Před 14 dny jsem tu představoval fotoknihy Fokapo. Cvičně jsem jednu takovou knihu formátu A4 naležato vyrobil a minulý týden byla hotova a přišla – ve třech exemplářích, abych mohl čtenářům zprostředkovat různá provedení.
Před 14 dny jsem tu představoval fotoknihy Fokapo. Cvičně jsem jednu takovou knihu formátu A4 naležato vyrobil a minulý týden byla hotova a přišla – ve třech exemplářích, abych mohl čtenářům zprostředkovat různá provedení.
Provedením vazby jsou v podstatě shodné, jde o lepenou vazbu s pevným plochým hřbetem. Jako variantu Fokapo nabízí kroužkovou vazbu. Myslím, že toto kroužkové řešení je vhodnější pro kalendáře. Fotokniha má podle mě být především kniha. Je určena k zařazení do knihovny a když jich pak máte v knihovně pět, šest a více, je to radost na pokoukání. Kroužkové řešení mi přijde méně vhodné už proto, že přijdete o nápis na hřbetě a znesnadňujete si přehled.
Vazba je tradiční, s kapitálkem: to je lemovka zakončující horní a spodní okraj hřbetu tvořeného sešitými archy knihy. Detail je to důležitý. Je to důkaz, že jde o knihu sešitou a nikoli lepenou. Ten druhý druh vazby je levnější a míň vydrží, Fokapo jde tradiční cestou, prostě proto, že usiluje o vyšší kvalitu. V zásadě nabízí Fokapo tři druhy fotoknihy, 260 g fotopapír mat, křídový papír 200g s UV lakem a metalický fotopapír 210 g. Ve všech případech je tisk maximálně kvalitní, nekomprimovaný. Jde o tisk, nikoli o fotochemický proces, jako to nabízí Fotolab jako CEWE knihu. Tyhle knihy pořízené fotografickou cestou (tedy osvit citlivého papíru a následné vyvolání) vypadají výborně, ovšem jaksi ztrácejí charakter knihy. Cenově je to tak, že Fokapo chce za základní knihu s 32 stranami v matném papíře 999 Kč. Křída s UV lakem stojí 939 Kč a metalický papír 1039.
Ten metalický tisk poznáte na první pohled, jde o skutečně hodně lesklé provedení, jak na obálce, tak uvnitř. Je to samozřejmě věc vkusu. Myslím si, že fotce s výtvarnou ambicí takto vysoký lesk spíš škodí, zato veselým, živým fotkám – dejme tomu z dětského tábora – by určitě prospěl.
Rozdíl mezi matným a metalickým papírem poznáme hlavně při pohledu ze strany. Ten metalický papír má zvláštní, jako by kovovou strukturu a ta pomáhá zvláště pak černobílým fotografiím. Rozdíl čtyřiceti korun není zas tak velký a šel bych tedy nejspíš do metaliky.
Opáčko, jak na knihu
Už jsem to tu sice několikrát popisoval, ale opakování někdy neškodí. Fotoknihu je třeba začít výběrem. Zásadní rozhodnutí: má na straně být jedna fotka, nebo více? Pokud jedna, pak samozřejmě počet vybraných fotek odpovídá počtu stran. Minimum je technicky dané, zde je to 32 stran, maximum je taky dané, ve Fokapo je to bichle se 120 stranami, za 4 strany se k základní sazbě připlácí 56 korun.
Pokud zvolíte řešení více fotek, pak počítejte tři až pět fotek na dvoustranu. Nepřeplácejte si knihu, vybírejte, tři fotky na stránce jsou až až, leda by šlo o dokumentaci (takovou ukázku mám i v této recenzní fotoknize). Vždy musíme uvažovat o dvoustranách a je dobře si udělat nákres, odborně se tomu říká zrcadlo neboli špígl. Nic složitého, jen si rozvrhnout, že na téhle dvoustraně bude vlevo jedna velká a vpravo dvě malé fotky, na příklad. Je dobré dbát na pestrost – k tomu vede lichý počet fotek na dvoustraně. Když dáte vlevo čtyři fotky a vpravo taky a takhle to protáhnete po 56 stranách knihy, vznikne zoufalá nuda. Dále je třeba dbát na pestrost výběru – a z podobných fotek vybrat tu nejlepší, ostatní zahodit, nejlépe navždycky.
Co se s Fokapo knihou dělá technicky, jsem psal už posledně. Jenom dodám, že jsem zbytečně udělal podpisky z moc velkého písma, 18 bodů je moc, 14 by bylo lepší a možná i 12. Ale opět, je to věc vkusu každého z nás. Fokapo má pěkné návodné video, zde ho máte v plné kráse:
Shrnutí:
Fotoknihy Fokapo jsou solidní svým provedením, tiskem počínaje a kvalitní vazbou konče. Výhradu bych měl jenom ohledně formátu: největší je A4 a to je, myslím, málo na parádní fotky, které si zaslouží kvalitní tisk na metalickém papíru. Tímto směrem by měla jít další inovace, tuším, že limit bude v knihařině. Ve výrobě knih je knihařina nejpracnější část a tudíž zde bývají bludné kořeny a problémy.
