HTC U11

Pro Stereo Video jsem z kraje léta testoval šest špičkových modelů – srovnávací tst je zveřejněn v aktuálním, tedy 7. čísle. Test najdete i na webu S&V zde. Postupně vás se všemi šesti mobily seznámím. Budu je řadit abecedně, začneme tedy HTC.

Pro Stereo Video jsem z kraje léta testoval šest špičkových modelů – srovnávací tst je zveřejněn v aktuálním, tedy 7. čísle. Test najdete i na webu S&V zde. Postupně vás se všemi šesti mobily seznámím. Budu je řadit abecedně, začneme tedy HTC.

Jaký je a komu je určen
Nádherně tvarovaný pětaapůlpalcový mobil s názvem připomínající ponorky admirála Dönitze je nabitý nejnovějšími technologiemi a několika unikátními novinkami. Umí běžná připojení GSM, HSPA a LTE, ale také i historickou CDMA. Rozměry má 153.9 x 75.9 x 7.9 mm a váží 169 g. Tělo nápadné vypouklou, jako by zrcadlovou zadní stěnou (efekt tekutého skla), je odolné v třídě IP67 a vydrží tedy 30 minut v hloubce jednoho metru. Displej Super LCD5 s rozlišením 1440 x 2560 pixelů kryje Corning Gorilla Glass 5. Osmijádrový procesor Qualcomm Snapdragon 835 spolupracuje s grafickým procesorem Adreno 540, operační systém je Android 7.1 Nougat. Paměť RAM je 4 GV v 64 GB modelui nebo 6 GB a 128 GB modelu. Přístroj nabízí slot pro microSD kartu 256 GB, respektive druhý slot v dvousimkovém řešení. K hardwarovým unikátům patří ovládací prvek „stisk“ – jde o HTC Edge Sense umožňující spustit zvolenou aplikaci (na př. fotoaparát) sevřením spodní části přístroje. Další unikát je prostorové snímání zvuku využitelné hlavně při videu. Navigace spolupracuje s GPS, GLONASS a čínským Beidou, nemůže chybět Wi-Fi s NFC, Bluetooth a je zde HTC Connect k přímé komunikaci s kompatibilními domácími komponentami. Akumulátor je vestavěný s kapacitou 3000 mAh.

Hlavní fotoaparát je vybaven dvanáctimegovým BSI čipem s 1,4 mikronovými fotodiodami. Výrobce je inzeruje jako UltraPixel 3, nicméně netřeba se bát sdružování pixelů, básník chtěl upozornit na nadprůměrnou velikost pixelů. Objektiv F1.7 je stabilizovaný, ohnisko 4.28 mm, s vyladěným ostřením na bázi fázové detekce, nazývá to UltraSpeed Autofocus. Přední selfíčkový fotoaparát je dokonce šestnáctimegový, s objektivem 3.57/2.0, ve výchozím nastavení je dvouvteřinová samospoušť, lze ji vypnout nebo přenastavit na 10 vteřin. O jeho zaostřovacím systému nic ve specifikacích není, zdá se že je fix focus. K technickým inovacím patří i Temporal Noise Reduction pro video, kdy se vtipně využívá srovnávání šumu na po sobě jdoucích snímcích, šum je nahodilý a srovnáním ho lze detekovat a odečíst. Video využije i Acoustic Focus – při softwarovém zoomování se vytváří efekt směrového mikrofonu.

Ovládání a menu
Na spodní straně je zleva přepínání zadní a přední kamery, ikona videa, spoušť a vpravo vstup do galerie. Nahoře pak je nahoře vlevo ikonka HDR Auto, uprostřed vstup do menu a vpravo ikonka blesku. To HDR auto je možno přepnout na HDR vynucené a je možno HDR vypnout. Díky rychlosti procesoru je procedura skládání dílčích expozic zcela na pozadí a uživatel ji nevnímá. Ikonka blesku má podobnou funkci – automat, vynucený nebo vypnutý, ve výchozím nastavení je to automat. Ikonka pro vstup do menu vede k dalším nastavením. Otevírá pruh ikon. Zcela vpravo je Fotografie, fotoaparát je v automatickém režimu a lze mu jen nastavit samospoušť anebo změnit rozlišení ve skromných rozsazích 1:1/9 Mpx anebo 16:9/9 Mpx či zůstat na nativních 12 Mpx a poměru 4:3. Hned vlevo je ikonka pro plynulé panorama a to sousedí s tlačítkem PRO režimu. Ten obsahuje obvyklé parametry vyvážení bílé, korekce expozice, ISO, rychlost závěrky a ostření, ale také tři scénické režimy: noční fotku, sport a makro. Všechny tyto parametry jsou v základním nastavení na automatu, nicméně přístroj si nastavení po vypnutí pamatuje. Navíc je možné si ke scénickým režimům uložit až tři sady nastavení (na pře. WB na žárovku, vysoké ISO a korekci do mínusu). PRO režim má ještě submenu jako AUTO režim doplněné o volbu JPEG a RAW. Následují ikony pro video, Hyperlapse a SlowMotion. Hyperlapse  produkuje zrychlená a dodatečně stabilizovaná videa. (Pro zpomalené video je smartphone vybaven funkcí Slow motion). Přesněji to funguje tak, že po zaznamenání videa si uživatel může snímek rozdělit do tří segmentů a každému z nich přidělit vlastní zrychlení v rozsahu 2x – 12x zrychlení a software následně video navíc dodatečně stabilizuje. Lze tak zdůraznit podstatné ve videu poklidnějším tempem a zbytek zrychlit, aniž by vznikl ve videu nežádoucí neklid. Funguje to ve spolupráci s nativní HTC aplikací Zoe. Poslední trojice je věnována autoportrétu, pěkný je panoramatický autoportrét, lze zachytit situaci vlevo i vpravo od portrétovaného, třetí možnost je video-autoportrét. Poslední, zcela vlevo, je ikona pro nastavení. Mnoho zde není, lze zapnout expozici dotykem a jsou zde i tři možnosti tlačítek pro hlasitost, tedy hlasitost, exponovat a lupa. Leccos se zde dubluje, selfíčkovou kameru můžeme zapnout jak v menu, tak poklepem ikony dole a také expozice dotykem se zapíná na dvou místech. Marně bychom hledali filtry barevné i kreativní – ty jsou vyhrazeny k úpravám pořízených snímků, přičemž máme na vybranou, zdali chceme uložit obě verze. Připadá mi to rozumné. Co je poněkud problematické je sériové focení. Toho lze dosáhnout dlouhým stiskem spouště, ale jen v automatickém režimu. V režimu PRO sériově fotit nelze ani když fotíme do JPEG. Na ukázce je základní pracovní plocha přístroje. V automatickém režimu lze navolit jen samospoušť a rozlišení.

Jak se s ním fotí
Unikátní EdgeSense příjemně usnadňuje spuštění fotoaparátu – a následnou expozici. Pak budeme stát před rozhodnutím, zdali fotit v automatickém nebo PRO režimu. Ten druhý nám nabízí ovládání parametrů a fotku do RAW, otázkou ale je, zdali už RAW má pořád ten smysl: to automatické zpracování je tak dokonalé, že s kvalitou nejsou problémy ani v AUTO režimu.

To souvisí s program line. Ta je zde specifická tím, že přístroj vůbec nedělá ciráty s ISO. I za vysoké světelné hladiny jeho hodnoty jsou na 80 i výše. Už v mírném snížení úrovně světla je expozice 1/100 na 259 ISO (tak nezvyklé hodnoty jsou v EXIF). Po dalším snížení jdeme na 1/33 a 400 ISO, za použitelnou hranici pokládá 1/15 vteřiny, tu drží na hodnotě 1500 ISO až 3200 ISO. Tato hodnota času je konečná a nastává podexpozice. Obecně se automatika snaží držet setinu vteřiny a nebojí se hodnot nad 100 ISO i při jasném počasí.

Síla přístroje je dále v rychlosti ostření. Poklepem na obrazovku bleskově přeostříme a také odezva spouště je velmi rychlá. Mobily nejsou určeny k focení sportu, nicméně pro běžnou živou fotografii jsou dokonce velmi vhodné. S ostřením tedy potíže nejsou, doladit by výrobce měl ovládání jasu obrazu. Trochu chaotický je přechod z režimu ostření do režimu, kdy se objeví stupnice jasů a můžeme korigovat expozici. Naštěstí je možno nastavit hodnotu expozice (ale i roviny ostření, v tom je někdy problém) a přidržením stisku aktivujeme uzamčení jak expozice, tak roviny ostření.

HTC šel cestou k jednoduchosti, k automatické podpoře dokonalého obrazu, k bezproblémové obsluze a k optimálnímu výsledku. Ukázky:
8 dynamický rozsah, 13 je digitální zoom a 14 vyšší ISO.