Fujifilm X-Pro3

Tato modelová řada vznikla v roce 2012 a nyní Fujifilm přichází s její třetí verzí. Stalo se tak rok poté, kdy přišel model X-T3, který se této vlajkové lodi v mnohém podobá, zvláště pak snímačem s 26 miliony pixely. Jde samozřejmě o APS-C rozměr čipu, firma nevyrábí tzv. plnoformát, pro milovník velkých zážitků má středoformát s čipem 33-44 mm velkým. Oproti dvojce má tato trojka titanové tělo. To by mne zas tak moc nebralo, zato hybridní hledáček má teď 4 miliony pixelů: tyhle čtyřmegové elektronické hledáčky jsou pro zrcadlovky jedním z nejvíce pociťovaných hřebíčků v rakvi. Obraz je v nich lépe vidět než v zrcadlovce, tečka, přičemž právě řešení hledáčku v minulosti znamenal konec dálkoměrných přístrojů ve prospěch zrcadlovek. Rozsah ISO je až 51200, snímač má i ostřicí body na principu fázového posunu a má jich 425 – to jsou shodné parametry s loňským X-T3 modelem. Zvláštností je vyklápěcí (a konečně i) dotykový LCD displej – lze ho sklopit dolů, v zaklopeném stavu má na sobě malý stavový displej, zobrazující základní údaje, ale také typ simulace filmu: to je už tradičně specialita Fuji, světového výrobce filmových materiálů. Přístroj dovede pořídit sérii ve frekvenci 20 fps, video je až 4K, zápis na dva sloty SD karet s podporou vysokorychlostních karet UHS-II. Rozměry jsou 141 x 83 x 46 mm a váha 497 g.

Zájemce bude váhat mezi tímto přístrojem a X-T3, který má dokonce některé parametry lepší, například má kromě vstupu pro mikrofon i vstup na sluchátka. Stojí 40 tisíc (zpětná sleva 236 kKč), kdežto Pro-3 přijde na 50 tisíc. To je docela drsná cena, za ty peníze pořídíme plnoformátové bezzrcadlovky. Je ovšem třeba počítat s faktorem radosti a jsme u jádra věci. Fujifilm vsadil už před lety na retro styl a to, že fakticky zakryl zadní displej nasadil tomuto trendu korunu. Toto ukrytí displeje by mělo vést k uvážlivému používání fotoaparátu, nicméně nepohodlné to je, zvláště pak při procházení menu. Hledáček je hybridní, tedy je tu klasický průhledový hledáček, do kterého se dá vložit ten elektronický, i to dává uživateli nádherný pocit klasického leikaření. Sama Leica šla podobnou cestou v modelu Leica M-D, který vůbec nemá vzadu displej a místo něho je tam manuálně nastavitelný ukazatel ISO.

Zkrátka a dobře, není to fotoaparát pro každého. Je to přístroj výlučný, ušlechtilý, vyrobený s maximální péčí – a že dává uživateli pod nohy jakési malé překážky, to už k aristokratické výlučnosti patří. Prohlédněte si Hasselblad anebo už citovanou Leicu.