Nezařazené

Fujifilm FinePix S2000HD (recenze)

Desetimegový EVF přístroj s patnáctinásobným zoomem nastupuje v řadě po přístroji S1000fd, který patřil rozhodně k těm úspěšnějším z dílny japonského výrobce. Jde o čerstvou novinku, slibující i příznivou cenu (ta nebyla ještě stanovena – září 2008).

Jaký je a komu je určen

Snímač CCD (úhlopříčka 1/2,3) má 10 miliónů pixelů, formáty obrázků jsou 3648 x 2432, 3648 x 2432, 2048 x 1536, 1600 x 1200 a 640 x 480. Lze nastavit poměr stran buď 4:3, nebo „kinofilmový“ 3:2, který odpovídá poměru stran fotografie pohlednicového formátu 10×15 cm. To mají oba modely společné. K zásadní změně došlo v objektivu. Jde o patnáctinásobný zoom, posazený velmi příjemně v ekvivalentu 27,5-414 mm kinofilmového přístroje – tedy je to širokoúhlý objektiv až silně dlouhoohniskový. Světelnost má F 3,5-5,4, i to je velmi slušný parametr. Přístroj je stabilizovaný posunem snímače a stabilizaci doplňuje navyšování ISO, jde o tzv. duální stabilizaci.
Objektiv ostří od 70 cm, v makru až od 1 cm.
Citlivost má rozsah 64, 100, 200, 400, 800, 1600 až po (3200, 6400), v závorce proto, že to není při plném rozlišení, nýbrž při polovičním 5 Mpx.
Rozsah závěrky je od 4 sec do 1/1000.
Expoziční režimy jsou auto, programovatelná automatika, priorita času a priorita clony, jakož i plně manuálně nastavitelná doba osvitu a clona.
Hledáček je elektronický s rozlišením 200 tisíc bodů. Chybí mu korekce oční vady, pro brejlovce je tím méně použitelný, čím je vada horší, s mými +3 dioptriemi bohužel k ničemu.
LCD je dostatečně velký, má úhlopříčku 2,7 palce a 230 tisíc pixelů.

Blesk je vestavěný s dosahem cca od 5,6 do 8,8 metrů. S připojením externího blesku se nepočítá.
Video přináší další důležitou změnu, totiž HD rozlišení 1280 x 720 pixelů, samozřejmě s HD výstupem. Nižší rozlišení videa 640 x 480, 320 x 240 – 30 sn./s se zvukem samozřejmě zůstávají. Lze pořídit i samostatný zvukový záznam.
Výstupy jsou USB 2.0, zmíněný HD, běžný AV, dále vstup pro externí zdroj a nově zaváděné IrSimple rozhraní pro infračervený přenos dat. Toto rozhraní by mělo komunikovat na př. s tiskárnou, eventuálně s televizorem a samozřejmě mezi fotografickými přístroji tím to rozhraním vybavenými.

Zápis je na karty SD/SDHC, ze použít i xD karty, případně interní 58 MB paměť.
Npájení ze 4 článků AA (tužkovky).
Přístroj váží 426 g, měří 111,0 x 78,9 x 75,7 mm.

Vzhledově, případně ergonomicky se nevymyká ze zavedeného standardu. Větší částjeho těla zabírá válcové pouzdro objektivu, na pravé straně má mohutný úchop se spouští a ovládáním zoomu na konci. Tělo je ze zdrsnělého plastu, na přední straně úchopu je kryté měkčí drsnou gumou, která se příjemně drží, přístroj neklouže. Jeho ergonomie je promyšlená, účelná, všechny ovládací prvky jsou tam, kde bychom je čekali. Přístroj je určen pro poučenější náročnější uživatele, kteří nechtějí investovat do zrcadlovky a hlavně se obávají rozměrů a váhy DSLR přístroje. Tento přístroj nabízí velkou míru kontroly nad tvorbou obrazu, ale vše je možno nechat i automatice. Má české menu s nápovědou.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná šoupátkem poblíž těla. Hned vedle něho je tlačítko pro funkci rozpoznávání tváře (s aktivací blesku i bez). Tato funkce je velké plus přístrojů Fujifilm, firma si na ní hodně zakládá. Další tlačítko horní stěny ovládá sériové focení. Při běžné sérii je to 1,1 fps, ale při 5 Mpx 13,5 a při 3 Mpx dokonce 33 snímků za sekundu, čili jde o ještě vyšší frekvenci než má video. K této funkci se ještě vrátíme.

Kruhový volič nabízí plně automatický režim, dále pak – jak už řečeno – programovatelnou automatiku, prioritu clony / času a plný manuál, video,scénické režimy, bracketing zoomu (viz níže), dále dvojici snímků jeden s a jeden bez blesku a pak snímací režim bez blesku a stabilizovaný režim.

Na zadní stěně je přepínání elektronického hledáčku a LCD displeje. Pod opěrkou pro palec je vlevo tlačítko pro přehrávání snímků a F tlačítko funkčního menu. Zde bývají ty nejdůležitější funkce, zde je to ISO (což je v pořádku), ale není tu WB, jen velikost obrazu a barevnost (tedy: standard, živější barvy a černobílý obrázek). To je myslím chyba.

Čtyřcestný volič má nestandardně nahoře volbu „koš“, vpravo standardně režim blesku včetně „pomalého synchro“, což je blesk do pomalého času, vlevo makro a supemakro a dolů další bracketing zoomu (viz níže).
Pod čtyřcestným voličem je „back“ tlačítko – zpětné tlačítko plus volba režimu displeje. Vpravo pak je tlačítko pro expoziční kompenzaci-

Menu je nastavitelné i v češtině. Graficky střízlivé, uspořádáním poněkud chaotické. Na prvním místě je neobvykle samospoušť, následuje režim měření expozice a teprve pak je vyvážení bílé (které by se hodilo do funkčního menu). Rychlé ostření je zajímavá funkce, souvisí s režimem energetického hospodářství – ostří znatelně rychleji, ale na úkor spotřeby. V druhé obrazovce jsou věci, které obvykle najdeme v setupu, například doostřování anebo režim bracketingu (o kolik se má posunout expozice).
Setup má čtyři obrazovky, upozorním na číselně druhou, ve skutečnosti třetí, kde se nastavuje typ baterie (alkalická(NiMH nebo Li-ion).

Jak se s ním fotí
Přístroj nabíhá 1,7 sec po zapnutí, to je vcelku dobrý výkon. S namáčknutím nemá stopkami měřitelné zpoždění, kdežto s bez namáčknutí je zpoždění až 0,8 sec. Se zapnutým „rychlým ostřením“ je to 0,6 sec, což také není nic moc, nicméně širokorozsahové zoomy už takoví loudové bývají.

Obrazová kvalita desetimegových obrázků: objektiv trpí na širokém konci dosti značnou soudkovou vadou

 

, v jeho prospěch třeba poznamenat, že má velmi uspokojivě potlačenou barevnou vadu a jeho kresba je slušně ostrá i v rozích. Dobře si vede i v protisvětle, i v takové krajnosti, jako když slunce svítí rovnou do objektivu.

Pokud jde o zprocesování, přístroj velmi slušně zvládá světelné rozdíly a nemá sklony k přepalům.
Vyvážení bílé je dobré i v automatickém režimu, obrázky mají načervenalý nádech, ale jsou velmi uspokojivé. Přirozeně že volba „žárovka“ vede k bělejší bílé.
Šum je kapitola pro recenzenty a příležitost ke skákání po mrtvole. Ne zde, naopak, tady nám kapitola „šum“ přinese příjemné překvapení. Obrázky jsou velmi dobře použitelné při 1600 ISO a ani při 3200 nebo dokonce 6400 nedochází k obvyklé katastrofě – jistěže nejsou brilantní, ale v nouzi tyto vysoké hodnoty velmi dobře poslouží.

Zajímavou funkci nabízí sériové focení. Sekvenci uděláme moc pěknou, pak musíme poměrně dlouho čekat na uložení . Bohužel výsledné třímegové obrázky jsou kresebně hodně ošizené, jakoby to byly interpolované VGA snímky – rozhodně kvalitou neodpovídají standardu běžné třímegové fotky (viz ukázku na proklik).

Bracketing zoomu je zde dvojí. Ten nastavitelný na kruhovém voliči je prakticky to, co se jinde nazývá „chytrý digitální zoom“, tedy série snímků s výřezem: 3648×2736, dále 2592×1944 a 2048×1536 pixelů:

Přístroj však nabízí ještě jeden podobný bracketing zoomu, tentokrát je to ve směru „dolů“ na čtyřcestném voliči, kdy též obraz „skáče“, ale v plném rozlišení, na šířku i na výšku. Tentokrát jde o běžný digitální zoom, nicméně velmi dobře použitelný – pravidelní čtenáři vědí, jak se tu obvykle o digitálním zoomu zmiňuji. Tedy – vzhledem k tomu, jak rychle se zde zoomuje, myslím, že i tentokrát je to jaksi „funkce navíc“, nicméně rozhodně stojí za vyzkoušení.

Stabilizace je zde účinná, lze udržet i hodnoty kolem 1/10 sec s uspokojivým výsledkem.

Shrnutí
Fujifilm FinePix S2000HD je praktický širokorozsahový zoom s desetimegovým rozlišením a patnáctinásobným zoomem, se stabilizovaným čipem. Má velmi dobrou kresbu i v rozích, příjemně živou barevnost a chová se kultivovaně i v prudkém protisvětle. Velmi dobře zvládá špatné světelné podmínky, míra šumu je zde velmi dobře snesitelná. Stručně řečeno, je to šikovný, nenáročný přístroj pro náročnější uživatele.

Pro a proti:

Pro:
Širokorozsahový zoom se začátkem na 28 mm (ekv)
Stabilizace snímače
Nízká hladina šumu
Proti:
nemá korekci oční vady hledáčku

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu, 3 běžné osvětlení, 4 až 6 komplikovanější osvětlení, 7 kontrast, 8 a 9 polostín, 10 světelné rozdíly, 11 a 12 protisvětlo.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Desetimegový EVF přístroj s patnáctinásobným zoomem nastupuje v řadě po přístroji S1000fd, který patřil rozhodně k těm úspěšnějším z dílny japonského výrobce. Jde o čerstvou novinku, slibující i příznivou cenu (ta nebyla ještě stanovena – září 2008).

Jaký je a komu je určen

Snímač CCD (úhlopříčka 1/2,3) má 10 miliónů pixelů, formáty obrázků jsou 3648 x 2432, 3648 x 2432, 2048 x 1536, 1600 x 1200 a 640 x 480. Lze nastavit poměr stran buď 4:3, nebo „kinofilmový“ 3:2, který odpovídá poměru stran fotografie pohlednicového formátu 10×15 cm. To mají oba modely společné. K zásadní změně došlo v objektivu. Jde o patnáctinásobný zoom, posazený velmi příjemně v ekvivalentu 27,5-414 mm kinofilmového přístroje – tedy je to širokoúhlý objektiv až silně dlouhoohniskový. Světelnost má F 3,5-5,4, i to je velmi slušný parametr. Přístroj je stabilizovaný posunem snímače a stabilizaci doplňuje navyšování ISO, jde o tzv. duální stabilizaci.
Objektiv ostří od 70 cm, v makru až od 1 cm.
Citlivost má rozsah 64, 100, 200, 400, 800, 1600 až po (3200, 6400), v závorce proto, že to není při plném rozlišení, nýbrž při polovičním 5 Mpx.
Rozsah závěrky je od 4 sec do 1/1000.
Expoziční režimy jsou auto, programovatelná automatika, priorita času a priorita clony, jakož i plně manuálně nastavitelná doba osvitu a clona.
Hledáček je elektronický s rozlišením 200 tisíc bodů. Chybí mu korekce oční vady, pro brejlovce je tím méně použitelný, čím je vada horší, s mými +3 dioptriemi bohužel k ničemu.
LCD je dostatečně velký, má úhlopříčku 2,7 palce a 230 tisíc pixelů.

Blesk je vestavěný s dosahem cca od 5,6 do 8,8 metrů. S připojením externího blesku se nepočítá.
Video přináší další důležitou změnu, totiž HD rozlišení 1280 x 720 pixelů, samozřejmě s HD výstupem. Nižší rozlišení videa 640 x 480, 320 x 240 – 30 sn./s se zvukem samozřejmě zůstávají. Lze pořídit i samostatný zvukový záznam.
Výstupy jsou USB 2.0, zmíněný HD, běžný AV, dále vstup pro externí zdroj a nově zaváděné IrSimple rozhraní pro infračervený přenos dat. Toto rozhraní by mělo komunikovat na př. s tiskárnou, eventuálně s televizorem a samozřejmě mezi fotografickými přístroji tím to rozhraním vybavenými.

Zápis je na karty SD/SDHC, ze použít i xD karty, případně interní 58 MB paměť.
Npájení ze 4 článků AA (tužkovky).
Přístroj váží 426 g, měří 111,0 x 78,9 x 75,7 mm.

Vzhledově, případně ergonomicky se nevymyká ze zavedeného standardu. Větší částjeho těla zabírá válcové pouzdro objektivu, na pravé straně má mohutný úchop se spouští a ovládáním zoomu na konci. Tělo je ze zdrsnělého plastu, na přední straně úchopu je kryté měkčí drsnou gumou, která se příjemně drží, přístroj neklouže. Jeho ergonomie je promyšlená, účelná, všechny ovládací prvky jsou tam, kde bychom je čekali. Přístroj je určen pro poučenější náročnější uživatele, kteří nechtějí investovat do zrcadlovky a hlavně se obávají rozměrů a váhy DSLR přístroje. Tento přístroj nabízí velkou míru kontroly nad tvorbou obrazu, ale vše je možno nechat i automatice. Má české menu s nápovědou.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná šoupátkem poblíž těla. Hned vedle něho je tlačítko pro funkci rozpoznávání tváře (s aktivací blesku i bez). Tato funkce je velké plus přístrojů Fujifilm, firma si na ní hodně zakládá. Další tlačítko horní stěny ovládá sériové focení. Při běžné sérii je to 1,1 fps, ale při 5 Mpx 13,5 a při 3 Mpx dokonce 33 snímků za sekundu, čili jde o ještě vyšší frekvenci než má video. K této funkci se ještě vrátíme.

Kruhový volič nabízí plně automatický režim, dále pak – jak už řečeno – programovatelnou automatiku, prioritu clony / času a plný manuál, video,scénické režimy, bracketing zoomu (viz níže), dále dvojici snímků jeden s a jeden bez blesku a pak snímací režim bez blesku a stabilizovaný režim.

Na zadní stěně je přepínání elektronického hledáčku a LCD displeje. Pod opěrkou pro palec je vlevo tlačítko pro přehrávání snímků a F tlačítko funkčního menu. Zde bývají ty nejdůležitější funkce, zde je to ISO (což je v pořádku), ale není tu WB, jen velikost obrazu a barevnost (tedy: standard, živější barvy a černobílý obrázek). To je myslím chyba.

Čtyřcestný volič má nestandardně nahoře volbu „koš“, vpravo standardně režim blesku včetně „pomalého synchro“, což je blesk do pomalého času, vlevo makro a supemakro a dolů další bracketing zoomu (viz níže).
Pod čtyřcestným voličem je „back“ tlačítko – zpětné tlačítko plus volba režimu displeje. Vpravo pak je tlačítko pro expoziční kompenzaci-

Menu je nastavitelné i v češtině. Graficky střízlivé, uspořádáním poněkud chaotické. Na prvním místě je neobvykle samospoušť, následuje režim měření expozice a teprve pak je vyvážení bílé (které by se hodilo do funkčního menu). Rychlé ostření je zajímavá funkce, souvisí s režimem energetického hospodářství – ostří znatelně rychleji, ale na úkor spotřeby. V druhé obrazovce jsou věci, které obvykle najdeme v setupu, například doostřování anebo režim bracketingu (o kolik se má posunout expozice).
Setup má čtyři obrazovky, upozorním na číselně druhou, ve skutečnosti třetí, kde se nastavuje typ baterie (alkalická(NiMH nebo Li-ion).

Jak se s ním fotí
Přístroj nabíhá 1,7 sec po zapnutí, to je vcelku dobrý výkon. S namáčknutím nemá stopkami měřitelné zpoždění, kdežto s bez namáčknutí je zpoždění až 0,8 sec. Se zapnutým „rychlým ostřením“ je to 0,6 sec, což také není nic moc, nicméně širokorozsahové zoomy už takoví loudové bývají.

Obrazová kvalita desetimegových obrázků: objektiv trpí na širokém konci dosti značnou soudkovou vadou

 

, v jeho prospěch třeba poznamenat, že má velmi uspokojivě potlačenou barevnou vadu a jeho kresba je slušně ostrá i v rozích. Dobře si vede i v protisvětle, i v takové krajnosti, jako když slunce svítí rovnou do objektivu.

Pokud jde o zprocesování, přístroj velmi slušně zvládá světelné rozdíly a nemá sklony k přepalům.
Vyvážení bílé je dobré i v automatickém režimu, obrázky mají načervenalý nádech, ale jsou velmi uspokojivé. Přirozeně že volba „žárovka“ vede k bělejší bílé.
Šum je kapitola pro recenzenty a příležitost ke skákání po mrtvole. Ne zde, naopak, tady nám kapitola „šum“ přinese příjemné překvapení. Obrázky jsou velmi dobře použitelné při 1600 ISO a ani při 3200 nebo dokonce 6400 nedochází k obvyklé katastrofě – jistěže nejsou brilantní, ale v nouzi tyto vysoké hodnoty velmi dobře poslouží.

Zajímavou funkci nabízí sériové focení. Sekvenci uděláme moc pěknou, pak musíme poměrně dlouho čekat na uložení . Bohužel výsledné třímegové obrázky jsou kresebně hodně ošizené, jakoby to byly interpolované VGA snímky – rozhodně kvalitou neodpovídají standardu běžné třímegové fotky (viz ukázku na proklik).

Bracketing zoomu je zde dvojí. Ten nastavitelný na kruhovém voliči je prakticky to, co se jinde nazývá „chytrý digitální zoom“, tedy série snímků s výřezem: 3648×2736, dále 2592×1944 a 2048×1536 pixelů:

Přístroj však nabízí ještě jeden podobný bracketing zoomu, tentokrát je to ve směru „dolů“ na čtyřcestném voliči, kdy též obraz „skáče“, ale v plném rozlišení, na šířku i na výšku. Tentokrát jde o běžný digitální zoom, nicméně velmi dobře použitelný – pravidelní čtenáři vědí, jak se tu obvykle o digitálním zoomu zmiňuji. Tedy – vzhledem k tomu, jak rychle se zde zoomuje, myslím, že i tentokrát je to jaksi „funkce navíc“, nicméně rozhodně stojí za vyzkoušení.

Stabilizace je zde účinná, lze udržet i hodnoty kolem 1/10 sec s uspokojivým výsledkem.

Shrnutí
Fujifilm FinePix S2000HD je praktický širokorozsahový zoom s desetimegovým rozlišením a patnáctinásobným zoomem, se stabilizovaným čipem. Má velmi dobrou kresbu i v rozích, příjemně živou barevnost a chová se kultivovaně i v prudkém protisvětle. Velmi dobře zvládá špatné světelné podmínky, míra šumu je zde velmi dobře snesitelná. Stručně řečeno, je to šikovný, nenáročný přístroj pro náročnější uživatele.

Pro a proti:

Pro:
Širokorozsahový zoom se začátkem na 28 mm (ekv)
Stabilizace snímače
Nízká hladina šumu
Proti:
nemá korekci oční vady hledáčku

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu, 3 běžné osvětlení, 4 až 6 komplikovanější osvětlení, 7 kontrast, 8 a 9 polostín, 10 světelné rozdíly, 11 a 12 protisvětlo.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12