Nezařazené

Hrátky s čajovníkem, nebo co to vlastně je

Dostali jsme od přátel semínko čajovníku. Zasadili ho, on vyrostl a teď dokonce kvete – je to rostlinka nějakých 5 cm vysoká, s jedním růžovým kvítkem. Žádný čajovník, prý je to balzaminka. Ať je to co je to, ukázalo se to jako docela příjemný námět na fotografické zahrávání s kompozicí.

První, co mě napadlo, bylo makro té kytičky. Fotil jsem Olympusem SP800UZ, ten zvládá makro velmi dobře a už s prvním záběrem jsem byl vcelku spokojený.

Bylo to ale jaksi přímočaré. Navíc mě zaujala linie stonku a také okraj maličkého kořenáče, z něhož kytička roste. Použil jsem tedy otřepaný trik, náklon, přičemž květ přichází do silného obrazového bodu, do prostoru kolem průsečíku třetin (praví svislé a horní vodorovné).

Fotil jsem to na stole, na takové prouhaté podložce, na prostírání. Ty pruhy by mohly dát nějaký efekt. No, na téhle fotce moc velký není…

Levý roh vysloveně ruší a ty pruhy v pozadí… nic moc. Třeba by byl čelní pohled lepší. Zkusme to!

Hm… Dejme tomu, ale taky nic moc. Ty pruhy jsou nevýrazné. Posunul jsem tedy aranžmá do světla, abych viděl, co to udělá se stínem.

No a když to jde na šířku, mělo by to jít na výšku. Třeba takto:

No a po všech těch hokusech pokusech se skromně vracím k té první fotce. Tak to obvykle bývá, ten čerstvý vjem je často nejsilnější a fotka z něho nejlepší. Takže vám přeji pěkné svátky velikonoční a hodně příležitosti k fotografickým pokusům.

Dostali jsme od přátel semínko čajovníku. Zasadili ho, on vyrostl a teď dokonce kvete – je to rostlinka nějakých 5 cm vysoká, s jedním růžovým kvítkem. Žádný čajovník, prý je to balzaminka. Ať je to co je to, ukázalo se to jako docela příjemný námět na fotografické zahrávání s kompozicí.

První, co mě napadlo, bylo makro té kytičky. Fotil jsem Olympusem SP800UZ, ten zvládá makro velmi dobře a už s prvním záběrem jsem byl vcelku spokojený.

Bylo to ale jaksi přímočaré. Navíc mě zaujala linie stonku a také okraj maličkého kořenáče, z něhož kytička roste. Použil jsem tedy otřepaný trik, náklon, přičemž květ přichází do silného obrazového bodu, do prostoru kolem průsečíku třetin (praví svislé a horní vodorovné).

Fotil jsem to na stole, na takové prouhaté podložce, na prostírání. Ty pruhy by mohly dát nějaký efekt. No, na téhle fotce moc velký není…

Levý roh vysloveně ruší a ty pruhy v pozadí… nic moc. Třeba by byl čelní pohled lepší. Zkusme to!

Hm… Dejme tomu, ale taky nic moc. Ty pruhy jsou nevýrazné. Posunul jsem tedy aranžmá do světla, abych viděl, co to udělá se stínem.

No a když to jde na šířku, mělo by to jít na výšku. Třeba takto:

No a po všech těch hokusech pokusech se skromně vracím k té první fotce. Tak to obvykle bývá, ten čerstvý vjem je často nejsilnější a fotka z něho nejlepší. Takže vám přeji pěkné svátky velikonoční a hodně příležitosti k fotografickým pokusům.