Huawei P20 Pro v ruce

Huawei P20 Pro V pondělí 27.3. ho předvedli a už v pátek se ví, že je to zatím nejlepší fotomobil světa! Nebo se to aspoň píše. Mám ho teď v ruce… a ono na tom co se píše něco je. V pondělí 27.3. ho předvedli a už v pátek se ví, že je to zatím nejlepší fotomobil světa! Nebo se to aspoň píše. Mám ho teď v ruce… a ono na tom, co se píše, něco je.

Jaký je a komu je určen
Jde o mobilní telefon nejvyšší třídy od čínského výrobce, který se od roku 1987 vypracoval do role špičkového výrobce s pobočkami ve 170 zemích světa. Tato novinka vybavená procesorem Kirin 970 a 6 GB RAM (OS Android 8.1) patří k poměrně rozměrným přístrojům – měří 155 x 74 x 8 mm a váží 180 g. Psána je ve dvou provedeních, pro jednu SIM (to mám v ruce) a duální SIM. Vydrží v hloubce 1 m 30 minut (netroufl jsem si zkoušet). 6,1 palcový displej je AMOLED s 16 miliony barvami a rozlišením 1080 x 2244 pixelů. Nemá slot na kartu, interní paměť je 128 GB. Přirozeně že umí GSM / HSPA / LTE, taky wifinu a BT a GPS + Glonass, kupodivu umí i FM rádio, to je vzácnost. Zabezpečený je přes čtečku otisku prstu. Výstup je přes USB s konektorem C. Baterka je vestavěná, 4000 mAh, rychlonabíjecí – za 30 minut 58% kapacity. Dodává se ve dvou modrých odstínech, růžovozlatém a v černém provedení. Cena je stanovena na 22 tisíc Kč.

Fotoaparáty
Ty jsou tady tři respektive čtyři, a to je novum této kreace. Hlavní je 40 Mpx na čipu 1 / 1,7 palce s objektivem světelným F1.8, druhý je 20 Mpx s objektivem F1.6 a třetí je 8 Mpx se světelností F2.4. Ten čtvrtý, selfíčkový, má 24 Mpx, je autofokusový se světelností F2.0. Není zde ani optická stabilizace, ani optický zoom, jak se uvádí v některých specifikacích. Na optice je podepsaná Leica a logo lze kopírovat do obrázků, pokud o to někdo stojí. Ve specifikacích publikovaných firmou Huawei není zmínka ani o velikosti čipů, ani o ohniskových vzdálenostech. Něco lze vyčíst z EXIF: hlavní čtyřicetimegový fotoaparát má fyzické ohnisko 3,95 mm a po přepočtu na plnoformát má ohnisko 27 mm. Osmimegový tele-fotoaparát má ohnisko paradoxně kratší, dokonce jen 2,4 mm. Ten dvacetimegový černobílý má v EXIF světelnost F1.6 a fyzické ohnisko 3.95 mm (ekv. 27 mm). Tyto tři fotoaparáty sdílejí svoje data, ze kterých je vypočítán výsledný obrázek.

Ten 40 Mpx čip skutečně nabízí obrázek s rozměrem 7290 x 5456 pixelů. Ve výchozím nastavení ale přístroj nabízí obrázky 10 Mpx veliké: dochází ke sdružování pixelů, jak to v roce 2012 nabízela Nokia se svým PureView 808. Toto převzorkování směrem dolů umožňuje čarovat s digitálním zoomem až do hodnoty 10 x.

Jak se s ním fotí
Čímž se dostávám k podstatě věci. Moje zkušenosti jsou čerstvé a kusé, nicméně se snažím zprostředkovat informace o novince tak rychle jak jen možno. Zabývám se defaultní aplikací Fotoaparát, jak je dodávána s přístrojem. Podotýkám dnes už naštěstí samozřejmost – vše je v češtině, včetně podrobné a srozumitelné nápovědy.
Po aktivaci se přístroj otevře na sekci Fotoaparát. To je plně automatický režim, lze zde pracovat s LED bleskem respektive trvalým světlem pro video, pak je tu režim Živá fotografie, známá funkce, kdy spolu s fotkou se nahraje vteřinový klipík; lze tu nastavit živé nebo tlumené barvy a je tu ozubené kolečko = setup. V tomto auto-režimu nelze aktivovat RAW, nicméně je možné měnit rozlišení, záznam GPS údajů, samospoušť a aktivovat ultrasnímek = po dvojím stisku tlačítka pro hlasitost se otevře fotoaparát i na uzamčeném mobilu. Je možné zde aktivovat exponování dotykem.

Zvláštní kapitolou je oddíl Clona, který simuluje funkci clony. Defaultně je nastavena F4.0 a ve skutečnosti jde o dílčí softwarové rozostření obrazu – clona F16 je bez rozmazání a je to vlastně fyzická clona 1.8. Velmi nešikovně se to ovládá, na sluníčku je to v podstatě nepoužitelné. Na ukázce je jakoby clona F1.2, zaostřeno na pejska vzadu, rozostřený ten vpředu.

Zajímavější je ovšem Pro režim. Ten především otevírá cestu k RAW – a tento režim zde má smysl a to velký! Ono to platilo už pro předešlé modely řady P, ale tady lze opravdu výrazně pracovat v oblasti vysokých jasů a značně rozšířit dynamický rozsah. V tomto režimu se nám otevře přístup k nastavení režimu měření expozice (celoplošné, středové, bodové), nastavení ISO, čas, korekce expozice plus / mínus a autofokus – jednorázový nebo průběžný a ruční nastavení ostření. Poslední nastavitelná položka je vyvážení bílé.

Doprovodné materiály se hojně zmiňují o umělé inteligenci. On je to marketingový módní slogan – inteligentní automatiku máme ve fotoaparátech už deset let a tím jak roste výkon procesorů roste i její inteligence. K tomu mi nezbývá než říci toto: výpočetní kapacita je obrovská a procesor umí zhodnotit data nasbíraná třemi nezávislými fotoaparáty obdivuhodně: zvláště pak se zde silně omezuje dosavadní velký neduh mobilních fotoaparátů, totiž sklon k přepalům v jasných partiích. Samozřejmě slunce v záběru bude přepálené vždycky. Nicméně za běžných podmínek zvládá tento P20 Pro světelné rozdíl tak dobře, že si troufám hovořit o přelomové změně. Zde je srovnání – v automatickém režimu, vlevo P50, vpravo iPhone 8+. Přitom expozice Huaweie je cca 1/5000/1.8 na 50 ISO, kdežto iPhone 1/7000/1.8 na ISO 25. Tedy Huawei by musel na 25 ISO čas prodloužit na 1/3500, aby zůstal na svých – expozice iPhonu je tudíž o 1EV kratší a přesto vykazuje v mracích přepaly. A to srovnáváme s přístrojem který patří k současné špičce.

Detaily zveřejněny nebyly, nicméně pravděpodobně jde o automaticky aplikovaná metodika HDR. Toto je fotka v běžném automatickém režimu:

Lze nastavit i HDR. Pak ta fotka dopadne takto:

Aby bylo zřejmé, jaký je rozdíl jasů, pořídil jsem tuto dvojici fotek – uvnitř je to 1/50 na ISO 160, venku 1/1623 na ISO 50. Kdybychom to tedy porovnali a nejdřív srovnali ISO, došli bychom k hodnotám uvnitř 1/20 na ISO 50, takže rozdíl světelných úrovní je zhruba 6 EV.

Sám obrázek samozřejmě takový dynamický rozsah ani mít nemůže – to si ověříme pořízením referenčního snímku v RAW formátu. Po vyvolání bude tmavá – vyvoláním zesvětlená – oblast nepřijatelně zašuměná. Ale na tom opravdu nesjede, důležitý je výsledek a ten je podivuhodný.

Další velká přednost je portrétní režim. Zase: není to novinka, má to kdejaký fotomobil, nicméně zde je to dovedeno k naprosté dokonalosti. Samozřejmě jde o vymaskování a rozmazání, nicméně to vymaskování je dokonalé. Fotografka Nguyen Phuong Thao je zde mimořádně v roli modelky – kdybych to nefotil já mobilem, věřil bych, že je to na plnoformát nějakou třicítkou na clonu 2.0.

Kolem fotoaparátu se hodně mluví o umělé inteligenci. Při fotografování ten aparát na vás pořád (písemně) povykuje, co inteligentního vyvádí – když je v záběru více modré oblohy, poučí vás, že nastavuje modré zobrazení Leica a kdy je víc zelené, tak je to zelená Leica. Což mi přijde poněkud dětinské a zbytečné, nicméně obrázky jsou výtečné a to je hlavní.

V automatických režimech mě vždycky zajímá „program line“, jak automatika mění poměr času a citlivosti vzhledem k úrovni světla. Huawei je spokojený s 50 ISO, nicméně už při menším poklesu hladiny světla jde na 64 ISO a 1/100 sec, na té setině se drží a zvedá citlivost – což mi přijde hodně rozumné. Ještě na ISO 400 drží tu setinu. Ale při dalším poklesu prodlouží čas na 1/20 a záhy na to na 1/16 a pak už navyšuje ISO až na 6400 – to bylo maximum, které jsem z něho vyždímal. V manuálním režimu lze ISO nastavit až na 3200 ISO. V prvních recenzích čtu o hodnotách nad 100 tisíc ISO, ale zkušenost s tím nemám a netuším, jak se na takovou hodnotu dostat. Je zde i noční režim, ale ten skládá dílčí obrázky při skromné citlivosti 200 ISO a pak je fotka bez šumu, pěkně skládaná.

Z čeho jsem všechen rozvrkočen: pořád čtu o bleskovém ostření, ale to potvrdit nemohu. Přístroj vykazuje výrazné zpoždění za spouští i v režimu ručního zaostření (ostří singl nebo průběžně nebo ručně), takže ta prodleva se musí přičíst na vrub umělé inteligence: než ona zpytlíkuje obrázek ze tří foťáků, tak to nějakou dobu trvá, to je logické. Někdy dokonce v sérii fotek je některá zcela mimo ostrost. Nicméně je divé, že se moje poznatky tak liší od referátů kolegů v jiných médiích. Budu tento mobil zkoumat dál a možná se ukáže, že jde o firmware nebo jiné magické zásady.

Shrnutí:
Huawei P20 Pro je vybaven zcela mimořádným fotoaparátem. Má zcela výjimečnou kvalitu obrazu, za niž vděčí koordinované práci tří dílčích fotoaparátů, z nichž jeden je černobílý, druhý s relativně velkým čipem a třetí má ohnisko odpovídající 80 mm kinofilmového fotoaparátu. K dokonalosti je tu doveden i portrétní režim, který simuluje malou hloubku ostrosti portrétní optiky.

Ukázky:

Rozsah optického zoomu, 10 – momentka, 13 bez portrétního režimu, 14 a 15 s aplikací portrétního režimu, 16 až 18 vysoké ISO (až 4000)