Nezařazené

Jak dopadla soutěž

Září patřilo v naší průběžné soutěži portrétu. Výtečné snímky chodily i včera a závěrečné klání porotců bylo napínavé – bylo jich (nás) celkem šest u compu a bodováním se každý snažil uplatnit svoji představu o pořadí. No a počítač to všechno o půlnoci spočítá a vítězem je…

Září patřilo v naší průběžné soutěži portrétu. Výtečné snímky chodily i včera a závěrečné klání porotců bylo napínavé – bylo jich (nás) celkem šest u compu a bodováním se každý snažil uplatnit svoji představu o pořadí. No a počítač to všechno o půlnoci spočítá a vítězem je…

Martina Berini snímkem V. Už jsem o něm jednou psal: Zajímavá je jakási monochromatičnost a celková zahalenost portrétu. Co je důležité: je z něho vidět záměr. Ta věc nevnikla tak, že autorka šla a kouká a hele a cvak. To je aranžovaná, barevně laděná, záměrná věc. Tedy… Martinu Berini neznám, u focení jsem nebyl a před soudem by mě Perry Mason za moje tvrzení rozcupoval. Takže upřesním: myslím si, že je to zamýšlená práce. Aspoň tak výsledek vypadá.

Na druhém místě se umístila práce Hany Merunkové A opět to nevyšlo. Opět zde jde o přirozené světlo, o vypozorovanou světelnou situaci. Dívčí tvář je za zamženým oknem a bezpochyby i zde model komunikoval s autorem. Tahle komunikace, to je alfa a omega aranžovaného portrétu. Model musí vědět, co fotograf od něho chce a fotograf musí vědět, co má od modelu chtít! Zvláště to druhé je těžké. Přirozeně že v této situaci, kdy zastřené okno navazuje zádumčivou atmosféru, by rozesmátá tvář vypadala divně a nepatřičně. Vše zde hraje dohromady, aranžmá, tedy okolí tváře, a obličej sám.


No a na třetím místě se umístila fotka Jana Janyšky nazvaná Mirror, tell me my story (Pověz mi zrcadlo můj příběh). Postavě není vidět do obličeje a přece je to portrét! Vypovídá o figuře usazené někde na půdě v jakémsi rozvrkočeném prostředí. Celé je to pojednané cross procesem a – je v tom příběh. Kdo to tam zalezl v pruhovaných gatích na půdu a jako poslední partner v dialogu mu zbyl obraz v zrcadle? Fotka klade otázky a to je vždycky dobré.


Pořadí vidíte v náhleduzde na ukázce, je patrná rozmanitost přístupů. Trochu mě zaráží, že jen snímek Pavel od Vlastimila Mihala je stavěn jako klasický svícený portrét… Do oblasti glamour photography zamířil Láďa Malý snímkem Pro smutek zde není místo – geneze fotky by mě moc zajímala, nevylučoval bych ani spontaneitu, nicméně výsledek je velmi přesvědčivý.


Včera přišla fotka která se mi velmi líbila, Bangster od Marka Sedleckého. Je to v podstatě street, na hraně etické únosnosti – tomu pánovi se focení opravdu nelíbilo a kdyby věděl, jak bude fotka pojmenovaná, tvářil by se asi ještě nevlídněji… Na hádku ale asi neměl čas… nestačil si ani pořádně uvázat motýlka.


Martina Berini tedy zvítězila, získala fotoaparát Fuji a stává se též porotcem průběžné soutěže Digineffu. Podotýkám, že od října se trochu změnila pravidla: jde o to, že i porotci(tzv. Měsíčkové) se nadále účastní soutěže. Samozřejmě jim systém nedovolí vlastní fotky bodovat. Nicméně může se stát, že stávající Měsíček vyhraje kolo. Zatím se to nestalo, ale technicky to možné je. Od října to bude nadále možné, ale porotcem, tedy Měsíčkem se stane nejvýše bodovaný Ne-Měsíček.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: