Nezařazené

Fotografujeme v protisvětle


Neberte to jako komplexní návod, jak fotografovat v protisvětle. Je to jen reflexe jedné vycházky do přírody – a vlastně jen jedné fotografické epozody. Fotky fotila má přítelkyně Ljuba Krbová. Byli jsme na vycházce na Posázavské stezce a pod námi se slunce odráželo od hladiny Sázavy tekoucí v hlubokém údolí. Podívejte se na dvě ukázky. Na jedné je obličej tmavý, na druhé světlý.

Ve skutečnosti jsou oba prakticky stejně světlé či tmavé. Oba snímky jsou pořízené shodnou expozicí, 1/125 sec při clone F8.0 při 200 ISO.

Vlevo je výřez 1:1 z nezmenšeného „světlého“ snímku, vpravo z „tmavého“. Je tedy zřejmé, že jde v podstatě o optick klam. Na levém snímku je pozadí tmavé a proto tvář budí dojem, že je světlá, kdežto na pravém snímku je pozadí světlé a tvář vypadá tmavší. Podívejme se ale na další srovnání:

Tady nejde o žádný optický klam, levý snímek je tmavší než pravý. Však taky byly pořízeny různou expozicí, ten levý 1/200 sec při cloně F8.0, kdežto ten pravý 1/100 sec při cloně F8.0. Přitom autorka nepracovala s expoziční kompenzací, na obou snímcích je kompenzace na nule. Jak je možné, že oba snímky jsou exponovány jinak, s rozdílem celého jednoho EV?

Vysvětlení je prosté. Na snímku vpravo je tmavá figura blíž a tudíž tmavá plocha zaujímá v obraze větší poměr než světlé partie. Na to reagovala expoziční automatika posunem expoziční doby o jeden stupeň (fotilo se na režim A, na režim priority clony). Samozřejmě, má to za následek určité zeslabení i dost světlého pozadí. Jenže to je daň, kterou musíme zaplatit za zesvětlení motivu v protisvětle.

Shrnutí

  • Motiv který je v protisvětle bude působit lépe, když se nám podaří ho umístit na tmavé pozadí a protisvětlo bude přicházet zešikma – je vhodné k tomu použít co možno nejdelší ohniskové vzdálenosti. Při použití širokoúhlého objektivu to fungovat nebude.
  • Motiv v protisvětle by měl zaujímat co největší plochu v obraze, potom samotná automatika upraví expozici tak, aby motiv vyšel světleji.
  • Samozřejmě lze pracovat s expoziční kompenzací – ale tentokrát do plusu , zcela mimořádně, protože při prudkém světle obvykle kompenzujeme do mínusu, abychom se vyvarovali přepalů.
  • Konečně dávám v úvahu použití manuálního režimu. I v režimu preference clony jsme v područí automatiky a jak jste názorně viděli, stačí změnit úhel záběru nebo přiblížit se či vzdálit se od objektu a automatika změní expozici.

Neberte to jako komplexní návod, jak fotografovat v protisvětle. Je to jen reflexe jedné vycházky do přírody – a vlastně jen jedné fotografické epozody. Fotky fotila má přítelkyně Ljuba Krbová. Byli jsme na vycházce na Posázavské stezce a pod námi se slunce odráželo od hladiny Sázavy tekoucí v hlubokém údolí. Podívejte se na dvě ukázky. Na jedné je obličej tmavý, na druhé světlý.

Ve skutečnosti jsou oba prakticky stejně světlé či tmavé. Oba snímky jsou pořízené shodnou expozicí, 1/125 sec při clone F8.0 při 200 ISO.

Vlevo je výřez 1:1 z nezmenšeného „světlého“ snímku, vpravo z „tmavého“. Je tedy zřejmé, že jde v podstatě o optick klam. Na levém snímku je pozadí tmavé a proto tvář budí dojem, že je světlá, kdežto na pravém snímku je pozadí světlé a tvář vypadá tmavší. Podívejme se ale na další srovnání:

Tady nejde o žádný optický klam, levý snímek je tmavší než pravý. Však taky byly pořízeny různou expozicí, ten levý 1/200 sec při cloně F8.0, kdežto ten pravý 1/100 sec při cloně F8.0. Přitom autorka nepracovala s expoziční kompenzací, na obou snímcích je kompenzace na nule. Jak je možné, že oba snímky jsou exponovány jinak, s rozdílem celého jednoho EV?

Vysvětlení je prosté. Na snímku vpravo je tmavá figura blíž a tudíž tmavá plocha zaujímá v obraze větší poměr než světlé partie. Na to reagovala expoziční automatika posunem expoziční doby o jeden stupeň (fotilo se na režim A, na režim priority clony). Samozřejmě, má to za následek určité zeslabení i dost světlého pozadí. Jenže to je daň, kterou musíme zaplatit za zesvětlení motivu v protisvětle.

Shrnutí

  • Motiv který je v protisvětle bude působit lépe, když se nám podaří ho umístit na tmavé pozadí a protisvětlo bude přicházet zešikma – je vhodné k tomu použít co možno nejdelší ohniskové vzdálenosti. Při použití širokoúhlého objektivu to fungovat nebude.
  • Motiv v protisvětle by měl zaujímat co největší plochu v obraze, potom samotná automatika upraví expozici tak, aby motiv vyšel světleji.
  • Samozřejmě lze pracovat s expoziční kompenzací – ale tentokrát do plusu , zcela mimořádně, protože při prudkém světle obvykle kompenzujeme do mínusu, abychom se vyvarovali přepalů.
  • Konečně dávám v úvahu použití manuálního režimu. I v režimu preference clony jsme v područí automatiky a jak jste názorně viděli, stačí změnit úhel záběru nebo přiblížit se či vzdálit se od objektu a automatika změní expozici.