Nezařazené

FujiFilm FinePix Z1

Ani FujiFilm neopomněl oblíbený systém periskopových objektivů a letos v únoru předvedl na PMA v Orlandu první model – zřejmě – nové řady kompaktů bez průhledového hledáčku a s velkým LCD displejem. Začal na 5 Mpx, pojďme se na nový přírůstek do rodiny podívat.
Jaký je a komu je určen
Milovníkům krásných technických věcí – a nemilovníkům složitých přístrojů, tak by se dala stručně vyjádřit odpověď na otázku v mezititulku. Vrcholná elegance minimalistického designu a takřka bezvýhradná automatika, to jsou hesla tohoto přístroje.

snímač 5.1 Mpx
rozlišení snímků 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 640 x 480
Poměr stran 4:3 / 3:2
citlivost 64, 100, 200, 400, 800
objektiv 36 – 108 mm ekv.
ostření od 60 cm / 8 cm
světelnost F3.5-4.2
video 640×480/320×240 /30 fps
zápis: xD karta
LCD 2,5´´
aku li-ion
rozměry a váha 90x55x19 mm/170 g


Minimalistický design, to znamená dokonalé provedení v kovu. Přístroj se zapíná odsunutím přední ¨stěny, ta nemá žádný úchop a musíme nahmátnout plastická písmena FIMNEPIX, aby bylo možno stěnu odsunout: toto není míněno jako výtka, to je vskutku zvláštnost tohoto řešení. Palec má oporu vzadu ve třech gumových kolečkách, levé je průhledné a slouží jako kontrolka zaostření a nahrávání, další duchaplná maličkost. Spoušť jen maličko vyčnívá nad hladký povrch hodní stěny, vedle ní je přepínač foto / video. I ostatní ovládací prvky jsou miniaturní, avšak důmyslně a krásně řešené.
Přístroj má periskopový objektiv. To jsou objektivy s optickou soustavou, v níž je zařazen hranol, takže optická osa se lomí v pravém úhlu. Při zapnutí tedy z přístroje nic nevyčuhuje, vše je skryto uvnitř a snímač je na plocho uložen na dně.
Celá tato rodina kompaktů odstoupila od průhledového hledáčku. Díky tomu je možno zařadit skutečně velký displej, velmi dobře čitelný i za prudkého slunce. Navíc reaguje na intenzitu vnějšího osvětlení a září víc na slunci než v šeru. Zajímavé řešení!

K designu nelze vytknout nic, leda absenci stativového závitu. Bez něho je funkce “samospoušť” tak trochu “na dvě věci”. Dále jsem zvědavý, jak bude aparát vypadat za dva, tři roky denního používání. Ve věci oděru jsem ho nezkoušel, to by se mi u Fuji poděkovali!
Uvnitř je SuperCCD HR, voštinově řešený snímač, originální výrobek Fuji, nevídaný ve výrobcích jiných producentů. V tomto přístroji je uplatněna i technologie Real Photo. Ta označuje vysoce výkonný, rychlý procesor, ten umožňuje ostatně i ono video 640×480 / 30 fps.
Ovládání a menu
Přístroj se zapíná, jak řečeno, odsunutím přední stěny. Zoomování ovládáme kolébkou (1,9 sec z extrému do extrému), pak následuje digitální zoom – ten ze známých důvodů (špatný obraz) nedoporučuji používat. Pod trojicí gumových koleček je tlačítko pro přehrávání a tradiční tlačítko F, což je vstup do nejpoužívanějších funkcí.
Tlačítko F nabízí přepínání velikosti obrazu, zde je zajímavý formát 3:2, který je vhodné používat, pokud si vždy necháváme dělat snímky 10×15 cm – ty totiž mají tento poměr výšky a strany. Dále je zde volba ISO, od 64 ISO do velmi pěkných 800ISO, další výdobytek SuperCCD HR a Real Photo Technology. Třetí položka je volba mezi standardní barevností, zvýšenou barevností a černobílým režimem.

Do menu se vstupuje středovým tlačítkem uprostřed čtyřcestného voliče.
Ten při vypnutém menu slouží k zesilování jasu displeje. k ovládání blesku, samospouště a zapínání makrorežimu.
V režimu menu lze především nastavit M režim, což by mělo značit “manuální”, ve skutečnosti je to automat umožňující nastavování kompenzace expozice +- 2EV po 1/3, nastavování bílé a nastavování režimu měření expozice. V režimu auto jsou tyto funkce vypnuty a lze jen měnit “high speed” režim (zrychlené ostření).
Přístroj dále nabízí scénické režimy, “přírodní světlo”, portrét, krajinu, sport a noční scénu. Při všech těchto režimech zůstává ISO zachováno, stejně tak nastavení bílé. Při portrétu jde přístroj s expozicí kompenzace lehce do mínusu, v režimu oční scéna asi o -2/3 EV.
Jak se s ním fotí
Čímž jsme se nenápadně dostali do další kapitoly. O rychlosti jsem se už zmiňoval. Start za 0,6 sec, s namáčknutím zpoždění na stopkách neměřitelné, bez namáčknutí 0,4 sec. Sériové fotografování přístroj nemá.
Obrazové výsledky jsou slušné, snímky jsou poněkud měkké, ale mají slušné rozlišení, odpovídající pětimegovému přístroji. Nejdelší čas je 1/4 sec, to značně ztěžuje snímání při nízkých světelných hladinách. Ovšem přístroj není určen pro lidi, kteří by se do podobných dobrodružství chtěli pouštět. Zvědav jsem byl na fotky při ISO 800. Je na nich patrná masivní noise reduction, poněkud na úkor kresby. Při srovnávání identických snímků při různém ISO se jen maličko mění datový objem, to svědčí o nepatrném nárůstu ISO. Velmi slušně pracuje automatické nastavení bílé – při snímcích pod mrakem dobře zvládla tato funkce bílou, kdežto ruční nastavení “pod mrakem” vedlo ke zřetelně nažloutlým fotografiím. Vignetaci (tmavé rohy) ani výrazný úbytek kresby v rozích jsem nezaznamenal.
K přístroji se dodává kolébka, přes ni se aparát napájí. Velmi doporučuji ji používat i pro přenos snímků, jelikož karta se z přístroje velmi špatně vytahuje a samostatný USB výstup aparát nemá.
Shrnutí
FujiFilm FinePix Z1 je moc hezký, snadno ovladatelný kompakt, určený nenáročným fotografům. Pracuje především v automatickém režimu a nabízí jen málo prostředků k ovlivnění výsledku mimo automatiku. Málo starostí a slušné výsledky, to je heslo tohoto stylového fotoaparátu.
Ukázky
1. řada – srovnání širokého záběru a “teleobjektiv”.
2.-4. řada, různé snímky v režimu normal a makro
5. řada, Alžbtěa a Marie, foceno bez stativu, jak to šlo, se samospouští.




Ani FujiFilm neopomněl oblíbený systém periskopových objektivů a letos v únoru předvedl na PMA v Orlandu první model – zřejmě – nové řady kompaktů bez průhledového hledáčku a s velkým LCD displejem. Začal na 5 Mpx, pojďme se na nový přírůstek do rodiny podívat.
Jaký je a komu je určen
Milovníkům krásných technických věcí – a nemilovníkům složitých přístrojů, tak by se dala stručně vyjádřit odpověď na otázku v mezititulku. Vrcholná elegance minimalistického designu a takřka bezvýhradná automatika, to jsou hesla tohoto přístroje.

snímač 5.1 Mpx
rozlišení snímků 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 640 x 480
Poměr stran 4:3 / 3:2
citlivost 64, 100, 200, 400, 800
objektiv 36 – 108 mm ekv.
ostření od 60 cm / 8 cm
světelnost F3.5-4.2
video 640×480/320×240 /30 fps
zápis: xD karta
LCD 2,5´´
aku li-ion
rozměry a váha 90x55x19 mm/170 g


Minimalistický design, to znamená dokonalé provedení v kovu. Přístroj se zapíná odsunutím přední ¨stěny, ta nemá žádný úchop a musíme nahmátnout plastická písmena FIMNEPIX, aby bylo možno stěnu odsunout: toto není míněno jako výtka, to je vskutku zvláštnost tohoto řešení. Palec má oporu vzadu ve třech gumových kolečkách, levé je průhledné a slouží jako kontrolka zaostření a nahrávání, další duchaplná maličkost. Spoušť jen maličko vyčnívá nad hladký povrch hodní stěny, vedle ní je přepínač foto / video. I ostatní ovládací prvky jsou miniaturní, avšak důmyslně a krásně řešené.
Přístroj má periskopový objektiv. To jsou objektivy s optickou soustavou, v níž je zařazen hranol, takže optická osa se lomí v pravém úhlu. Při zapnutí tedy z přístroje nic nevyčuhuje, vše je skryto uvnitř a snímač je na plocho uložen na dně.
Celá tato rodina kompaktů odstoupila od průhledového hledáčku. Díky tomu je možno zařadit skutečně velký displej, velmi dobře čitelný i za prudkého slunce. Navíc reaguje na intenzitu vnějšího osvětlení a září víc na slunci než v šeru. Zajímavé řešení!

K designu nelze vytknout nic, leda absenci stativového závitu. Bez něho je funkce “samospoušť” tak trochu “na dvě věci”. Dále jsem zvědavý, jak bude aparát vypadat za dva, tři roky denního používání. Ve věci oděru jsem ho nezkoušel, to by se mi u Fuji poděkovali!
Uvnitř je SuperCCD HR, voštinově řešený snímač, originální výrobek Fuji, nevídaný ve výrobcích jiných producentů. V tomto přístroji je uplatněna i technologie Real Photo. Ta označuje vysoce výkonný, rychlý procesor, ten umožňuje ostatně i ono video 640×480 / 30 fps.
Ovládání a menu
Přístroj se zapíná, jak řečeno, odsunutím přední stěny. Zoomování ovládáme kolébkou (1,9 sec z extrému do extrému), pak následuje digitální zoom – ten ze známých důvodů (špatný obraz) nedoporučuji používat. Pod trojicí gumových koleček je tlačítko pro přehrávání a tradiční tlačítko F, což je vstup do nejpoužívanějších funkcí.
Tlačítko F nabízí přepínání velikosti obrazu, zde je zajímavý formát 3:2, který je vhodné používat, pokud si vždy necháváme dělat snímky 10×15 cm – ty totiž mají tento poměr výšky a strany. Dále je zde volba ISO, od 64 ISO do velmi pěkných 800ISO, další výdobytek SuperCCD HR a Real Photo Technology. Třetí položka je volba mezi standardní barevností, zvýšenou barevností a černobílým režimem.

Do menu se vstupuje středovým tlačítkem uprostřed čtyřcestného voliče.
Ten při vypnutém menu slouží k zesilování jasu displeje. k ovládání blesku, samospouště a zapínání makrorežimu.
V režimu menu lze především nastavit M režim, což by mělo značit “manuální”, ve skutečnosti je to automat umožňující nastavování kompenzace expozice +- 2EV po 1/3, nastavování bílé a nastavování režimu měření expozice. V režimu auto jsou tyto funkce vypnuty a lze jen měnit “high speed” režim (zrychlené ostření).
Přístroj dále nabízí scénické režimy, “přírodní světlo”, portrét, krajinu, sport a noční scénu. Při všech těchto režimech zůstává ISO zachováno, stejně tak nastavení bílé. Při portrétu jde přístroj s expozicí kompenzace lehce do mínusu, v režimu oční scéna asi o -2/3 EV.
Jak se s ním fotí
Čímž jsme se nenápadně dostali do další kapitoly. O rychlosti jsem se už zmiňoval. Start za 0,6 sec, s namáčknutím zpoždění na stopkách neměřitelné, bez namáčknutí 0,4 sec. Sériové fotografování přístroj nemá.
Obrazové výsledky jsou slušné, snímky jsou poněkud měkké, ale mají slušné rozlišení, odpovídající pětimegovému přístroji. Nejdelší čas je 1/4 sec, to značně ztěžuje snímání při nízkých světelných hladinách. Ovšem přístroj není určen pro lidi, kteří by se do podobných dobrodružství chtěli pouštět. Zvědav jsem byl na fotky při ISO 800. Je na nich patrná masivní noise reduction, poněkud na úkor kresby. Při srovnávání identických snímků při různém ISO se jen maličko mění datový objem, to svědčí o nepatrném nárůstu ISO. Velmi slušně pracuje automatické nastavení bílé – při snímcích pod mrakem dobře zvládla tato funkce bílou, kdežto ruční nastavení “pod mrakem” vedlo ke zřetelně nažloutlým fotografiím. Vignetaci (tmavé rohy) ani výrazný úbytek kresby v rozích jsem nezaznamenal.
K přístroji se dodává kolébka, přes ni se aparát napájí. Velmi doporučuji ji používat i pro přenos snímků, jelikož karta se z přístroje velmi špatně vytahuje a samostatný USB výstup aparát nemá.
Shrnutí
FujiFilm FinePix Z1 je moc hezký, snadno ovladatelný kompakt, určený nenáročným fotografům. Pracuje především v automatickém režimu a nabízí jen málo prostředků k ovlivnění výsledku mimo automatiku. Málo starostí a slušné výsledky, to je heslo tohoto stylového fotoaparátu.
Ukázky
1. řada – srovnání širokého záběru a “teleobjektiv”.
2.-4. řada, různé snímky v režimu normal a makro
5. řada, Alžbtěa a Marie, foceno bez stativu, jak to šlo, se samospouští.


Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: