Nezařazené

Jak je to s velikostí snímače

Pan K.K. se ptá: Mohl byste mi, prosím, objasnit, proč Sony a po něm všichni referující a prodejci tvrdí o čipu CMOS pro přístroj Sony RX 100 a další, jehož rozměry jsou 13,2 x 8,8 mm, že má úhlopříčku 1“ (palcový snímač)? Podle známého vzorečku  a2 + b2 = c2 ›  8,82  + 13,22  =  251,68 mm2  › po odmocnění zbude na úhlopříčku „bídných“ 15,86 mm, což má k dosud platnému převodu 1“ = 25,4 mm hodně daleko. Ano, je to záhada hlavolamu a pro vysvětlení musíme do minulosti.

Pan K.K. se ptá: Mohl byste mi, prosím, objasnit, proč Sony a po něm všichni referující a prodejci tvrdí o čipu CMOS pro přístroj Sony RX 100 a další, jehož rozměry jsou 13,2 x 8,8 mm, že má úhlopříčku 1“ (palcový snímač)? Podle známého vzorečku  a2 + b2 = c2 ›  8,82  + 13,22  =  251,68 mm2  › po odmocnění zbude na úhlopříčku „bídných“ 15,86 mm, což má k dosud platnému převodu 1“ = 25,4 mm hodně daleko. Ano, je to záhada hlavolamu a pro vysvětlení musíme do minulosti.

Kvalita fotografie je především určena počtem pixelů: tedy počtem světlocitlivých buněk ve snímači a z nich odvozených obrazových bodů. Oběma se říká pixel a tím vznikají zmatky, které neodstraníme, musíme se s nimi smířit. Kde ale zůstala fyzická velikost snímače? Copak na ní nezáleží?
Záleží a nezáleží. Nezáleží v tom smyslu, že opravdu kvalitu především určují počty pixelů, takže dvoumegový obrázek bude nutně horší, než čtyřmegový a ten zase bude horší než osmimegový – čím více pixelů, tím více obrazových podrobností obrázek obsáhne.
Přesto ale na fyzickém rozměru taky záleží. Maličké snímače s vysokým počtem buněk (pixelů) nutně mají buňky (pixely) malé, tudíž přijímají méně světelné energie (jako když malým oknem proudí do místnosti méně světla, než velkým). Vzniká menší elektrický náboj a ten je třeba při dalším zpracování více zesilovat. Tím narůstá obrazový šum.
Takže i fyzická velikost snímače je důležitý faktor určující výslednou kvalitu obrazu.


Rozměr CD se obvykle udává v palcové míře: 1/2,7´´, 1/1,8´´ nebo 2/3´´ a pod. Když oprášíte školní vědomosti a osvěžíte si Pythagorovu větu, dojdete… k falešnému výsledku, pokud jde o rozměry snímače. Jde o historické označování rozměrů snímacích elektronek v televizních kamerách v 50.tých létech. Míra se netýká přímo snímače, ale skleněného obalu kolem snímače. Z historických důvodů se toto podivné měření udrželo. Reálná úhlopříčka snímače je přibližně 2/3 uváděné úhlopříčky v palcové míře. Takže, 2/3 palce je plus mínus 16 mm, ale sám snímač má úhlopříčku 11 mm (8,8 x 6,6 mm). Přesné údaje přináší následující tabulka:
 


Co tvrdí tradiční označení Reálná velikost snímače v mm
Typ Poměr stran průměr trubice (mm) úhlopříčka šířka výška
1/3.6″ 4:3 7.056 5.000 4.000 3.000
1/3.2″ 4:3 7.938 5.680 4.536 3.416
1/3″ 4:3 8.467 6.000 4.800 3.600
1/2.7″ 4:3 9.407 6.721 5.371 4.035
1/2.5″ 4:3 10.160 7.182 5.760 4.290
1/2.3″ 4:3 11.044 7.70 6.16 4.62
1/2″ 4:3 12.700 8.000 6.400 4.800
1/1.8″ 4:3 14.111 8.933 7.176 5.319
1/1.7″ 4:3 14.941 9.5 7.6 5.7
2/3″ 4:3 16.933 11.000 8.800 6.600
1″ 4:3 25.400 16.000 12.800 9.600
4/3″ 4:3 33.867 22.500 18.000 13.500
Canon APS 2:3 nespecifikován   22.700 15.100
Nikon Dx 2:3 nespecifikován   23.700 15.500

Srovnání s rozměry klasického negativu
APS 3:2 nespecifikován 30.100 25.100 16.700
35 mm 3:2 nespecifikován 43.300 36.000 24.000
645 4:3 nespecifikován 69.700 56.000 41.500

 



Toto je doplněná tabulka, původně jsem ji tu publikoval v listopadu 2004. Tehdy bylo vše jednodušší. Zrcadlovky měly snímače APS-C respektive DX a už byly i full frame 24×26 mm. Začínal čtyřtřetinový formát, rozbíhal se pomalu. V modifikaci Micro Fourt Thirds se prosadil v mirrorless přístrojích Olympus a Panasonic. Snímače APS-C se prosadily v mirrorless přístrojích Fujifilm (řada X), Samsung (řada NX), Sigma (řada Merill) a Sony (řada NEX). Nikon to svých mirrorless přístrojů řady Nikon 1 zařadil palcové snímače. Pentax do mirrorless přístrojů řady Q montuje snímače 1 /2,3 palce. Žádné nové formáty tedy nevznikly. Jaká je budoucnost? Takřka určitě nedojde k žádnému „velkému sjednocení“. Konec konců, i v době analogu to bylo pestré, existoval pidi formát 110, půlený kinofilm, kinofilm, 4,5 x 6 svitkový, 6 x 6 a 6 x 7 cm, také to nebylo jednotné. A dnes? Na ústupu jsou levné kompakty s maličkými čipy, dobře se drží výkonné kompakty a ultrazoomy, zejména v Asii je na vzestupu systém mirrorless a klesá podíl zrcadlovek APS-C. To je, myslím, naznačení trendu přinejmenším do roku 2020.

Dál nevidím. 🙂