Aktuality, Fotografujeme, Tvorba

Jak fotí blesky Vlastimil Raška

Naši čtenáři jistě znají Vlastimila Rašku jako všestranného fotografa. Žije a pracuje v Pardubicích. Pravidelně obesílá naši soutěž, mnohokrát zvítězil v měsíčním kole. K jeho zálibám patří fotografování blesků.

Nedávno jsme tu měli o blescích článek, ovšem opakuji, Vlasta Raška má focení blesků jako speciálního koníčka. Vyzpovídal jsem ho a zde shrnuji některé jeho poznatky, nářky i poučení.

Začínal kdysi v dávnověku ještě Prakticou na černobílý film, nastavil aparát na B a čekal na blesk. V podstatě jeho technologie je podobná. Velkým pomocníkem je internet, zvláště pak windy.com, je to i appka pro mobil. Je třeba bouřku vyčíhat a počítat s tím, že se pohybuje rychlostí 80 – 120 km/hod.

Nejraději má suché bouřky, tedy dokud nezačne pršet a jde k fotografovi. V té fázi nastavuje clonu F4.0 – 5.6, samozřejmou součástí výbavy je stativ, fotografování na béčko nebo na dlouhý čas. Když je bouřka blízko, více cloní a stahuje citlivost.

.Důležité je stanoviště. Má jich mnoho vyhlídnutých, svěřili mi klíče tří paneláků, odkud se dá fotit bouřka z okna na chodbě. Používá autobusové zastávky – když je zastávka plechová, je to ošemetné. Je to pro něho lov, jezdí za bouřkou, honí ji. Má rád, když blesky práskají do něco zajímavého – jako třeba do Kunětické hory., Tu miluje a pořád ji fotí, za různých situací. Tedy i za bouřky.

Rád fotí i ve městě, ale tam jsou problémy s osvětlením, protože to se plete to expozice. Moc rád by fotil bouřku ve dne, jenže tam se technika s béčkem nebo dlouhým časem nedá použít. Moc jsme si popovídali o Olympusu a jeho schopnosti průběžně střádat fotky o bufferu…


Mockrát si zažil své. Jednou fotil na jakési konstrukci nad vodou a blesk uhodil dvacet metrů od něho. Byl z toho hluchý a oslepený. Jednou se ocitl v jádru bouřky. To byl patnáctiminutový sled blesků, taky třicet souběžně. Nechal všeho a utekl do auta a poslouchal ten rachot a vnímal, jak to kývá vozem. Ne vždycky se to povede. Moc ráb by zachytil blesk, jak práská do telekomunikační věže v Pardubicích. Fotil z okna auta, prásklo to do věže a vtom samém okamžiku mu poryv větru zalil objektiv deštěm. Zde je výsledek.

Je to adrenalin, říká. Je schopen vstát uprostřed noci, skočit do auta a honit se za bouřkou. Fotí bouřky všude, moc rád na dovolené u moře. Prostě – je to vášeň, je to adrenalin a je to ohromná radost.