Téma bylo dětské, fotek se sešla spousta, do dvou set zbývaly jen tři. Výsledky po poradě poroty v podstatě odpovídají vygenerovanému pořadí průběžné soutěže, kdo tedy soutěž sledoval, překvapen nebude. Podívejme se tedy, jak to všechno bylo, zde je odkaz na červnové kolo.
Téma bylo dětské, fotek se sešla spousta, do dvou set zbývaly jen tři. Výsledky po poradě poroty v podstatě odpovídají vygenerovanému pořadí průběžné soutěže, kdo tedy soutěž sledoval, překvapen nebude. Podívejme se tedy, jak to všechno bylo, zde je odkaz na červnové kolo.
Bez nejmenšího váhání vyhrála fotka Blízká setkání od Vlastimila Rašky. Jde přece jen o narážku na film dnes historický, nicméně z hlediska naší soutěže je třeba upozornit, že jde o výtvarný vtip, o neobvyklé podání. Vlastimil Raška je všestranný fotograf a na bednu u nás nevylézá poprvé, a jak jsem ho poznal, jistě ne naposled. 
Umístil se i na druhém místě a opět je to vtip: Mladá generace, tak se fotka jmenuje. Chlapeček (dle účesu, holčička dle náušničky) kouká do displeje a na knihy za jeho zády zvolna padá prach. Máme nad tím lamentovat? Je to prostě tak, nová doba bude, inu, nová.
Tato fotka postoupila ze čtvrtého na třetí místo. Jmenuje se Integrovaný dopravní systém a jde tedy opět o vtipný postřeh. Přitom to není žádná samoúčelná hříčka, fotka je důmyslně komponovaná – zde opravdu neplatila ta zásada „jít blíž“. Naopak, fotograf měl dilema, co všechno v obraze zabrat? Jistě tu bylo pokušení jít blíž, je to focené Olympusem s objektivem 12-100, takže nebyl problém chlapečka přitáhnout. Ohnisko ale je 31 mm fyzicky, tedy 62 mm ekvivalent. Rozhodující byly ty bližší koleje, bez nich by nebylo metro tak čitelné. Perfektní fotka.
Člověče nezlob se je klasická hra. Jistě se dožije i dvaadvacátého století. Těší mě, že tu Ivan Dostál realizoval moje Pravidlo tří: když jsou tři figury na fotce, snadněji kontrolujeme obraz. Když je postav víc, hrozí nepřehlednost. Zvláštní je, že akcent je na přihlížejícím chlapečkovi a ne na tom, který hází kostkou. Má ale tu výhodu, že je vpředu a zabírá největší plochu obrazu. Proto si zaslouží světlo a ostrost.
Ve vlaku – fotografoval Radim Blaha. Jednoduchý, dobře čitelný obraz s podmaňující náladou. Hrou perspektivy odraz je větší než živý chlapeček. Hračky v popředí dodávají kompozici autentičnost. Bez nich by bylo popředí prázdné a vypadalo by to uměle.
Z fotek na dalších místech se bodově umístil nejlépe snímek Miroslava Stříbrného Na houpačce. Hříčka zkušeného fotografa. Budete dumat, jak on to sakra udělal? Ale udělal a dobře, že udělal! 🙂
Aktuální téma je Moje místo – fotíme to, kde žijeme. Může to být město, vesnice, dům. Tahle zdánlivě jednoduchá témata se pak projeví jako oříšek. Uvidíme, co se z něho vyloupne.
