|
Pravidelní čtenáři našeho webu si možná vzpomenou, že jsem se tématem mlhy zabýval už několikrát. Dnes se podíváme na jednu malou úpravu obrázku. Takto nějak ten obrázek vypadá, jak vypadl z čipu. Kompenzace expozice byla -1, clona F14, doba osvitu 1/400 sec. Šlo mi o to, aby se zobrazil sluneční kotouč. Bylo to ráno, tedy světlo bylo načervenalé. Udělal jsem tu chybu, že jsem snímek nefotil v RAWu, byl bych si ušetřil některé potíže. Ale stalo se. Takže snímek vypadá takto:
 Mohl bych s ním být celkem spokojený, jen mi připadá hodně nahnědlý a tmavý. Nechci ale přijít o kotouček slunce. Při velkém zvětšení kotouček – a celá situace kolem něho – vypadá takto:   Šedě vyplněný graf ukazuje celkové jasy. Začíná vpravo nedaleko od bílé, a pak jsou jasy rozloženy v několika „vlnách“ až do hodně temných, avšak nikoli černých. Červená linka ukazuje, že červený kanál je tu nejvýraznější, kdežto naopak modrý je utlačený – však je ten obrázek hodně načervenalý. Čistě teoreticky by bylo možné úpravou kanálů, jednoho po druhém, barvu vyladit. Žádoucího výsledku ale lze dosáhnout jednodušším způsobem – snížením sytosti barev, tedy desaturací. Tímto zásahem se zmenšuje odstup jednotlivých kanálů – pokud bychom desaturovali až na maximum, získali bychom černobílý snímek. Tam až nechceme jít. Nerad bych přišel o charakter jemně zbarveného snímku. Takže asi takto:  Nyní je třeba upravit jas snímku. Otevřeme si křivky a nastavíme křivku v první čtvrtině asi takto:  Tím se nejvíce zesvětlily temné partie a ty nejsvětlejší zůstaly takřka nezasažené. Toto je výsledek operace:  Jenže tím jsme přišli o temné tóny. Ty ale snadno získáme zásahem do úrovní – posunutím černého bodu doprava (na ukázce je to na úroveň 31). Celkovou tonalitu můžeme upravit i jezdcem pro střední šedou, nastavením o něco doleva jsme střední tóny poněkud zesvětlili, takže se mha ještě projasnila. Sluneční kotouč však zůstal nedotčený, jasně ohraničený.  Výsledný obrázek je zde. Dál už do něho vrtat nebudu – vždy je třeba najít okamžik, kdy si řekneme, dosti bylo, dobré jestiť. Tož takto:  Hlavně že se tomu sluníčku nic nestalo a zůstalo ostře ohraničené! |
|
Pravidelní čtenáři našeho webu si možná vzpomenou, že jsem se tématem mlhy zabýval už několikrát. Dnes se podíváme na jednu malou úpravu obrázku. Takto nějak ten obrázek vypadá, jak vypadl z čipu. Kompenzace expozice byla -1, clona F14, doba osvitu 1/400 sec. Šlo mi o to, aby se zobrazil sluneční kotouč. Bylo to ráno, tedy světlo bylo načervenalé. Udělal jsem tu chybu, že jsem snímek nefotil v RAWu, byl bych si ušetřil některé potíže. Ale stalo se. Takže snímek vypadá takto:
Mohl bych s ním být celkem spokojený, jen mi připadá hodně nahnědlý a tmavý. Nechci ale přijít o kotouček slunce. Při velkém zvětšení kotouček – a celá situace kolem něho – vypadá takto: Šedě vyplněný graf ukazuje celkové jasy. Začíná vpravo nedaleko od bílé, a pak jsou jasy rozloženy v několika „vlnách“ až do hodně temných, avšak nikoli černých. Červená linka ukazuje, že červený kanál je tu nejvýraznější, kdežto naopak modrý je utlačený – však je ten obrázek hodně načervenalý. Čistě teoreticky by bylo možné úpravou kanálů, jednoho po druhém, barvu vyladit. Žádoucího výsledku ale lze dosáhnout jednodušším způsobem – snížením sytosti barev, tedy desaturací. Tímto zásahem se zmenšuje odstup jednotlivých kanálů – pokud bychom desaturovali až na maximum, získali bychom černobílý snímek. Tam až nechceme jít. Nerad bych přišel o charakter jemně zbarveného snímku. Takže asi takto: Nyní je třeba upravit jas snímku. Otevřeme si křivky a nastavíme křivku v první čtvrtině asi takto: Tím se nejvíce zesvětlily temné partie a ty nejsvětlejší zůstaly takřka nezasažené. Toto je výsledek operace: Jenže tím jsme přišli o temné tóny. Ty ale snadno získáme zásahem do úrovní – posunutím černého bodu doprava (na ukázce je to na úroveň 31). Celkovou tonalitu můžeme upravit i jezdcem pro střední šedou, nastavením o něco doleva jsme střední tóny poněkud zesvětlili, takže se mha ještě projasnila. Sluneční kotouč však zůstal nedotčený, jasně ohraničený. Výsledný obrázek je zde. Dál už do něho vrtat nebudu – vždy je třeba najít okamžik, kdy si řekneme, dosti bylo, dobré jestiť. Tož takto: Hlavně že se tomu sluníčku nic nestalo a zůstalo ostře ohraničené! |
