Velké světelné rozdíly nejsou asi to, co nás v těchto dnech nejvíc trápí. To však nebrání v tom, abychom se nad problémem nezastavili. Velké světelné rozdíly nejsou asi to, co nás v těchto dnech nejvíc trápí. To však nebrání v tom, abychom se nad problémem nezastavili. I v mdlém světle při zamračeném počasí narazíme na situace, kdy jsou světelné rozdíly značné. Takhle to vypadá na naší verandě, když je zamračeno. Fotil jsem to přístrojem Olympus E-M5 Mk II, objektivem 9-18. Nechal jsem automatice volnou ruku, měření expozice je zónové, korekce nula.
Velké světelné rozdíly nejsou asi to, co nás v těchto dnech nejvíc trápí. To však nebrání v tom, abychom se nad problémem nezastavili. Velké světelné rozdíly nejsou asi to, co nás v těchto dnech nejvíc trápí. To však nebrání v tom, abychom se nad problémem nezastavili. I v mdlém světle při zamračeném počasí narazíme na situace, kdy jsou světelné rozdíly značné. Takhle to vypadá na naší verandě, když je zamračeno. Fotil jsem to přístrojem Olympus E-M5 Mk II, objektivem 9-18. Nechal jsem automatice volnou ruku, měření expozice je zónové, korekce nula.
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_01m.jpg)
Výsledek je hodně pochmurný, jde hodně do tmavých tónů. Zastíněné partie skoro splývají. Přes zachmuřené počasí je rozdíl mezi jasnými a tmavými partiemi značný. Bylo by dobré rozdíly nějak vyrovnat. Určitým řešením je HDR (High Dynamic Range, tedy velký dynamický rozsah = velký rozsah jasů, to je smysl té zkratky). Tento přístroj tzv. HDR režim umí – mnoho modelů různých výrobců to dovede. Konkrétně tento model pořídí rychle po sobě čtyři snímky s různou expozicí a vznikne světelně vyrovnaný obrázek. Takový je výsledek.
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_02m.jpg)
Tento obrázek vznikl při nastavení HDR1. Pro velmi silné rozdíly výrobce doporučuje nastavit HDR2. Ale ten mi vždycky připadal až nepříjemně vyšisovaný.
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_03m.jpg)
Je to pohodlné, když přístroj všechno udělá za vás. HDR obrázek lze udělat i v lepších editorech obrázků. Zoner to umí už tradičně. K tomu potřebujeme dva, lépe tři obrázky s různou expozicí. Můžeme sami rozhodnout, jak velký odstup mají mít. Já volil 1 EV, nejdřív je korekce -1EV, pak 0 a třetí je +1EV:
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_04m.jpg)
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_05m.jpg)
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_06m.jpg)
Toto je typický dialog při tvorbě HDR obrázku. Práh přechodu, to znamená, kolik světlých partií chceme ztmavit a kolik tmavých zesvětlit.
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_06am.png)
Výsledek je zde, HDR obrázek složený ze tří dílčích obrazů v Zoner Photo Studiu.
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_06_hdrm.jpg)
Díky tomu, že jsem mohl ovlivňovat práh přechodu, je výsledek přirozenější, než z automatického složení.
Ten bracketing má svoje úskalí. Ukázky jsem pořídil ze stativu a ten opravdu nemíváme u sebe. HDR utility – včetně té v Zoneru, dovedou dílčí obrázky na sebe napasovat, ale ne vždy se to podaří. Určitým řešením je fotit do RAW a vyvolat ho nadvakrát nebo natřikrát a z těchto obrázků pak vytvořit HDR.
Teď ale bych byl hodně nerad, kdyby měl někdo mít dojem, že jsem proti HDR. Naopak, je to účinná editační a fotografická metoda a pomocí HDR editace lze dosáhnout pozoruhodných výsledků. Mířím teď k alternativě této metody, která v podstatě také vede ke zvýšení dynamického rozsahu, ale nikoli celoplošně. V podstatě jde o místní rozšíření rozsahu kresby v jasech a ve stínech.
Dosáhneme toho ve vrstvách pomocí masky. Ukážeme si to na příkladu novinky, tedy Zoneru X, který zavedl plnohodnotné vrstvy. Ale principiálně stejný postup je v jakémkoli jiném vrstevném editoru, APS i APS Element, abych uvedl ty nejznámější.
Vyjdu z toho, že jsme fotili v režimu bracketing, máme tedy tři fotky různě tmavé, jak jsme si ukázali nahoře. Budeme pracovat se dvěma z nich, tou tmavou a tou světlou, střední vynecháme. V Zoneru X si otevřeme – dejme tomu – tu tmavou. Poté volíme Přidat vrstvu a v dialogu volíme Vložit ze souboru. Nahraju si tu světlou variantu a ta se mi položí jako vrstva na tu původně otevřenou, tmavou.
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_09.png)
Vidíme teď světlý, pod ním je – teď skrytý – ten tmavý. Následuje volba masky. Rozum do hrsti: skrýt vše nebo odkrýt vše?
Vtip je v tom, že obojí je možné. Když dáme Skrýt vše, zmizí světlý obrázek a my pak v masce budeme bílou barvou postupně – v různých intenzitách a velikostech štětce – odkrývat jasy, odkrývat ten světlý.
Když dáme Odkrýt vše, uvidíme světlý obrázek a štětcem s tmavou (černou) barvou se budeme propracovávat k té spodní vrstvě, budeme ji odhalovat zakrýváním partií světlého obrázku.
Lze dosáhnout absolutně stejného výsledku, jenomže jedna metoda je pracnější a druhá méně pracná: záleží na tom, jakou plochu budeme štětcem zpracovávat. Zde chceme projasnit celkem malé tmavé partie. Pak ovšem volím Skrýt vše a budu malovat bílou barvou.
O tom jsme už mluvili, je třeba volit barvu – nejjednodušší je, kapátkem si navolit to nejsvětlejší co v obrázku uvidíme a tím pracovat. Kdybych pak chtěl korigovat, zase kapátkem naberu něco hodně tmavého, potvrdím klepnutím na kapátko a opět zakrývám (v našem případě) horní světlý obrázek. A nesmíme zapomenout na aktivaci okénka Maska – musí být v rámečku: všímáme si, že okénko je černé, to proto, že jsme dali Skrýt vše a celou tu světlou vrstvu jsme zakryli. Uvidíme z ní jen to, co odkryje štětec s bílou barvou.
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_10m.png)
Touto metodou místně rozsvětluji tmavý obrázek. Je to malování světlem a mohu tudíž libovolně zvýraznit určité partie a jiné zase potlačit. Vyzkoušejte si to, obrázky tu jsou ke stažení v plné velikosti. Výsledný obrázek – po drobné retuši – je zde.
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_07m.jpg)
Když ho pak srovnáme s automaticky vygenerovaným HDR (vlevo), výsledek je, myslím, z té pracnější metody lepší.
![](/obrdg2016/jaknato/161007bkt/161007bkt_08m.jpg)