Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Ukažme si to na příkladech. První ukázka byla pořízena širokoúhlým objektivem, ohnisko ekv. 35 mm. Je ale nutno jít co nejblíž objektu – tady šlo o to zachytit holčičku a její bublinu a zároveň zachytit i prostředí.

Právě tak širokoúhlým objektivem – ekv. 28 mm – byl pořízen i další snímek. Zde šlo o zachycení celkové plochy a rozložení tří osob v ní. Dominuje holčička vpředu a dvě postavy v pozadí snímek rámují. Široký úhel záběru vytvořil iluzi prostoru.

Nicméně pohodlněji se pracuje s delším ohniskem. Následující ukázka byla pořízena ohniskem s ekv. 115 mm. Zde není pochyb o tom, co je hlavní objekt, děj je jasný, čitelný. Vůbec nevadí, že dospělí jsou uříznutí, o ně tady nejde, jde o dítě které se dívá na právě pořízený snímek na displeji fotoaparátu.

Delší ohnisko jakoby rušilo prostor. Fotografujeme z větší dálky a díky výseku ze skutečnosti sbíhavost linií tam není tolik patrná, jako když fotografujeme zblízka širokoúhlým objektivem. Snadněji se vyčlení figury z prostředí, jako na této ukázce:

Někdy se podaří vytvořit vysloveně plošně působící snímek, jako je to na páté ukázce:

Rychlost závěrky
Samozřejmě záleží na okolnostech. Výše uvedené ukázky byly pořízeny časem 1/320, 1/160 a dokonce 1/80 sec (holčičky nad sebou). Jakmile ale jde o rychlé děje, není radno se držet u zdi. Následující dva snímky byly pořízeny rychlostí 1/640 sec:

Jak vidno, není třeba to přehánět s tisícinami, i ta 1/640 sec dobře vystačí ke zmražení kapek vody. Je jasné, že se vyplatí jít v takovém případě do protisvětla, snímek je pak mnohem plastičtější.

Blesk
V poslední době přicházím blesku stále více na chuť. I poslední ukázky jím byly pořízeny, ovšem je to blesk externí, nikoli vestavěný, a samozřejmě je použitý k dosvětlení při expozici pomalým časem. Tento snímek byl pořízen 1/13 sec při ISO 100:

Expoziční doba druhé ukázky byla méně dramatická, tedy dvakrát rychlejší (1/25 sec), nicméně i zde je patrná pohybová neostrost. Nicméně dosvícení bleskem vypíchne některé objekty, zde jsou to zuby a sponka, také řasy – a obrázek vyvvolá dojem dynamiky, prudkého pohybu. Není tedy třeba se blesku bát ani při fotografování dětí – co je ale zavrženíhodné je fotografování bleskem jako hlavním zdrojem světla. Pak vznikají ploché, nudné fotografie bez prostoru a bez dynamiky.

Stalo se, že jsme v poslední době dvakrát fotil rodinné oslavy, při kterých byly děti. Podívejme se tedy na pár obrázků, a něco si o nich řekneme.

Tak především, pro fotografování dětí na rodinných oslavách platí totéž, jako pro jakékoli jiné fotografování osob: vzpomeňte si na moje pravidlo tří. Jakmile je na snímku víc lidí než tři (pokud nejde o aranžovanou skupinu nebo o snímky, kde je množství osob součástí záměru), hrozí nebezpečí nepřehlednosti. Nezkušený fotograf se ocitne uprostřed událostí a bezmyšlenkovitě „fotí všechno“, aby „tam všichni byli“. Výsledkem jsou chaotické snímky bez dominanty, tedy bez hlavního objektu. Je tedy dobré pozorovat vývoj událostí a snažit se zachytit jednotlivé drobné události. Takto byly pořízeny všechny snímky, které tu jsou na našich ukázkách.

Technika
Samozřejmě, že jde zpravidla o velmi rychlé děje, takže je třeba jednak pohotovosti, jednak dostatečné rychlosti závěrky. Zaměřme se ale na důležitou otázku – jaké ohnisko volit? Dnešní fotoaparáty mívají značný rozsah ohnisek a tedy i úhlu záběru, dovedou „hodně přiblížit“.
Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Ukažme si to na příkladech. První ukázka byla pořízena širokoúhlým objektivem, ohnisko ekv. 35 mm. Je ale nutno jít co nejblíž objektu – tady šlo o to zachytit holčičku a její bublinu a zároveň zachytit i prostředí.

Právě tak širokoúhlým objektivem – ekv. 28 mm – byl pořízen i další snímek. Zde šlo o zachycení celkové plochy a rozložení tří osob v ní. Dominuje holčička vpředu a dvě postavy v pozadí snímek rámují. Široký úhel záběru vytvořil iluzi prostoru.

Nicméně pohodlněji se pracuje s delším ohniskem. Následující ukázka byla pořízena ohniskem s ekv. 115 mm. Zde není pochyb o tom, co je hlavní objekt, děj je jasný, čitelný. Vůbec nevadí, že dospělí jsou uříznutí, o ně tady nejde, jde o dítě které se dívá na právě pořízený snímek na displeji fotoaparátu.

Delší ohnisko jakoby rušilo prostor. Fotografujeme z větší dálky a díky výseku ze skutečnosti sbíhavost linií tam není tolik patrná, jako když fotografujeme zblízka širokoúhlým objektivem. Snadněji se vyčlení figury z prostředí, jako na této ukázce:

Někdy se podaří vytvořit vysloveně plošně působící snímek, jako je to na páté ukázce:

Rychlost závěrky
Samozřejmě záleží na okolnostech. Výše uvedené ukázky byly pořízeny časem 1/320, 1/160 a dokonce 1/80 sec (holčičky nad sebou). Jakmile ale jde o rychlé děje, není radno se držet u zdi. Následující dva snímky byly pořízeny rychlostí 1/640 sec:

Jak vidno, není třeba to přehánět s tisícinami, i ta 1/640 sec dobře vystačí ke zmražení kapek vody. Je jasné, že se vyplatí jít v takovém případě do protisvětla, snímek je pak mnohem plastičtější.

Blesk
V poslední době přicházím blesku stále více na chuť. I poslední ukázky jím byly pořízeny, ovšem je to blesk externí, nikoli vestavěný, a samozřejmě je použitý k dosvětlení při expozici pomalým časem. Tento snímek byl pořízen 1/13 sec při ISO 100:

Expoziční doba druhé ukázky byla méně dramatická, tedy dvakrát rychlejší (1/25 sec), nicméně i zde je patrná pohybová neostrost. Nicméně dosvícení bleskem vypíchne některé objekty, zde jsou to zuby a sponka, také řasy – a obrázek vyvvolá dojem dynamiky, prudkého pohybu. Není tedy třeba se blesku bát ani při fotografování dětí – co je ale zavrženíhodné je fotografování bleskem jako hlavním zdrojem světla. Pak vznikají ploché, nudné fotografie bez prostoru a bez dynamiky.