Nezařazené

Hrajeme si s mlhou


Pravidelní čtenáři našeho webu si možná vzpomenou, že jsem se tématem mlhy zabýval už několikrát. Dnes se podíváme na jednu malou úpravu obrázku. Takto nějak ten obrázek vypadá, jak vypadl z čipu. Kompenzace expozice byla -1, clona F14, doba osvitu 1/400 sec. Šlo mi o to, aby se zobrazil sluneční kotouč. Bylo to ráno, tedy světlo bylo načervenalé. Udělal jsem tu chybu, že jsem snímek nefotil v RAWu, byl bych si ušetřil některé potíže. Ale stalo se. Takže snímek vypadá takto:

Mohl bych s ním být celkem spokojený, jen mi připadá hodně nahnědlý a tmavý. Nechci ale přijít o kotouček slunce. Při velkém zvětšení kotouček – a celá situace kolem něho – vypadá takto:

V první fázi si dám slunce do výběru a úplně ho vybělím. Vypálené slunce mi nikdo vyčítat nebude a tím přece jen získám nějaký ten jasový stupeň odstupu od okolí. Pak invertuji výběr, tedy “obrátím ho naruby”. Pohled na histogram mi ukazuje, že velká kouzla se dělat nedají. Zkusme si ho trochu analyzovat:

Šedě vyplněný graf ukazuje celkové jasy. Začíná vpravo nedaleko od bílé, a pak jsou jasy rozloženy v několika “vlnách” až do hodně temných, avšak nikoli černých. Červená linka ukazuje, že červený kanál je tu nejvýraznější, kdežto naopak modrý je utlačený – však je ten obrázek hodně načervenalý. Čistě teoreticky by bylo možné úpravou kanálů, jednoho po druhém, barvu vyladit. Žádoucího výsledku ale lze dosáhnout jednodušším způsobem – snížením sytosti barev, tedy desaturací. Tímto zásahem se zmenšuje odstup jednotlivých kanálů – pokud bychom desaturovali až na maximum, získali bychom černobílý snímek. Tam až nechceme jít. Nerad bych přišel o charakter jemně zbarveného snímku. Takže asi takto:

Nyní je třeba upravit jas snímku. Otevřeme si křivky a nastavíme křivku v první čtvrtině asi takto:

Tím se nejvíce zesvětlily temné partie a ty nejsvětlejší zůstaly takřka nezasažené. Toto je výsledek operace:

Jenže tím jsme přišli o temné tóny. Ty ale snadno získáme zásahem do úrovní – posunutím černého bodu doprava (na ukázce je to na úroveň 31). Celkovou tonalitu můžeme upravit i jezdcem pro střední šedou, nastavením o něco doleva jsme střední tóny poněkud zesvětlili, takže se mha ještě projasnila. Sluneční kotouč však zůstal nedotčený, jasně ohraničený.

Výsledný obrázek je zde. Dál už do něho vrtat nebudu – vždy je třeba najít okamžik, kdy si řekneme, dosti bylo, dobré jestiť. Tož takto:

Hlavně že se tomu sluníčku nic nestalo a zůstalo ostře ohraničené!

Pravidelní čtenáři našeho webu si možná vzpomenou, že jsem se tématem mlhy zabýval už několikrát. Dnes se podíváme na jednu malou úpravu obrázku. Takto nějak ten obrázek vypadá, jak vypadl z čipu. Kompenzace expozice byla -1, clona F14, doba osvitu 1/400 sec. Šlo mi o to, aby se zobrazil sluneční kotouč. Bylo to ráno, tedy světlo bylo načervenalé. Udělal jsem tu chybu, že jsem snímek nefotil v RAWu, byl bych si ušetřil některé potíže. Ale stalo se. Takže snímek vypadá takto:

Mohl bych s ním být celkem spokojený, jen mi připadá hodně nahnědlý a tmavý. Nechci ale přijít o kotouček slunce. Při velkém zvětšení kotouček – a celá situace kolem něho – vypadá takto:

V první fázi si dám slunce do výběru a úplně ho vybělím. Vypálené slunce mi nikdo vyčítat nebude a tím přece jen získám nějaký ten jasový stupeň odstupu od okolí. Pak invertuji výběr, tedy “obrátím ho naruby”. Pohled na histogram mi ukazuje, že velká kouzla se dělat nedají. Zkusme si ho trochu analyzovat:

Šedě vyplněný graf ukazuje celkové jasy. Začíná vpravo nedaleko od bílé, a pak jsou jasy rozloženy v několika “vlnách” až do hodně temných, avšak nikoli černých. Červená linka ukazuje, že červený kanál je tu nejvýraznější, kdežto naopak modrý je utlačený – však je ten obrázek hodně načervenalý. Čistě teoreticky by bylo možné úpravou kanálů, jednoho po druhém, barvu vyladit. Žádoucího výsledku ale lze dosáhnout jednodušším způsobem – snížením sytosti barev, tedy desaturací. Tímto zásahem se zmenšuje odstup jednotlivých kanálů – pokud bychom desaturovali až na maximum, získali bychom černobílý snímek. Tam až nechceme jít. Nerad bych přišel o charakter jemně zbarveného snímku. Takže asi takto:

Nyní je třeba upravit jas snímku. Otevřeme si křivky a nastavíme křivku v první čtvrtině asi takto:

Tím se nejvíce zesvětlily temné partie a ty nejsvětlejší zůstaly takřka nezasažené. Toto je výsledek operace:

Jenže tím jsme přišli o temné tóny. Ty ale snadno získáme zásahem do úrovní – posunutím černého bodu doprava (na ukázce je to na úroveň 31). Celkovou tonalitu můžeme upravit i jezdcem pro střední šedou, nastavením o něco doleva jsme střední tóny poněkud zesvětlili, takže se mha ještě projasnila. Sluneční kotouč však zůstal nedotčený, jasně ohraničený.

Výsledný obrázek je zde. Dál už do něho vrtat nebudu – vždy je třeba najít okamžik, kdy si řekneme, dosti bylo, dobré jestiť. Tož takto:

Hlavně že se tomu sluníčku nic nestalo a zůstalo ostře ohraničené!

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: