Čtvrtou generací SuperCCD vyčerpal Fujifilm atraktivnost třímegového formátu až do dna. Bylo třeba použít živé vody k obnovení zájmu. Odvážil se k „velkému skoku“ – fyzicky zdvojnásobil počet světlocitlivých buněk!
Koncepce a design
 |
 |
 |
Záhadné jsou cesty mysli těch lidí, kteří vymýšlejí názvy fotoaparátů: šestimegový Fujifilm FinePix S7000 Z navazuje konstrukčně na model Fujifilm FinePix S602Z Pro, ale názvem na mnohem starší model Fujifilm FinePix S6900 Z. Kromě kapacity snímače budí pozornost cena. V lednu 2004 ji dovozce doporučuje na úrovni 27790, na webu přístroj lze koupit už za necelých 24 tisíc a to je za skutečné šestimego tak vybavené, jak tato S7000Z je skutečně vynikající poměr cena výkon. Podívejme se tedy na tento zajímavý přístroj podrobněji.
Jde o přístroj s elektronickým hledáčkem, s šestinásobným zoomem (rozsah ohniska odpovídá ohnisku 35 – 210 kinofilmového aparátu, rozsah clony od 2.8/3.1 – 8), vybavený snímačem SuperCCD IV HR, což znamená už čtvrtou generaci speciálních snímačů s voštinově rozmístěnými světlocitlivými buňkami. Hlavní inovací je ovšem počet buněk. Na snímač s úhlopříčkou 1/1,7´´ se jim podařilo umístit 6,3 miliony fyzicky, přičemž efektivně se 6 miliónů účastní tvorby obrazu. Zde je třeba zdůraznit, že je to skutečně fyzický počet buněk. Přístroj vytváří snímky velké 2848 x 2136, 2016 x 1512, 1600 x 1200, 1280 x 960 bodů, ale také velké 4048×3040, tedy dvanáctimegové – ty jsou ovšem interpolované, dopočítávané. Není divu, že byl očekáván s velkým zájmem a netrpělivostí. Zapisuje na CompactFlash I i II a na xD Picture card. Napájen je čtveřicí akumulátorů AA.
Přístroj je nápadný mohutným pouzdrem pro objektiv a neméně mohutným držadlem, ve kterém se skrývá prostor pro čtyři tužkové akumulátory AA. V dodávce jsou alkalinové baterie, ty je lépe hned vyhodit, aby si člověk ušetřil nervy. Tělo působí robustním, až trochu neohrabaným dojmem, ale v praxi se brzy ukáže, jak rozumně jsou rozloženy ovládací prvky.
Ovládání a menu
 |
 |
 |
U spouště, která je vpravo nahoře, je vypínač, spojený s přepínačem pro snímání fotografií a prohlížení snímků. Hned pod ním je ovládání expoziční kompenzace a blesku – funkce se ovládají kolečkem, umístěným tak, aby na ně dobře dosáhl palec pravé ruky. Ten přehmatává z dvojice tlačítek pro zoom. Třetím tlačítkem na horní stěně je tlačítko pro sériové fotografování. Navíc je na horní stěně kruhový volič, kde volíme automatický režim, program (tedy automatiku s možností korekce), a ruční nastavení času nebo clony nebo obého. Dále je tu setup, nastavení scénických režimů (předvolená nastavení pro specifické situace) a video.
Další dávka ovládacích prvků je na levém boku pouzdra pro objektiv – zapínání makrorežimu (snímky zblízka), tlačítko „shift“ (viz později) a přepínání osttření – buď průběžný autofokus, nebo „single“ autofokus (tedy: zaostří při namáčknuté spoušti, a pak už drží rovinu ostrosti) a ruční ostření. Tlačítko INFO zapíná buď histogram, nebo údaje o nastavení, nebo vše vypne. Podobnou funkci má tlačítko „disp“ na zadní stěně, jím zapneme označení oblasti měření, údaj o expoziční kompenzaci, eventuálně vodící linie, které nám pomáhá udržet aparát vodorovně, eventuálně svisle. Nad ním je tlačítko na přepínání obrazu z LCD do elektronického hledáčku. Kromě něho je tu ještě tlačítko „lupa“ – na displeji lze nastavit oblast se zvětšeným jasným obrazem, to je užitečné hlavně při makrosnímcích s pomocí LCCD displeje. Po pravé straně je čtyřcestný volič pro navigaci v menu s potvrzovacím tlačítkem uprostřed, nad ním tlačítko „back“ pro vyskočení z menu..
Menu je zde dvojí. Tlačítko označené literou „F“ nastavuje velikost obrazu, od 1 Mpx do 6 Mpx plus dvě volby 12 Mpx – kvalita „normal“ a „fine“. Ano, v jiných rozlišeních je komprese natvrdo nastavena a nelze ji měnit. Dále se tu nastavuje citlivost ISO 100 – 400 a při nastavení ISO 800 se přístroj automaticky přenastaví na rozlišení 3 Mpx. Třetí možnost je nastavení barevnosti, standardní, živá a „žádná“ – tedy černobílý obraz. Tlačítko SHIFT umožňuje zkrácený přístup k funkcím,. Je ovšem třeba si pamatovat, že například SHIFT+blesk je ovládání nastavení měřicích oblastí (multi, bodové a průměr) a pod. U tohoto přístroje se bez manuálu neobejdeme, naštěstí je důkladný, samozřejmě český. Prstoklad brzy ovládneme a finesy se záhy naučíme a můžeme se věnovat obrazu.
Zkušenosti z praxe
Všichni jsme byli zvědavi na výkon „doopravdy šestimegového“ SuperCCD. Stejně jako je „obyčejné“ třímegové SuperCCD špičkou ve 3 Mpx kategorii, je špičkou i toto šestimego mezi sobě počtem rovnými. Rozdíl není sice dramatický, je ale zřetelný. Komu tedy jde o velké zvětšeniny, může o tomto přístroji uvažovat jako o vážném kandidátovi. Přístroj nabízí i interpolovaný formát 4048×3040 pixelů. Takto získaný dvanáctimegový obrázek je výrazně kvalitnější, než šestimegový obrázek převzorkovaný v Photoshopu – ovšem jednorázově, bez postupných kroků a korekcí. Z tohoto dvanáctimegového obrázku získáme při tisku na 300 DPI zhruba 36×24 cm velkou zvětšeninu. Dvanáctimegový obrázek v rozlišení FINE má datový objem cca 4 MB. Badatele jistě zaujme barevná aberace, která se zde vyskytuje v krajních oblastech obrazu (na př. tmavé větvičky proti bílým oblakům). Hodnota šumu je velmi slušná v citlivosti ISO 400 (na plný formát), i při ISO 800 (od 3 Mpx dolů). Někoho může zarážet, že nejnižší hodnota ISO je 200, vážný problém to však není. V této souvislosti je zajímavé, že v automatickém režimu přístroj nastaví nanejvýš 200 ISO a nejde výš. Nejzávažnější problém byl s výdrží akumulátorů. Uživatelé s delší zkušeností nabádají přechovávat aparát bez zasunuté CompactFlash karty, která i ve vypnutém stavu čerpá elektrickou energii. Nechtěl jsem zvěstem z webu věřit, ale je to tak: karta ponechaná ve slotu přes noc dokáže vysosat čerstzvě nabité články do mrtě, to je závažný nedostatek! Ale i pak, 110 snímků pořízených na jedno nabití, to není nijak povzbudivé číslo. Je tedy nutno mít alespoň jednu, lépe dvě záložní sady NiMH akumulátorů. CompactFlash karta též dělala nepříjemnosti poté, co z ní byly snímky přesunuty na disk – dožadovala se přeformátování ve fotoaparátu. Zoom se v terénu chová slušně, škoda že je vypnut při režimu video. Ostření problémy nedělalo, jen je málo pochopitelné, proč výrobce umístil kontrolku do míst, kde ji zakrývá palec, místo aby ji tradičně umístil do obruby hledáčku. Rychlosti jsou slušné, náběh 3,6 sec, zpoždění 0,1, respektive 0,8 sec (s namáčknutím a bez namáčknutí spouště).
Přístroj tedy má určité slabiny oproti konkurenci, ovšem nelze zapomenout na „drobnost“, že je skoro o třetinu levnější a blíží se cenové hladině třímegových ultrazoomů. Jakmile vezmeme v úvahu poměr cena / výkon, získáme vynikající stroj, jehož přednosti dalece přesahují některé nedostatky.
Základní technická data
Snímač je Fujifilm SuperCCD IV HR s úhlopříčkou 1/1,7´´, rozměry totožné s třímegovými modely, fyzicky obsahuje 6,63 miliónů buněk
Hledáček je elektronický, 235 tisíc bodů, úhlopříčka 0,44´´, hledáček má korekci oční vady
Zaostřování je TTL kontrastové (vyhodnocování kontrastu na CCD), automatické, automatické průběžné a ruční. Ostření je od 50 / 90 cm (širokoúhlý objektiv / teleobjektiv) do nekonečna
Měření světla vyhodnocuje 64 zón, nabízí režim multi, bodové a průměrové
Expoziční režimy jsou portrét (snímky osob, je zvýrazněna přirozená barva pleti), krajina (snímky scenérií, vzdálených objektů, hor), sport (používá nejkratšího dostupného času při otevřené cloně) a noční záběry (vysoká citlivost, dlouhé časy)
Kompenzace expozice -2.0 EV až +2.0 EV v krocích po 0.3 EV
Rychlost závěrky 15 sec až 1 / 2000 sec
Samospoušť 10 sec nebo 2 sec při snímcích s dlouhým časem
Nastavení citlivosti 160, 200, 400 ISO, pro snímky 3 Mpx a menší až 800 ISO
Vestavěný blesk je automatický, ovládaný senzorem, v širokoúhlém režimu dosah až 8,5 m, teleobjektiv až 7,9 m, režimy automat, redukce červených očí, nucený blesk, potlačený blesk, pomalý synchron, redukce červených očí plus pomalý synchron
Externí blesk lze připojit
LCD displej s úhlopříčkou 1,8´´, TFT 118 000 bodů, 100% pokrytí obrazu
Napájení 4 články AA
Rozměry 121 x 82 x 97 mm
Váha 590 g
Ukázkové snímky
Vzhledem k významu modelu jich zařazujeme více než obvykle
 |
 |
||||||||||||||||
 |
 |
||||||||||||||||
 |
 |
||||||||||||||||
 |
 |
||||||||||||||||
 |
„Marie“ vlevo je pořízena na plný formát při 400 ISO, vpravo na 3 Mpx při 800 ISO. V další řade je ukázka zvládání kontrastu při ostrém slunci, a prudkého protisvětla – odlesky v kaluži nevytvořily fialové kontury. Poslední snímek ukazuje, že doplňkový „slow“ blesk by chtěl doladit. Čtvrtou generací SuperCCD vyčerpal Fujifilm atraktivnost třímegového formátu až do dna. Bylo třeba použít živé vody k obnovení zájmu. Odvážil se k „velkému skoku“ – fyzicky zdvojnásobil počet světlocitlivých buněk! Koncepce a design
Záhadné jsou cesty mysli těch lidí, kteří vymýšlejí názvy fotoaparátů: šestimegový Fujifilm FinePix S7000 Z navazuje konstrukčně na model Fujifilm FinePix S602Z Pro, ale názvem na mnohem starší model Fujifilm FinePix S6900 Z. Kromě kapacity snímače budí pozornost cena. V lednu 2004 ji dovozce doporučuje na úrovni 27790, na webu přístroj lze koupit už za necelých 24 tisíc a to je za skutečné šestimego tak vybavené, jak tato S7000Z je skutečně vynikající poměr cena výkon. Podívejme se tedy na tento zajímavý přístroj podrobněji. Jde o přístroj s elektronickým hledáčkem, s šestinásobným zoomem (rozsah ohniska odpovídá ohnisku 35 – 210 kinofilmového aparátu, rozsah clony od 2.8/3.1 – 8), vybavený snímačem SuperCCD IV HR, což znamená už čtvrtou generaci speciálních snímačů s voštinově rozmístěnými světlocitlivými buňkami. Hlavní inovací je ovšem počet buněk. Na snímač s úhlopříčkou 1/1,7´´ se jim podařilo umístit 6,3 miliony fyzicky, přičemž efektivně se 6 miliónů účastní tvorby obrazu. Zde je třeba zdůraznit, že je to skutečně fyzický počet buněk. Přístroj vytváří snímky velké 2848 x 2136, 2016 x 1512, 1600 x 1200, 1280 x 960 bodů, ale také velké 4048×3040, tedy dvanáctimegové – ty jsou ovšem interpolované, dopočítávané. Není divu, že byl očekáván s velkým zájmem a netrpělivostí. Zapisuje na CompactFlash I i II a na xD Picture card. Napájen je čtveřicí akumulátorů AA. Přístroj je nápadný mohutným pouzdrem pro objektiv a neméně mohutným držadlem, ve kterém se skrývá prostor pro čtyři tužkové akumulátory AA. V dodávce jsou alkalinové baterie, ty je lépe hned vyhodit, aby si člověk ušetřil nervy. Tělo působí robustním, až trochu neohrabaným dojmem, ale v praxi se brzy ukáže, jak rozumně jsou rozloženy ovládací prvky. Ovládání a menu
U spouště, která je vpravo nahoře, je vypínač, spojený s přepínačem pro snímání fotografií a prohlížení snímků. Hned pod ním je ovládání expoziční kompenzace a blesku – funkce se ovládají kolečkem, umístěným tak, aby na ně dobře dosáhl palec pravé ruky. Ten přehmatává z dvojice tlačítek pro zoom. Třetím tlačítkem na horní stěně je tlačítko pro sériové fotografování. Navíc je na horní stěně kruhový volič, kde volíme automatický režim, program (tedy automatiku s možností korekce), a ruční nastavení času nebo clony nebo obého. Dále je tu setup, nastavení scénických režimů (předvolená nastavení pro specifické situace) a video. Další dávka ovládacích prvků je na levém boku pouzdra pro objektiv – zapínání makrorežimu (snímky zblízka), tlačítko „shift“ (viz později) a přepínání osttření – buď průběžný autofokus, nebo „single“ autofokus (tedy: zaostří při namáčknuté spoušti, a pak už drží rovinu ostrosti) a ruční ostření. Tlačítko INFO zapíná buď histogram, nebo údaje o nastavení, nebo vše vypne. Podobnou funkci má tlačítko „disp“ na zadní stěně, jím zapneme označení oblasti měření, údaj o expoziční kompenzaci, eventuálně vodící linie, které nám pomáhá udržet aparát vodorovně, eventuálně svisle. Nad ním je tlačítko na přepínání obrazu z LCD do elektronického hledáčku. Kromě něho je tu ještě tlačítko „lupa“ – na displeji lze nastavit oblast se zvětšeným jasným obrazem, to je užitečné hlavně při makrosnímcích s pomocí LCCD displeje. Po pravé straně je čtyřcestný volič pro navigaci v menu s potvrzovacím tlačítkem uprostřed, nad ním tlačítko „back“ pro vyskočení z menu.. Menu je zde dvojí. Tlačítko označené literou „F“ nastavuje velikost obrazu, od 1 Mpx do 6 Mpx plus dvě volby 12 Mpx – kvalita „normal“ a „fine“. Ano, v jiných rozlišeních je komprese natvrdo nastavena a nelze ji měnit. Dále se tu nastavuje citlivost ISO 100 – 400 a při nastavení ISO 800 se přístroj automaticky přenastaví na rozlišení 3 Mpx. Třetí možnost je nastavení barevnosti, standardní, živá a „žádná“ – tedy černobílý obraz. Tlačítko SHIFT umožňuje zkrácený přístup k funkcím,. Je ovšem třeba si pamatovat, že například SHIFT+blesk je ovládání nastavení měřicích oblastí (multi, bodové a průměr) a pod. U tohoto přístroje se bez manuálu neobejdeme, naštěstí je důkladný, samozřejmě český. Prstoklad brzy ovládneme a finesy se záhy naučíme a můžeme se věnovat obrazu. Zkušenosti z praxe Všichni jsme byli zvědavi na výkon „doopravdy šestimegového“ SuperCCD. Stejně jako je „obyčejné“ třímegové SuperCCD špičkou ve 3 Mpx kategorii, je špičkou i toto šestimego mezi sobě počtem rovnými. Rozdíl není sice dramatický, je ale zřetelný. Komu tedy jde o velké zvětšeniny, může o tomto přístroji uvažovat jako o vážném kandidátovi. Přístroj nabízí i interpolovaný formát 4048×3040 pixelů. Takto získaný dvanáctimegový obrázek je výrazně kvalitnější, než šestimegový obrázek převzorkovaný v Photoshopu – ovšem jednorázově, bez postupných kroků a korekcí. Z tohoto dvanáctimegového obrázku získáme při tisku na 300 DPI zhruba 36×24 cm velkou zvětšeninu. Dvanáctimegový obrázek v rozlišení FINE má datový objem cca 4 MB. Badatele jistě zaujme barevná aberace, která se zde vyskytuje v krajních oblastech obrazu (na př. tmavé větvičky proti bílým oblakům). Hodnota šumu je velmi slušná v citlivosti ISO 400 (na plný formát), i při ISO 800 (od 3 Mpx dolů). Někoho může zarážet, že nejnižší hodnota ISO je 200, vážný problém to však není. V této souvislosti je zajímavé, že v automatickém režimu přístroj nastaví nanejvýš 200 ISO a nejde výš. Nejzávažnější problém byl s výdrží akumulátorů. Uživatelé s delší zkušeností nabádají přechovávat aparát bez zasunuté CompactFlash karty, která i ve vypnutém stavu čerpá elektrickou energii. Nechtěl jsem zvěstem z webu věřit, ale je to tak: karta ponechaná ve slotu přes noc dokáže vysosat čerstzvě nabité články do mrtě, to je závažný nedostatek! Ale i pak, 110 snímků pořízených na jedno nabití, to není nijak povzbudivé číslo. Je tedy nutno mít alespoň jednu, lépe dvě záložní sady NiMH akumulátorů. CompactFlash karta též dělala nepříjemnosti poté, co z ní byly snímky přesunuty na disk – dožadovala se přeformátování ve fotoaparátu. Zoom se v terénu chová slušně, škoda že je vypnut při režimu video. Ostření problémy nedělalo, jen je málo pochopitelné, proč výrobce umístil kontrolku do míst, kde ji zakrývá palec, místo aby ji tradičně umístil do obruby hledáčku. Rychlosti jsou slušné, náběh 3,6 sec, zpoždění 0,1, respektive 0,8 sec (s namáčknutím a bez namáčknutí spouště). Přístroj tedy má určité slabiny oproti konkurenci, ovšem nelze zapomenout na „drobnost“, že je skoro o třetinu levnější a blíží se cenové hladině třímegových ultrazoomů. Jakmile vezmeme v úvahu poměr cena / výkon, získáme vynikající stroj, jehož přednosti dalece přesahují některé nedostatky. Základní technická data Snímač je Fujifilm SuperCCD IV HR s úhlopříčkou 1/1,7´´, rozměry totožné s třímegovými modely, fyzicky obsahuje 6,63 miliónů buněk Hledáček je elektronický, 235 tisíc bodů, úhlopříčka 0,44´´, hledáček má korekci oční vady Zaostřování je TTL kontrastové (vyhodnocování kontrastu na CCD), automatické, automatické průběžné a ruční. Ostření je od 50 / 90 cm (širokoúhlý objektiv / teleobjektiv) do nekonečna Měření světla vyhodnocuje 64 zón, nabízí režim multi, bodové a průměrové Expoziční režimy jsou portrét (snímky osob, je zvýrazněna přirozená barva pleti), krajina (snímky scenérií, vzdálených objektů, hor), sport (používá nejkratšího dostupného času při otevřené cloně) a noční záběry (vysoká citlivost, dlouhé časy) Kompenzace expozice -2.0 EV až +2.0 EV v krocích po 0.3 EV Rychlost závěrky 15 sec až 1 / 2000 sec Samospoušť 10 sec nebo 2 sec při snímcích s dlouhým časem Nastavení citlivosti 160, 200, 400 ISO, pro snímky 3 Mpx a menší až 800 ISO Vestavěný blesk je automatický, ovládaný senzorem, v širokoúhlém režimu dosah až 8,5 m, teleobjektiv až 7,9 m, režimy automat, redukce červených očí, nucený blesk, potlačený blesk, pomalý synchron, redukce červených očí plus pomalý synchron Externí blesk lze připojit LCD displej s úhlopříčkou 1,8´´, TFT 118 000 bodů, 100% pokrytí obrazu Napájení 4 články AA Rozměry 121 x 82 x 97 mm Váha 590 g Ukázkové snímky
|
