Že je X100 moc drahá a velká? X70 je menší a levnější. Hned po oznámení vyvolala novinka od Fujifilmu značnou pozornost. Je to kompakt stavěný ve skvělém retrostylu, opravdu jako stovka ve zmenšeném podání. Má šestnáctimegový originální Fujifilm X-Trans CMOS APS-C čip podporovaný procesorem EXR II s rozsahem ISO 200 – 6400 (rozšiřitelné na 100 – 51200). Zapisuje v RAW a JPEG na karty SD. Objektiv má pevný, 18,5/2.8, což při přepočtu dělá nějakých 28 mm ekv. Objektiv má 7 členů v 5 skupinách, 2 z nich jsou asférické, vše s nejnovější generací antireflexních vrstev. Clona má 9 lamel. Třípalcový displej je vyklápěcí (až 180 stupňů), dotykový.
Nový systém autofokusu nabízí 49 zaostřovacích míst v jednobodovém ostření, při sledování pohybujících se objektů je to 77 bodů. Elektronická závěrka dosahuje až 1/32tisíciny vteřiny. Čtu chválu na telekonvertor, ten by měl simulovat ekv. 35 a 50 mm. Přístroj opravdu v mnohém připomíná S100. Lze tu ručně nastavit clonu na objektivu a čas (až po 1/4000) na kruhovém voliči a stejně tak se ručně nastavuje korekce expozice. Přístroj nemá hledáček, nicméně do sáněk se dá hledáček dokoupit. Rozměry má skutečně kapesní – 113 x 64 x 44 mm a váží 340 g i s baterkou (li-ion NP-95). Pozoruhodný je objektiv – je to skutečná palačinka, pancake, nevyčnívá – a nemusí se složitě vysouvat, jak to někdy bývá.
Výrobce uvádí hodnoty ostření, které svědčí o značné svižnosti tohoto přístroje. Mohl by se tedy stát výtečným nástrojem pro pohotovou živou fotografii. V praxi je ta osmadvacítka hodně široká, pětatřicítka mi přijde praktičtější, nicméně chápu, že zde šlo hodně o rozměry fotoaparátu. Uvidíme také, do jaké míry bude použitelný přepočítaný obrázek po digitálním zoomu 35 mm. Každopádně je to přístroj sympatický a pozornost si zasluhující.
