Nezařazené

Jak fotit 3 mega ptáků

by on

More in Nezařazené:

Kolem jezera Nakuru v Keňi žije kolonie tří miliónů plameňáků. Jak fotit takové množství?

Na první ukázce je jedno z možných řešení. Prostě, vyfotit krajinu a ptáky jako specifický barevný prvek. Snímek na naší ukázce je pořízen z vyhlídky, kterou najdete na Google Earth na souřadnicích 00 21´33,75´´ jižní šířky a 360 03´1ý,10´´ východní délky. Přitom na snímcích na GE plameňáci nejsou – snímek byl zřejmě pořízen v době, kdy odtáhli jinam.

Přirozeně,. že se s takovým celkovým pohledem člověk fotografující spokojit nechce. Jde tedy „lidu blíž“. Tady je další řešení – mořský orel hlídkuje nad řadami plameňáků. Není to hlídkování platonické, on si vyhlíží oběd a buďte ujištěni, že neodletěl hladový. Princip je takový: je třeba mít v obrázku dominantu, zde je to orel, a ta masa plameňáků tvoří jakési pozadí. Diskutabilní je, zda takový snímek kompozičně řešit symetricky či jinak – já volil řešení symetrické. Jsem tak trochu ouřada a mám rád geometrický pořádek.

Pak ovšem je možno jít ještě „k lidu blíž“. Jenže zde se střetneme s problémem typu „když je něčeho moc, je toho příliš“. Je těžké najít nějaký řád v těch obrovských kvantech. To, co se kolem vás děje, vypadá asi takto:

Takže jdu ještě blíž. Občas se podaří vystihnout takovou situaci, kdy žádný z jedinců v rovině ostrosti neleze ven z formátu. To je třeba si hlídat – aby vlevo i vpravo zůstalo kus volného místa. Asi takto:

Samozřejmě lze jít ještě blíže a vyfotit „portrét“ jednoho z těch tří mega.
Jenže pak můžete těžko někomu vyprávět, že kolem toho jednoho je ještě 2,999 999 milionů dalších!

Kolem jezera Nakuru v Keňi žije kolonie tří miliónů plameňáků. Jak fotit takové množství?

Na první ukázce je jedno z možných řešení. Prostě, vyfotit krajinu a ptáky jako specifický barevný prvek. Snímek na naší ukázce je pořízen z vyhlídky, kterou najdete na Google Earth na souřadnicích 00 21´33,75´´ jižní šířky a 360 03´1ý,10´´ východní délky. Přitom na snímcích na GE plameňáci nejsou – snímek byl zřejmě pořízen v době, kdy odtáhli jinam.

Přirozeně,. že se s takovým celkovým pohledem člověk fotografující spokojit nechce. Jde tedy „lidu blíž“. Tady je další řešení – mořský orel hlídkuje nad řadami plameňáků. Není to hlídkování platonické, on si vyhlíží oběd a buďte ujištěni, že neodletěl hladový. Princip je takový: je třeba mít v obrázku dominantu, zde je to orel, a ta masa plameňáků tvoří jakési pozadí. Diskutabilní je, zda takový snímek kompozičně řešit symetricky či jinak – já volil řešení symetrické. Jsem tak trochu ouřada a mám rád geometrický pořádek.

Pak ovšem je možno jít ještě „k lidu blíž“. Jenže zde se střetneme s problémem typu „když je něčeho moc, je toho příliš“. Je těžké najít nějaký řád v těch obrovských kvantech. To, co se kolem vás děje, vypadá asi takto:

Takže jdu ještě blíž. Občas se podaří vystihnout takovou situaci, kdy žádný z jedinců v rovině ostrosti neleze ven z formátu. To je třeba si hlídat – aby vlevo i vpravo zůstalo kus volného místa. Asi takto:

Samozřejmě lze jít ještě blíže a vyfotit „portrét“ jednoho z těch tří mega.
Jenže pak můžete těžko někomu vyprávět, že kolem toho jednoho je ještě 2,999 999 milionů dalších!