Na Technetu zveřejnili debatu odborníků o důsledcích nově zavedeného opatření GDPR, platí na celém území Unie ode dneška. Vyjímám pasáže týkající se fotografie. Přirozeně že uděláte nejlíp, když se na zmíněný článek podíváte celý.
Na Technetu zveřejnili debatu odborníků o důsledcích nově zavedeného opatření GDPR, platí na celém území Unie ode dneška. Vyjímám pasáže týkající se fotografie. Přirozeně že uděláte nejlíp, když se na zmíněný článek podíváte celý.
Podstatná informace je ta, že zveřejňování fotografií z veřejných akcí bude nadále kryto tzv. oprávněným zájmem a zpravodajskou licencí. Důležité je vybrat ke zveřejnění jen vhodné fotografie a umožnit dotčeným osobám vznést tzv. námitku proti zveřejnění (která ovšem musí být odůvodněna konkrétními okolnostmi na straně těchto osob). To platí i pro fanouškovské stránky hudebních skupin nebo třeba sportovní kluby. Běžné fotografie z koncertů či zápasů uveřejněné v rámci dané stránky například na Facebooku nebo webu fanklubu nejsou problém. Podobně je to s takzvanou streetovou fotografií, což je jeden z nejpopulárnějších fotografických žánrů. Ani tady GDPR dosavadní pravidla v podstatě nijak nemění, říká Vladan Rámiš z MAFRA, člen Spolku pro ochranu osobních údajů, který sdružuje odbornou veřejnost zabývající se ve své praxi ochranou osobních údajů.
František Nonnemann z MONETA Money Bank , též člen zmíněného spolku, odlišuje zveřejnění fotografií zachycujících konání či atmosféru veřejné akce, což je činnost, která podle mého soudu obvykle nepodléhá GDPR. Ten, kdo by se snad svým zachycením na fotografii z veřejné akce cítil dotčen ve svých právech, by se měl nejprve domáhat ochrany u soudu postupem podle občanského práva.. Nutno dodat, že občanský zákoník takovou činnost obvykle umožňuje na základě zpravodajské licence či pokud je to nezbytné pro ochranu práv nějaké osoby. GDPR bude nutné aplikovat až v případě kvalifikovanější činnosti s obrazovými záznamy, např. jejich propojováním s identifikačními či kontaktními údaji zachycených osob, říká František Nonnemann. Třetí účastník diskuse Jana Pattynová z advokátní kanceláře Pierstone upozorňuje na pojetí „veřejné akce“. To je taková, kdy účastník by měl očekávat, že může být na fotografii zobrazen. Problémy mohou vzniknout při uzavřených podnikových akcích, kdy podle GDPR by bylo za vhodné o charakteru akce a o prováděné fotodokumentaci informovat, např. piktogramy u vchodu s odkazy na zásady zpracování, ve kterých se účastníci mohou dozvědět, jak budou fotografie použity, případně kde mohou uplatnit svá práva. Fotodokumentace by neměla zahrnovat cílené fotografie jednotlivých osob bez jejich souhlasu, pokud to není obvyklé .
Jiří Žůrek upozorňuje, že doposud pro pořizování fotografií z veřejných akcí a jejich zveřejňování se řídilo občanským zákoníkem, jmenovitě zákonem č. 89/2012 Sb. Nový soubor GDPR na tom nic nemění.
Názor Digineffu
Podle dostupných informací se tedy pro nás, obec fotografů, nic zásadně nemění. Nicméně ani dnes nepanovala žádná bezuzdná volnost a dá se čekat, že zesílí tlak. Tohle GDPR je součást rostoucí tendence států a nad – států držet občany v hrsti a řídit všechny jejich kroky pod záminkou ochrany před tím či oným. Rozšiřuje se prostor pro šikanu ze strany dobrovolných i organizovaných udavačů. Můžeme pozorovat rostoucí přecitlivělost některých lidí, kteří najednou zjišťují, že jim fotograf zásadně upírá jejich elementární osobnostní práva prostě tím, že je vyfotil. Shrnuji, tohle GDPR z hlediska fotografie, zdá se, není zásadní změna k horšímu, ale ono to nebylo dobré ani před tím.
