Vlajková loď ze série prestižních telefonů zaujme už na první pohled dvojicí objektivů, ano, tento model je první od Applu s duálním fotoaparátem. Patří do kategorie phabletů svými rozměry 158,2 x 77,9 x 7,3 mm a váhou 188 gramů. Hliníkové tělo má stupeň odolnosti IP 67, je tudíž odolné proti prachu a snese ponoření do 1 m na 30 minut. To vyžadovalo značné konstrukční změny, především tlačítko pro zapínání Home Button je čistě dotykové s haptickou odezvou – chvěním se vytváří dojem, že jste něco zmáčkli. Přístroj také nemá klasický mikrofonní jack, jediným vstupem je USB lighting konektor – redukce je v dodávce. Procesor je čtyřjádrový Apple A10 Fusion podpořený šestijádrovým grafickým akcelerátorem PowerVR. Vnitřní paměť je 32 / 128 / 256 GB a ke zlosti iphonistům jako pokus, co všechno snesou, nemá ani tento model slot pro externí kartu. Displej má 5,5´´ s rozlišením 1080 x 1920. Jde o displej IPS LCD krytý tvrzeným sklem Ion-X. Umí GSM, 3G, LTE, Bt i Wi-Fi včetně NFC , to je ale stále omezeno na Apple Pay. GPS je samozřejmostí, FM rádio nebývá a ani zde není, podobně jako infraport. Chybí též bezdrátové napájení.
Kromě zmíněného Home Button jsou další ovládací prvky na tradičních místech – vlevo na boku shora je to přepínání pro tichý režim a dvě tlačítka pro regulaci hlasitosti a na pravé straně je to vypínač. Při ohledání prozkoumáme spodek, odkud zmizel mikrofonní vstup a přibyl další reproduktor – přístroj má stereo a hraje velmi obstojně na to, že je to mobil a žádná hi-fi věž.
Fotoaparát
V podstatě jsou tři, protože ten hlavní je duální, 2 x 12 Mpx, ohnisko 3,99 mm (28 mm ekv.) a 6,6 mm ( 57 mm ekv.) se světelností F1.8 a F2.8 s optickou stabilizací. Zadní fotoaparát (y) je podpořen čtyřnásobným LED bleskem. Video je 4K , dále pak Full HD 1920 x 1080 a HD 1280 x 720. Přístroj umí i zpomalené video při 240 fps. Přední kamera s objektivem 2.87 mm (ekv. 32) se světelností F2.2 má 7 Mpx a umí video ve Full HD. Funkce Fotoaparát je v základní nabídce. Je stejná jako v předchozí generaci iPhonů, což obsahuje jeden háček: operační systém iOS 10 umí RAW (ve formátu univerzálního digitálního negativu DNG), avšak přístup k RAW není v této základní výbavě možný a je třeba nějaké dodatečné aplikace, například výborný je Lightroom (v mobilech slouží nejen k úpravě, ale i pořizování fotografií s možností širší kontroly nad parametry fotoaparátu). V našich testech se však držíme základní výbavy a zde jen možno konstatovat, že se k RAW nedostaneme.
Ovládací prvky jsou rozloženy po obou kratších stranách displeje. Dole, tedy poblíž Home Button, je volba režimu. Najdeme zde foto obdélníkové, foto čtvercové a panoramatický obrázek. Při pohybu na druhou stranu se dostaneme k videu, pak je zpomalený záběr a časosběr.
Nahoře je pak přístup k blesku (automat, pořád zapnutý – fill in režim anebo vypnout),dále je tu HDR, také automaticky, zapnuto a vypnuto, Live picture je pidivideo, a konečně je tu i samospoušť, defaultně je vypnutá, lze nastavit 3 nebo 10 vteřin. Poslední položkou jsou filtry, těch je kromě výchozího nastavení celkem osm. Jsou velmi decentní, žádné divočiny typu kaleidoskop anebo solarizace. Pokud necháme volbu Žádný filtr, ikonka je šedivá, při nastavené jakéhokoli jiného je barevná. Kdo chce fotograficky jančit, v AppleStore mu nabídnou desítky jančicích aplikací.
Zachován zůstal ještě jeden ovládací prvek. Když klepneme do obrazu, objeví se čtvereček: na toto místo přístroj zaostří a zde čerpá informaci k nastavení expozice. Vedle čtverečku je ikonka sluníčka. Tahem nahoru korigujeme expozici do plusu, tahem dolů do mínusu. Je to prosté a účinné, s malým háčkem: funguje to jen na aktuální obrázek. Při změně světelné situace se korekce vynuluje a vrátí do nominálu. Přístroje s ovladatelnou korekcí jsou v tomto smyslu uživatelsky výhodnější – ovšem, s tím, že iPhone má aplikace, které to dovedou, jako kupříkladu ten citovaný Lightroom. Jde vskutku o minimalistické řešení v duchu applovského přístupu k zákazníkovi, který má být ušetřen jakýchkoli konfiguračních starostí. Čímž se mu přidělají konfigurační starosti: pokud tedy chcete nějak ovlivnit rozlišení videa, nelze to udělat z aplikace Fotoaparát, ale musí se jít do Nastavení, oddíl Fotky a Fotoaparát a tam najdeme Záznam videa a Zpomalený záznam. Je tu pamatováno i na HDR – ve výchozím nastavení se zapíše jak složený HDR obrázek, tak dílčí fotky. To zde lze vypnout a uloží se jen HDR obrázek. V tomto oddílu nastavení lze zapnout i Mřížku, která slouží k účelům kompozičním i k udržení vodorovné polohy.
Velká očekávání vyvolal duální systém fotoaparátu. Jde o iSight Duo kameru, přičemž tento název iSight používá Apple už tradičně pro fotoaparátech jak v iPhone, tak iPod touch a iPad. Zde tedy jde o dvouobjektivový systém. Nejde ale o prostomyslný duál, tedy fakticky o dva fotoaparáty vedle sebe, anebo o obdobu objektivového revolveru, vzpomeňme na klasickou osmimilimetrovou Admiru s otočnými objektivy. Popsal jsem tu ovládací prvky aplikace Fotoaparát. K nim ale na tomto iPhone 7 Plus přibyla ještě ikonka přímo v obrazu. V základním nastavení je to 1x v kolečku, po poklepu se změní na 2x a obraz se zřetelně zvětší. Když ale ikonku posuneme dovnitř obrazu, změní se v jezdec jímž nastavujeme digitální zoom – až do úrovně 10x. Na první ukázce je širokoúhlý záběr:
Zde je vyznačeno, co bude v záběru po přepnutí na druhý fotoaparát. Rozdíl je vskutku působivý:
Nejde však jen o jednoduché přepnutí z objektivu 1 na objektiv 2. Když v režimu 1x zakryjeme objektiv s delším ohniskem, na obrazu se to neprojeví, ten snímán větším objektivem s kratším ohniskem (a větší světelností). Když však přepneme na 2x, obraz zmizí. To by bylo snadno pochopitelné. Jenže takto to funguje jenom ve vyšší světelné hladině. V nižší světelné hladině přístroj na zakrytí menšího objektivu nereaguje, přepíná 1x na 2x a zpět navzdory tomu, že je malý objektiv zakrytý. Velký objektiv neradno zakrývat v jakémkoli režimu, ten je funkční pořád.
Je tedy zřejmé, že malý objektiv má nějakou pomocnou funkci, která funguje jen při dobrém světle a v šeru je neúčinný. K chování systému se vrátím v odstavcích o kvalitě obrazu. Zde je ukázka, jaký obraz podává postupně v 10 stupních zvětšení:
Tento duální fotoaparát účinkuje i v inzerované vlastnosti 7 pluska, totiž rozostření pozadí. Každý ví, že mobily mají díky kratičkým ohniskům svých objektivů i při jejich vysoké světelnosti velkou hloubku ostrosti: je tam víceméně ostré všechno. Při focení portrétů je to nepříjemné. Proto jsou portrétní objektivy s delším ohniskem a vysokou světelností, 85/1.4 a podobně. V mobilech se to dělá softwarově. Tento 7 Plus byl uveden na trh ještě dřív, než vyšla nová verze iOS 10.1, která s rozostřením počítá. K disposici jsem měl beta verzi a s ní jsem pořizoval kontrolní obrázky. Je zřejmé, že přístroj rozezná obličej a dokáže ho vymaskovat a zbytek rozostří. Dělá to velmi inteligentně, maska není prostoduchý ovál s nosem uprostřed, zasahuje i tělo portrétované osoby. Výsledek působí velmi příjemně, přirozeně, jakkoli nesnese kritické zkoumání v zobrazení 100% na Eizo monitoru s vysokým rozlišením. Při posuzování fotografického výkonu musíme pořád mít na mysli, že jde o mobil a ty mají hlavní funkci sloužit jako fotografický zápisník. Je pošetilé je nutit do zápasu s bezzrcadlovkami, zrcadlovkami a nedejbože s full frame přístroji. Zde je ukázka takového uměle vyvolaného bokehu, fotografoval Michal Houdek:
Kvalita obrazu
Rozlišení zůstalo na 12 Mpx a tím je předurčen výsledek. Přístroje historicky iPhone skákaly ze 4 na 8 a z 8 na 12 mega a vždy se to projevilo zásadním navýšením kvality. Mezi modelem 6S a 7 Plus je mírné navýšení kvality pokud jde o snížení šumu v nízkých světelných hladinách, ale není to nic, co by odlákalo kocoura od kamen. Hlavní atrakce je v duálním objektivu.
Při střídání režimu 1x a 2x se skutečně v EXIF záznamu objeví změna fyzického ohniska. Když ale plynule zoomujeme z 1x přes mezipolohy na 2x, přístroj drží původní ohnisko 3.99 až skočí na 6.6 mm. Jde tedy o softwarový zoom. Když pak měníme zvětšení dál, obrazová degradace stoupá. Snesitelná je při zvětšení 3x nebo s přimhouřením očí 4x, nad 5x je dobře oči zavřít. V praxi se asi nejvíce osvědčí přepínání mezi 1x a 2x. Je to opravdu veliký skok a všechny ty následné kroky ke zvětšení nevyvolají takový efekt.
Oba objektivy mají různou světelnost, rozdíl je 1,3 EV, a navíc stabilizovaný je jen širokoúhlý objektiv. To je dobré mít na paměti, tudíž je ve slabém světle lépe fotit na 1x, tedy na širší úhel záběru se stabilizací. Míra šumu je možná o něco příznivější na fotkách z tohoto modelu než z iPhonu 6S – ovšem srovnávací fotky ukázaly, že v nízké světelné hladině 6S zvedal ISO, kdežto 7 Plus využíval stabilizace a prodlužoval expoziční dobu a držel ISO nízko. V iOS je zaklíčováno omezení 1 vteřiny, pak už automatika navyšuje ISO. Pro delší ohnisko je limit stanoven na 1/50 sec. Velkou pochvalu zaslouží funkce Panorama. Lze obsáhnout až 180 stupňů, ale hlavně – přístroj se drží delšího rozměru fotky, ideálně 4 tisíc bodů, takže lze vytvořit širokoúhlé záběry s rozlišením třicet, čtyřicet i více mega. Při troše cviku se dají pořídit neobvyklé širokoúhlé záběry, využívající velké hloubky ostrosti kratičkého ohniska mobilu.
Za zmínku stojí i přední selfíčková kamera. Sedmimegové rozlišení je velmi pěkné, lze nastavit i HDR, a rozsvícení bílé plochy displeje funguje jako blesk. Fanoušky selfíčkových videí potěší rozlišení 1080 bodů na 30 oken za vteřinu, záznamy jsou ve velmi příjemné kvalitě. Obě kamery nabízejí Live Photos, to jsou přídavná třívteřinová videa, tentokrát jsou stabilizovaná a obecně vzato, stabilizace prospívá hlavně videu.
Shrnutí
Duální fotoaparát iPhonu 7 Plus je bezpochyby řešení v duchu průkopnické tradice Apple. Pokus o vytvoření softwarového bokehu bude ještě procházet vývojem, nicméně i dosavadní zkušenosti s betaverzí jsou povzbudivé a běžnou potřebu dobře uspokojí. Ocenit je třeba zejména rychlost ostření i zpracování, takže přístroj je možno použít i jako nenápadný fotoaparát při fotografii reportážního typu.
Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
