Zábleskové zařízení vestavěné do fotoaparátu nedosahuje svým výkonem a univerzálnosti použití možnostem externích blesků. Nicméně je to dobrý nástroj pro mnoho situací.
Jeho dosah je uváděn ve specifikacích. Dočteme se, že – dejme tomu – jeho dosah je 3 metry. To znamená, že jeho dosah je 3 metry při ISO 100 a základním nastavení. Jakmile nastavíme vyšší hodnotu ISO, dosah blesku se prodlužuje úměrně zvýšení citlivosti. Lze také zvýšit jeho výkon. V menu lépe vybavených přístrojů najdeme funkci „intenzita blesku“. Jakmile tedy máme fotografovat ve špatných světelných podmínkách a objekt je vzdálený, lze zvýšit intenzitu záblesku. Záměrně neuvádím žádná čísla – změnu výkonu je třeba ověřit experimentálně, pochopitelně před tím, než půjdeme do akce.
Nicméně, přes toto všechno je vestavěný blesk jako pomůcka pro osvětlení scény za špatných světelných podmínek v podstatě jen nouzové řešení – nelze od něho čekat zázraky. Jeho světlo je v každém případě ploché a vinou blízkosti optické osy objektivu vzniká nežádoucí jev „červených očí“.
Zajímavější je použití vestavěného blesku při snímcích v protisvětle anebo při změkčování ostrého osvětlení. Právě v tomto posledním případě je výhodné, když se trochu pohrajeme s intenzitou blesku. Je to důležité zejména v situaci, kdy jsme snímanému objektu blízko – jako je to na našem dnešním příkladu.
Snímek je pořízen za ostrého bočního jarního světla přístrojem Minolta Z2, bez použití blesku. Rozdíl intenzity na osvětlené části a zastíněné části je nepříjemně velký.
Tentokrát bylo použito blesku, jeho plného výkonu. Blesk takřka přebil přirozené světlo. Výsledek je nepříjemně plochý. Je tedy třeba hledat takový výkon záblesku, aby se prosvětlil stín, ale přece jen aby se zachoval rozdíl mezi sluncem ozářenou částí záběru a stínem.
Tento snímek je pořízen za pomocí blesku se staženou intenzitou – s upravenou expozicí na -0,7 EV, aby osvětlená místa enbyla přepálená. Stín je změkčen a přesto zůstal zachován jeho odstup od sluncem osvětlených partií. Minolta nabízí dva stupně jak do plusu, tak do mínusu. Je třeba individuálně pro každou situaci vyzkoušet vhodné nastavení v souvislosti se vzdáleností od objektu i jeho barevností, strukturou povrchu a pod.
Zábleskové zařízení vestavěné do fotoaparátu nedosahuje svým výkonem a univerzálnosti použití možnostem externích blesků. Nicméně je to dobrý nástroj pro mnoho situací.
Jeho dosah je uváděn ve specifikacích. Dočteme se, že – dejme tomu – jeho dosah je 3 metry. To znamená, že jeho dosah je 3 metry při ISO 100 a základním nastavení. Jakmile nastavíme vyšší hodnotu ISO, dosah blesku se prodlužuje úměrně zvýšení citlivosti. Lze také zvýšit jeho výkon. V menu lépe vybavených přístrojů najdeme funkci „intenzita blesku“. Jakmile tedy máme fotografovat ve špatných světelných podmínkách a objekt je vzdálený, lze zvýšit intenzitu záblesku. Záměrně neuvádím žádná čísla – změnu výkonu je třeba ověřit experimentálně, pochopitelně před tím, než půjdeme do akce.
Nicméně, přes toto všechno je vestavěný blesk jako pomůcka pro osvětlení scény za špatných světelných podmínek v podstatě jen nouzové řešení – nelze od něho čekat zázraky. Jeho světlo je v každém případě ploché a vinou blízkosti optické osy objektivu vzniká nežádoucí jev „červených očí“.
Zajímavější je použití vestavěného blesku při snímcích v protisvětle anebo při změkčování ostrého osvětlení. Právě v tomto posledním případě je výhodné, když se trochu pohrajeme s intenzitou blesku. Je to důležité zejména v situaci, kdy jsme snímanému objektu blízko – jako je to na našem dnešním příkladu.
Snímek je pořízen za ostrého bočního jarního světla přístrojem Minolta Z2, bez použití blesku. Rozdíl intenzity na osvětlené části a zastíněné části je nepříjemně velký.
Tentokrát bylo použito blesku, jeho plného výkonu. Blesk takřka přebil přirozené světlo. Výsledek je nepříjemně plochý. Je tedy třeba hledat takový výkon záblesku, aby se prosvětlil stín, ale přece jen aby se zachoval rozdíl mezi sluncem ozářenou částí záběru a stínem.
Tento snímek je pořízen za pomocí blesku se staženou intenzitou – s upravenou expozicí na -0,7 EV, aby osvětlená místa enbyla přepálená. Stín je změkčen a přesto zůstal zachován jeho odstup od sluncem osvětlených partií. Minolta nabízí dva stupně jak do plusu, tak do mínusu. Je třeba individuálně pro každou situaci vyzkoušet vhodné nastavení v souvislosti se vzdáleností od objektu i jeho barevností, strukturou povrchu a pod.
