Nezařazené

Hlavy stativů – pokračování videoseriálu

Před týdnem a něco navíc jsem se tu zabýval konstrukcí stativů. Video jsem natočil jve spolupráci s firmou Aaron, která má Fotoškolu na své webové stránce. Dnes se podíváme na důležitou součást stativu, na jeho hlavu. I ta má několik různých systémů řešení. Které bych vám doporučil?

Před týdnem a něco navíc jsem se tu zabýval konstrukcí stativů. Video jsem natočil jve spolupráci s firmou Aaron, která má Fotoškolu na své webové stránce. Dnes se podíváme na důležitou součást stativu, na jeho hlavu. I ta má několik různých systémů řešení. Které bych vám doporučil?

Na takovou otázku není jednoznačná odpověď. V našem digitálním světě je to už tak zařízeno, že souběžně existuje mnoho řešení a každé vyhovuje něčemu jinému. Hovořím o tom ve videu, které tu máte k disposici. Nicméně v krátkém pětiminutovém šotu nemám prostor k tomu, abych pořádně vysvětlil, proč dávám přednost třícestné hlavě s destičkou.

Vyzkoušel hodně typů. Můj první stativ měl „švenkpáku“ – i o pákových hlavách mluvím v tom videu. Nicméně třícestná hlava má pro mě jednu zásadní a jednoznačnou výhodu. Zaručuje mi, že pohybuji fotoaparátem jen v jedné rovině. Plyne to z principu samého. Každý směr má samostatný utahovací šroub. Můžete samozřejmě povolit všechny tři a pak si s fotoaparátem můžete pohybovat docela volně, jako kdybyste měli kulovou hlavu. To se ale v praxi málo kdy dělá. Daleko častěji nastavujete každý směr zvlášť. Zvlášť citlivá je vodorovná rovina. Opravdu není dobré spoléhat se na to, že „ono se to spraví“ v editoru. Ano, spraví, ale za cenu destruktivního zásahu do obrázku. A je naprosto zbytečné dělat něco v editoru, co můžeme snadno nastavit při fotografování.

Jakmile si na třícestné hlavě nastavím směr a pak vodorovnou rovinu, pak už se starám jenom o výšku. To je ohromná výhoda oproti kulové hlavě. Ta má samozřejmě jn jeden ovládací prvek a to je velice pohodlné. Existují velmi důmyslné a taky pěkně drahé kulové hlavy, pevné a spolehlivé – ale vždycky jsem se potýkal při práci s kulovou hlavou s tím, že jsem si po uvolnění šroubu něco rozhodil, nejčastěji právě tu horizontálu.

Za přesnost se platí určitým nepohodlím. Musíte si na třícestnou hlavu zvyknout, musíte zažít, co který šroub uvolňuje. Obvykle je to tak, že dva šrouby mají delší držadlo – jeden slouží k nastavení roviny (nebo náklonu, jak potřebujete) a ten druhý určuje výšku, tedy určuje, jestli objektivem mířím výš nebo níž. No a ten třetí bývá menší a je dole a aretuje otáčení kolem svislé osy. Ze začátku se vám to bude plést, ale jakmile si zvyknete, bude se vám pracovat velmi pohodlně.

No a obecně platí, že jakýkoli stativ a jakákoli hlava je lepší, než zápas s rozhýbáním pomocí stabilizátorů. A nevěřte na dobrodiní „pevné opory“. Nedá se svítit… stativ ničím nenahradíš. A teď to video o hlavách.


Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: