Tentokrát se podívejme na tento mimořádně zajímavý kompakt (recenzoval jsem ho loni v prosinci) z pohledu jeho nastavení. Ano, pokračuji v seriálu Vychytávky, kdy chci postupně představit špičkové přístroje a ukázat, co všechno lze v jejich menu nastavit, aby lépe sloužily. Už v úvodu upozorním, že koncepty jedné firmy bývají typické, takže to, co si řekneme o XF1 zcela jistě platí i pro jiné přístroje Fuji, určitě pro X10.
Tentokrát se podívejme na tento mimořádně zajímavý kompakt (recenzoval jsem ho loni v prosinci) z pohledu jeho nastavení. Ano, pokračuji v seriálu Vychytávky, kdy chci postupně představit špičkové přístroje a ukázat, co všechno lze v jejich menu nastavit, aby lépe sloužily. Už v úvodu upozorním, že koncepty jedné firmy bývají typické, takže to, co si řekneme o XF1 zcela jistě platí i pro jiné přístroje Fuji, určitě pro X10.
Připomenu, že Fuji XF1je dvanáctimegový kompakt se snímačem o úhlopříčce 2/ 3 palce (8.8 x 6.6 mm), tedy je vybaven relativně velkým čipem. Obrázky v poměru stran 4:3 jsou 4000 x 3000 pixelů a menší. Snímač je EXR CMOS, procesor EXR, fotí v JPEG a RAW. Objektiv Fujinon má ekv. 25 až 100 mm se světelností F1.8-4.9.
Jak a co nastavit
Menu má 4 oddíly pro Snímací režim a tři pro Nastavení.
Snímací režim: 1 První položka nastavuje citlivost. Za pozornost stojí AUTO, to je automatické nastavení citlivosti. Má čtyři možnosti, jakou nejvyšší citlivost mu dovolíte nastavit, od 400 ISO do 3200 ISO. Doporučuji nastavit 1600 ISO jako horní hranici: když potom nastavíte režim S (priorita času) a nastavíte si čas, který víte, že udržíte, dejme tomu 1/125 sec, přístroj v nižší světelné hladin nastaví nejdřív nejmenší clonu dosažitelnou v daném ohnisku a pak bude navyšovat ISO až po onu vámi zvolenou hranici.
V prvním oddílu je i položka Dynamický rozsah. Doporučuji se tím nezabývat, efekt je minimální, není třeba se tím trápit.
Simulace filmu je typická funkce přístrojů Fujifilm, významného výrobce klasické filmové techniky. Jednotlivá nastavení nesou názvy filmů Fuji, tedy standardně je to Provia, následuje živá Velvia, umírněná Astia, pak klasická černobílá, poté čb se žlutým filtrem, čb s červeným filtrem, čb se zeleným filtrem a sépie, tedy hnědá. Zde jsou ukázky:
 |
 |
| Standard | Velvia |
 |
 |
| Astia | černobílá |
 |
 |
| žlutý filtr | červený filtr |
 |
 |
| zelený filtr | sepie |
2 První položka zde vyzývá k posunu vyvážení bílé. Tady nabádám k opatrnosti. Nastavuje se to na osách červená – azurová a modrá – žlutá. Když už, tak bych spíš volil tu první osu, pokud bych chtěl teplejší tón, nicméně kdo stojí o takové jemnosti, nechť fotí v RAW a pak to pohodlně ladí doma.
Jelikož jde o kompakt vyšší třídy, má značnou míru laditelnosti sytosti barvy, doostřování, zvýraznění nebo potlačení tónu a odstranění šumu. Defaultě je to nastaveno standardní nastavení, nedoporučuji tím hýbat, snad doostřování a odstranění šumu – pokud někdo důsledně fotí v RAW, je dobré to vypnout a ladit v konvertoru.
3 Zde se nastavuje sériové focení, rozpoznávání tváří , to jsou vcelku standardní věci. Je tu i režim ostření, standardně je „multi“, doporučuji volitelné jednobodové. Poté je aktivovaná následující položka Zaostřovací pole – zde si nastavíte zaostřovací bod tam, kde ho potřebujete mít.
Podstatná je položka Tlačítko Fn – a zde začínají ty vychytávky. Fn je tlačítko na horní stěně přístroje. Ve výchozím nastavení je na něm ISO, lze tam nastavit i mnohé další věci. 4 Otázku Fn jsem nechal otevřenou kvůli další obrazovce č.4, kde nastavujeme tlačítko E- Fn v pravém dolním rohu zadní stěny. Zde se totiž zastavuje to, co budou dělat ovládací prvky zadní stěny, čtyřcestný volič a tlačítka kolem – po stisku E-Fn tlačítka: standardně ovládají korekci expozice, blesk, samospoušť a makro.. To je zcela geniální, až na to, že ve výchozím nastavení se dubluje levá pozice čtyřcestného voliče s Fn tlačítkem – oba mají ISO. Tady si každý musí rozhodnout, co s tím, já bych tam dal RAW.
Poslední položka je Vlastní nastavení toho, co má být na displeji vidět. Ve výchozím nastavení je tam všechno možné, ale je to vcelku rozumné – záleží na tom, zdali chcete vodováhu a histogram, zde to lze vypnout. 3 obrazovky Setup neskýtají žádné záhady, jen to je trochu nešikovné, že zde se skrývá nastavení RAW: obvykle to bývá ve fotomenu pod položkou Kvalita. Ale když si RAW šoupneme na čtyřcestný volič na pozici „vlevo“, pak se k němu přes E-Fn snadno dostaneme.
EXR režim
Přístroj je vybaven speciálním Fuji čipem, který slibuje mimořádně široký dynamický rozsah. Jemu je přizpůsoben režim EXR, který má tři pod-režim: prioritu rozlišení, vysoké iso a nízký šum a vysoký dynamický rozsah. Pokud nastavíme EXR na kruhovém voliči, přístroj volí automaticky, který z uvedených režimů odpovídá situaci. Lze to ale nastavit i ručně a pak ale musíme počítat s tím, že pouze priorita rozlišení vede k dvanáctimegovému rozlišení, kdežto vysoké ISO a vysoký DR má jen šestmegové rozlišení.
Efekt není velký – zde vidíte srovnání včetně histogramu:
Nízké rozlišení ale má i režim Nízká světelná hladina, který najdeme v menu, když kruhový volič nastavíme na Adv.. V tomto režimu se však skládají snímky dohromady a sčítají, kdežto v EXR režimu se využívá specifika technického řešení EXR čipu.
Shrnutí
Fujifilm XF1 je elegantní kompakt s vysokým výkonem. Ještě dodám, že je v prodeji s neobvykle velkým rozkmitem ceny od 12 tisíc do 7 tisíc (červenec 2013), což je mnohem příjemnější cena. Vhodným nastavením si zpříjemníme práci a zvýšíme jeho efektivitu. K těmto účelům slouží naše nová rubrika Vychytávky – a pokud jste vlastníky přístroje Fuji a máte nějaký doplněk, nějaké upozornění, jistě že další majitelé Fuji vám budou za pomoc vděčni.
