Pan B.P. z Prešova mi poslal zajímavý mail, zveřejňuji z něho podstatnou část i s mou odpovědí. Dopis je v souladu s mnoha názory, které slýchám a čtu velmi často. Týkají se podstaty fotografie a mají v podtextu starost, zdali fotografie není v krizi. Otázku nelze řešit, nanejvýš lze vyjádřit svůj názor. Zde je nejdřív mail pana B.P.
Pan B.P. z Prešova mi poslal zajímavý mail, zveřejňuji z něho podstatnou část i s mou odpovědí. Dopis je v souladu s mnoha názory, které slýchám a čtu velmi často. Týkají se podstaty fotografie a mají v podtextu starost, zdali fotografie není v krizi. Otázku nelze řešit, nanejvýš lze vyjádřit svůj názor. Zde je nejdřív mail pana B.P.
Ako byvaly športovec.- lyžiar a horolezec a neskor ako horsky zachranar som sa pohyboval v prirode a na horach. Vystriedal som množstvo aparatov roznych značiek no nemal som žiadny vyhraneny žaner. Fotografoval som pre potešenie a ukladal svoje fotospomienky do albumu. To všetko bolo v dobe filmovych aparatov. Vtedy stačila skusenost, dobra clona a osvit podla expozimetra. Vznikali dobre, špatne ale aj unikatne zabery. Po mojom prechode na digital sa to všetko zmenilo. Prišli stale nove a nove aparaty , honba za pixelmi a rozne ine marketingove tahy aby stupol predaj a s nim aj zisk. Mohol si človek kupit dobry aparat ale aj šmejd. Potom prišli počitače ,ukladanie foto na diskety a zaroveň s tym aj fotoshopy na upravu fo tografii. A tu sa dostavam k podstate veci, pre ktoru Vam pišem.Poznam vela dobrych fotografov ktori na strankach netu sa snažia vysvetlovat a odpovedat na otazky amaterov začiatočnikov. Každy si tam hraje na svojom piesočku a aj ked sa v podstate zhodnu v nazoroch nenaučia skoro nič pretože su to odpovede typu „AKO TO ROBIM JA“. Prave pre to ma velmi zaujala Vaša stranka, a jednym dychom som prešiel Vaše naučne videa . Su to poznatky MAJSTRA ktory svoje skusenosti vie podat sposobom AKO SA TO MA ROBIT SPRAVNE ,a su velmi lachko pochopitelne a hlavne si to človek velmi rychlo zapamäta. V jednej odpovedi čitatelovi na svojej stranke, ktory sa pyta, či dnešne upravovane fotografie nie su podvod. Vaša odpoved bola na reportažnu fotografiu jednoznačna. No odpoved na podstatu veci a upravach už bola opatrnejšia. Ja sa teda pytam , či to neni krok naspät. Vysoke Tatry poznam skutočne dobre v každom ročnom obdobi. Upravy zaberov speju k zvyrazneniu farieb, oblohy tieňov a potlača sa tym prirodzenost . a skutočnost zaberov. Videl som fotografie kde siva Tatranska žula mala farbu oranžovu a niektore zabery mi pripominaju skor olejomalbu. To v obdodi filmu nebolo a fotograf si pomahal nanajvyš filtrami a technikami pri spracovani v komore. A aj napriek tomu to boli dobre fota ktore znazorňovali realitu. Pri mojej otazke na zmyselnost zvyrazňovania farieb mi jeden autor povedal,že je to teraz taky trend.Dnes vyfoti fotograf 50 zaberov a z toho vyberie jednu dve dobre a aj tie upravi vPC. Uznavam zabery kde sa niečo potlači niečo zvyrazni ale v medziach prirodzenosti, tak ako to vidi oko človeka ktore aparat nemože verne napodobit , lebo on nevie kde sa pozerate , a ako to vidite Vy. Pan Neff. trošku som sa rozpisal, ale dufam, že podstatu problemu som opisal dostatočne. Som skutočne zvedavy na Vaš nazor na problematiku bezhlaveho zvyrazňovania farebnosti.
Naprosto chápu a do značné míry sdílím pohled pana B.P. Ano, také jsou mi poněkud směšné ty přesaturované krajinářské záběry. Směšné až na to, že se lidem většinově líbí a proto mnozí tomu photoshopímu pokušení podléhají. Ti co nepodlehli jsou často až znepokojeni a hovoří o krizi fotografie.
To co vnímáme jako krizi fotografie je třeba vnímat v souvislostech s uměním jako takovým. V dnešní době nemáme autority, nemáme styly, nemáme žánry – v žádném oboru tvůrčí činnosti. To je dobře mít na paměti, když se zabýváme fotografií. Výtvarné umění – to čemu se říkalo malířství – má dnes široké rozpětí, na jednom křídle je hyperrealismus nerozeznatelný od fotografie a na druhé straně akční kreace typu „popelnice vysypaná na chodníku“, jedno i druhé se vystavuje v galeriích.
Digitální fotografická technologie uvedla do světa kreativity široké vrstvy lidí. Moje sedmiletá vnučka Dodo popadne iPhone, nastaví Cameramatic a cvak, umělecká fotografie je hotova, jak račte viděti.
Pokušení upravovat je veliké. Dám příklad – zde je fotka, jak jsem ji pořídil v ranním světle na safari v ugandském národním parku Paraa.
Když se to upraví, dojdu přesně k tomu, co se nelíbí panu B.P. Ale paradoxně… ta upravená fotka víc vypadá tak, jak to vypadalo toho rána na vyjížďce parkem. Nicméně nijak na té fotce nelpím, je to prostě líbivá momentka pořízená z auta. Nevážím si té fotky ani zbla. Takových jsou všude tuny. Ale je takříkajíc hežčí než neupravená, proč ji zahazovat? V mé Dílně posluchačům doporučuji, aby fotky upravovali- samozřejme s rozumem a citem. Kde ale je hranice rozumu a citu? To je diskutabilní otázka.
Čímž se dostávám k tomu, co vnímám jako podstatu věci. Fotky se upravovaly vždycky a koncem devatenáctého století se dokonce tiskly z litografických kamenů, mrkněte se na zajímavou stránku o historických technikách, to je Photoshop slabé kafe proti tomu, co dělali s fotkami naši pradědové! Dělali, líbilo se jim to a jejich fotky měly úspěch. Saturování fotografií… Jan Saudek je světově proslulý fotograf, patří ke světové špičce. Svá nejlepší díla fotil Flexaretou, zvětšoval na fotky koloroval anilinovými barvami. Photoshop? Slabé kafe.
Myslím si, že nezáleží na postupech, nezáleží na tom, zdali někdo fotí na film nebo digi, jestli upravuje nebo neupravuje. Podstatné je, zda – v první řadě – mu práce přináší radost. Pokud ano, je to v pořádku.
Pokud přináší radost ještě někomu dalšímu, tím líp.
Ale umění, to je někde úplně jinde. To je v jakési jiskře, která v díle (jakémkoli) musí být, aby zapalovala jiné. Aby je učila vnímat svět jinak než byli zvyklí, aby jim dílo přehodilo výhybku. To pak je umění a tomu ten, kdo chce zapalovat, musí obětovat absolutně celý život.
My, co fotíme pro radost svoji a svých bližních, bychom se tedy neměli znepokojovat pokukováním po jiných. Každý pták zpívá, jak mu narost zobák, zpívejme po svém a hlavně s chutí!
Nikomu ten názor nevnucuji a pokud byste se k věci rádi vyjádřili, pošlete mi názor na adresu ondrejneff zavináč gmail.com.
