HTC One M9 Plus

Devítku bez přívlastku jsem tu recenzoval předminulý týden a když už jsem měl devítku k disposici, padla mi pod ruku pluska – s duálním objektivem. Na ten jsem byl obzvlášť zvědavý, zvláště pak s ohledem na šeptandu, že něco podobného chystá Apple pro iPhone 7.

Tradičně se zmíním jen stručně o parametrech mobilu. Je to mobil s 5,2 palcovým displejem s rozlišením 2 560 × 1 440 px , kryje ho Gorilla Glass 4. Uvnitř je procesor Mediatek 6795T; 8×2,2 GHz, 28 nm s 3GB RAM. Vnitřní paměť má 32 GB, lze doplnit microSDHC do 128 GB. Má v sobě Android 5.0 Lollipop, GPS, wifinu 802.11ac, Bluetooth 4.1 a umí G4 neboli LTE. Akumulátor má 2840 mAh a mobil má čtečku daktýlek. Je tedy vymazlenější než devítka bez přívlastku, a je i dražší, stojí 23 490.

Z našeho hlediska je zajímavý duální objektiv. Objevil se už na modelu HTC One M8. Objektivy jsou na zadní stěně mobilu dva. Ten funkční patří dvacetimegovému aparátu a ten nad ním v podstatě neslouží k zachycení obrázku. Zajišťuje stereoskopické vnímání, takže přístroj vnímá prostorovou hloubku fotografované situace. Podle HTC to velmi urychluje proces ostření. Druhý benefit se projeví při editaci, kdy je možno zvolit v obraze objekt, který má být ostrý a to co je mimo jeho rovinu rozostřit.

Fotoaparát
Jeho vlastnosti jsou velmi podobné foťáku v devítce bez přívlastku, proto převezmu info z původního článku. Jde o mobil, tudíž ovládáme přístroj dotykovou obrazovkou. Screeny jsem převzal z návodu. Ovládací prvky jsou soustředěné ve spodní části: odleva je to volba fotografování nebo video. Dále je nastavení citlivosti ISO, v základním nastavení je to na automatice, následuje korekce expozice a AWB, tedy nastavení bílé. Ozubené kolečko vede k dalším parametrům, v podstatě jde o setup. Ta čtyři kolečka do čtverce vedou k volbě režimů zobrazení: autoportrét (=selfíčko, přední kamera, fotíme sama sebe), základní fotoaparát, panoramatické focení, rozdělený snímek – fotíme současně sebe a něco jiného, bokeh, to je oddělení objektu ve vzdálenosti 60 cm od pozadí, fotokoláž – to je koláž ze selfíček a důležitá věc, RAW. K tomu RAWu se dostanu. Ty tři tečky zcela vlevo odkrývají a zakrývají proužek s ikonami.

Pokud v režimu foto klepneme na ikonu fotoaparátu, objeví se nám něco, co připomíná scénické režimy. Je to noční snímek, HDR (používá se k vyrovnání jasů, ještě se o tom zmíním), ruční režim – ten má následující táhla:

Další režim je portrét (malá clona) , krajina, text a makro. To makro není nic moc, v normálním režimu se přiblížím víc než v tomto divném makru.

Video je přístupné po klepnutí na ikonku kamery, má režim normální, zpomalené video a full HD. A co je příjemné, při snímání videa lze současně i fotit a také při přehrávce videa je možné vyseparovat jednotlivá okénka. Zní to náramně, je ale dobře si uvědomit, že i ostrý videosnímek se zpravidla skládá z neostrých obrázků a ta ostrost je pak v podstatě jen optický klam.

Oproti menší devítce je zde vlevo ikona pro přepínání z normálního focení na duo cam.

Pokud přepneme na duo cam, změní se i ikona spouště.

Duo cam

To vše je celkem obvyklé. Neobvyklosti nastanou po přepnutí do duo cam režimu. Exponovaný snímek se ukládá asi vteřinu, tedy mnohem déle než ten obyčejný. Když se na něj chceme podívat, je v levém dolním rohu označen ikonou duo cam. Klepnutí na ikonu nás dostane do editační části, kde nejdůležitější je položka UFocus, zcela vlevo dole.

Když ji aktivujeme, je možno klepnutím na místo na snímku určit, co má být ostré a zbytek se rozostří. Míru rozostření lze ovlivňovat táhlem od + do – . Poté se obrázek uloží, avšak původní zůstává. Můžeme tedy získat dva obrázky s jinou rovinou ostrosti. Ukázeme si to na příkladu. Vyfotil jsem naši Noru jak pije z jezírka a bral jsem ji přes stůl – je dobré mít scénu výrazně prostorově členitou. Ten obrázek Duo Cam je ovšem menší, 2688 x 1520, tedy čtyřmegový:

Zde ho zpracovávám, vpravo je stupnice míry rozostření:

Volil jsem ostré popředí – a pozadí se krásně rozostřilo:

Pozoruhodná je i varianta, kdy jsem volil pozadí ostré. Systém si zvolil rovinu ostrosti a velmi brutálně rozostřuje vše mimo ni. Výsledek je pravzláštní:

Rozhodně je lepší ostřit na předek než na vzdálenější partie.

Zajímavý je i 3D efekt. Po aplikaci funkce se obrázek uloží do specifického formátu a ten se pak chová jako 3D objekt v tom smyslu, že reaguje na náklon. Funguje to podivuhodně a je to prostě něco, co normální kompakt neumí. Ta tři dé legrace je podle mého názoru zábavná hříčka, avšak duo cam lze použít k seriózním účelům, jelikož eliminuje specifickou nevýhodu mobilů s jejich kratičkými ohnisky objektivů, že totiž mají obrovskou hloubku ostrosti. Zde se dá navodit efekt malé hloubky ostrosti a to může pozitivně zahrát při focení portrétů.

Shrnutí
HTC One M9 Plus je mobil nejvyšší třídy a jeho zařazení odpovídá i fotoaparát. Obrázky jím pořízené jsou vysoce kvalitní, s bohatými barevnými tóny. Funkce dual cam je zřejmě dovedená do vyššího stupně dokonalosti oproti modelu M8, soudě podle recenzí které jsem četl. Zde je to opravdu prakticky použitelná funkce, hodná seriózní pozornosti.

Ukázky:

1 až 14 běžné osvětlení, 15 protisvětlo, 16 a 17 duo – před zpracováním a po zpracování, 18 při 400 ISO

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10
11		12
13		14
15		16
17		18