|
Jaký je a komu je určen Model Z3 navazuje na Z2 z loňského roku. Nabízí SuperCCD páté generace označený písmeny HR s 5,1 Mpx. Procesor je Real Photo Processor II s dvojí redukcí šumu. Objektiv je zoom 1:3 (36-108 mm ekv.) periskopového typu (optická osa se láme o 90 stupňů , přičemž snímač je umístěn na dně těla přístroje). Ostří od 60 cm, v makrorežimu od 8 cm. Světelnost je F2.8-4.2, nejmenší clona F8. Závěrka má rozsah od 4 sec do 1/1000 sec, sekvenční snímání má rychlost 2.2 fps. Měření expozice z 256 bodů. Jsou rozšířené funkce zábleskového zařízení, flash do pomalého času má dva režimy, s funkcí „červené oči“ a bez ní. Výrobce inzeruje „inteligentní flash“, který „slučuje vysokou citlivost a přirozené odstíny pleti“ – bude nutno vyčkat na vyzkoušení. Zdá se, že je to jen lákavý název běžného „slow flash“ režimu. S flashem souvisí i Dual Shooting mode, kdy přístroj pořídí za sebou dva snímky ve špatném světle, jeden s flashem a druhý bez, a uživatel si pak vybere, který se mu víc líbí. Nastavení bílé má 4 předvolby. „Picture Stabilisation“ je ovšem jen trik – jde o nastavení vysoké citlivosti.
Přístroj má hned na první pohled dvě přednosti – je malý a lehký. Připomenu, že periskopový zoom se liší od běžného tím, že v jeho optické soustavě je hranol lámající optickou osu v pravém úhlu dolů. Všechny pohyblivé členy jsou uvnitř přístroje a snímač leží na dně těla. V praxi se to projeví tak, že po zapnutí – odsunutím krycí desky, se z těla aparátu nic nevysouvá ven. Ovládání a menu Přístroj zapneme odsunutím krycí desky doprava. Na horní stěně toho moc není – spoušť a posuvný přepínač z režimu foto na video. O další patro níž je čtyřcestný volič. Pokud je vypnuté menu, polohou „nahoře“ zvýšíme jas displeje (za sluníčka), vlevo zapínáme makro (snímky zblízka), vpravo blesk (včetně „slow synchro“, tedy blesku do pomalého času, dále pak obvyklý výplňkový blesk (pořád zapnuto) a blesk s předbleskem kvůli červeným očím a samozřejmě blesk zde lze vypnout). V poloze dolů se zapíná samospoušť. Uprostřed je tlačítko na zapnutí menu, pak ovšem tento volič slouží k pohybu v menu. Menu Ovládání, jak vidět, je velmi jednoduché. Uživatel nemusí nastavovat skoro nic, kdo je obzvlášť pilný, tak si pohraje s kompenzací expozice, případně nastaví bílou. Jak se s ním fotí Přístroj bleskově startuje za 0,8 sec, zpoždění spouště s namáčknutím je pod 0,1 sec, bez namáčknutí „high speed“ 0,4 sec, s nastavením „high speed“ 0,6 sec. To jsou velmi slušné výsledky. Přezoomování trvá 1,8 sec, je to příjemně rychlé a přitom nejsou potíže se zastavením. Obrazové výsledky jsou velmi příjemné, přístroj dobře zvládá světelné rozdíly a chová se slušně i v nestandardním světle. Za periskopové řešení optiky se i tady platí zvýšenou aberací (fialové kontury), zato je velmi malá soudková vada.
Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
|
Jaký je a komu je určen Model Z3 navazuje na Z2 z loňského roku. Nabízí SuperCCD páté generace označený písmeny HR s 5,1 Mpx. Procesor je Real Photo Processor II s dvojí redukcí šumu. Objektiv je zoom 1:3 (36-108 mm ekv.) periskopového typu (optická osa se láme o 90 stupňů , přičemž snímač je umístěn na dně těla přístroje). Ostří od 60 cm, v makrorežimu od 8 cm. Světelnost je F2.8-4.2, nejmenší clona F8. Závěrka má rozsah od 4 sec do 1/1000 sec, sekvenční snímání má rychlost 2.2 fps. Měření expozice z 256 bodů. Jsou rozšířené funkce zábleskového zařízení, flash do pomalého času má dva režimy, s funkcí „červené oči“ a bez ní. Výrobce inzeruje „inteligentní flash“, který „slučuje vysokou citlivost a přirozené odstíny pleti“ – bude nutno vyčkat na vyzkoušení. Zdá se, že je to jen lákavý název běžného „slow flash“ režimu. S flashem souvisí i Dual Shooting mode, kdy přístroj pořídí za sebou dva snímky ve špatném světle, jeden s flashem a druhý bez, a uživatel si pak vybere, který se mu víc líbí. Nastavení bílé má 4 předvolby. „Picture Stabilisation“ je ovšem jen trik – jde o nastavení vysoké citlivosti.
Přístroj má hned na první pohled dvě přednosti – je malý a lehký. Připomenu, že periskopový zoom se liší od běžného tím, že v jeho optické soustavě je hranol lámající optickou osu v pravém úhlu dolů. Všechny pohyblivé členy jsou uvnitř přístroje a snímač leží na dně těla. V praxi se to projeví tak, že po zapnutí – odsunutím krycí desky, se z těla aparátu nic nevysouvá ven. Ovládání a menu Přístroj zapneme odsunutím krycí desky doprava. Na horní stěně toho moc není – spoušť a posuvný přepínač z režimu foto na video. O další patro níž je čtyřcestný volič. Pokud je vypnuté menu, polohou „nahoře“ zvýšíme jas displeje (za sluníčka), vlevo zapínáme makro (snímky zblízka), vpravo blesk (včetně „slow synchro“, tedy blesku do pomalého času, dále pak obvyklý výplňkový blesk (pořád zapnuto) a blesk s předbleskem kvůli červeným očím a samozřejmě blesk zde lze vypnout). V poloze dolů se zapíná samospoušť. Uprostřed je tlačítko na zapnutí menu, pak ovšem tento volič slouží k pohybu v menu. Menu Ovládání, jak vidět, je velmi jednoduché. Uživatel nemusí nastavovat skoro nic, kdo je obzvlášť pilný, tak si pohraje s kompenzací expozice, případně nastaví bílou. Jak se s ním fotí Přístroj bleskově startuje za 0,8 sec, zpoždění spouště s namáčknutím je pod 0,1 sec, bez namáčknutí „high speed“ 0,4 sec, s nastavením „high speed“ 0,6 sec. To jsou velmi slušné výsledky. Přezoomování trvá 1,8 sec, je to příjemně rychlé a přitom nejsou potíže se zastavením. Obrazové výsledky jsou velmi příjemné, přístroj dobře zvládá světelné rozdíly a chová se slušně i v nestandardním světle. Za periskopové řešení optiky se i tady platí zvýšenou aberací (fialové kontury), zato je velmi malá soudková vada.
Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
