Nezařazené

Fotografický sendvič

Spojení dvou obrázků nebo dvou vrstev dohromady, to je jádro mnoha editačních kouzel. Dnes si doslova ukážeme jednoduché spojení dvou fotek s různou rovinou ostrosti. Vznikne obrázek proostřený víc, než bychom dokázali proostřit vysokým zacloněním.

Takže znovu: hloubka ostrosti je v přímé úměře se clonou. Čím větší clona (větší clonové číslo = menší clonový otvor), tím větší je hloubka ostrosti. Je tu ale i jiné řešení – pořídit dvě expozice, jednu směřovat na bližší objekt, druhou na vzdálenější, a pak ve vrstvách oba spojit dohromady. Nebo tři, nebo čtyři, vše je možné.

Vyzkoušel jsem si to už mnohokrát, naposledy při větrání nenáročného kompaktu Nikon S1100 PJ (recenzi chystám). Ten totiž má dotykový displej a ten lze nastavit tak, že stačí klepnout na displej na místo, které chceme mít ostré a tam se zaostří. Takový sendvič se pak dá udělat velmi snadno.

Takže se podívejme na příklad:

Nahoře je snímek zaostřený na přední partii, dole na pozadí.

Zoner Photo Studio 13 nabízí jednoduchý postup, jak oba snímky spojit. Otevřeme oba v editoru: v oddílu Správce (ve starších verzích ZPS to byl Průzkumník) klepneme na první z nich pravým uchem myši a z nabídky vybereme Editor a otevřeme ho, pak se vrátíme do Správce a opět klepneme pravým uchem a volíme Nový editor. Oba snímky máme nyní v dosahu – přes jejich záložky, přes jejich uši:

Je celkem jedno, který otevřeme dřív, v našem příkladu je to ten druhým,, vpravo. Celý vybereme do výběru zkratkou Ctrl+A a zkopírujeme do schránky zkratkou Ctrl+C, případně přes menu Upravit a volbou Kopírovat – tak je to provedeno v animaci, kterou zde nabízím.

Poté přejdeme k tomu prvnímu snímku a příkazem, Ctrl+V, případně přes menu Úpravy -> Vložit (viz animaci) vložíme obsah schránky jako vrstvu na otevřený snímek.

Otevřený snímek zdánlivě zmizí, ve skutečnosti je pod vloženou vrstvou. Nezbývá než oba spojit viditelně. Uděláme to tak, že nástrojem Výběrový štětec – což je novinka ve veri ZPS 13, nastaveným na režim ubrat s výběru, s žádoucím průměrem (nyní do 900 bodů) a hustotu (do 100%, ale lze podle potřeby volit i méně; v našem případě je žádoucí 100%), dále rozmazání (to je měkkost okrajů výběru, zde je to 100%) a rozestup ( je žádoucí co nejmenší, odebíráme neostré partie a odkrýváme to ostré, co je ve spodní vrstvě.

Zde jsem pro názornost zvýraznil oblast zasaženou nástrojem ubrat z výběru. No a když jsou ostré partie vybrané, klepneme na volbu použít a obě vrstvy spojíme.

Celý proces jsem nahrál do malé instrukční flešové animace, kterou si můžete pustit ZDE.

Snímky jsem fotil kompaktem Nikon S1100 PJ tak, že jsem se dotýkal na dotykovém displeji míst různě vzdálených, tedy s různou rovinou ostrosti. Podstatné ale je, že přístroj nejen různě zaostřil, ale podle potřeby jinak nastavil expozici. To se projevilo v této dvojici obrázků:

Ten vlevo je zaostřený a exponovaný na výklenek a květinu, obrázek vpravo je ostřený a exponovaný na pokojík a scénu venku. Spojením získáme proostřený snímek s charakteristikou velkého dynamického rozsahu:

Přirozeně že tyto operace lze pohodlně dělat ve vrstvách v Photoshopu a v PS Elements. Beru to spíš jako osobní sport – odhalovat, co všechno v podstatě nenároční editor Zoneru dokáže.

Snad nemusím dodávat, že nejsme zde vázáni na kompakt od Nikonu… Snímky pro sendvič lze připravit kterýmkoli fotoaparátem. Nejlépe je, pracovat se stativem, nicméně i z ruky lze takové snímky vyfotit. Tím spíš, že ZPS 13 dovede i vzájemně trochu posunuté obrázky zarovnat. Ale o tom jindy.

Spojení dvou obrázků nebo dvou vrstev dohromady, to je jádro mnoha editačních kouzel. Dnes si doslova ukážeme jednoduché spojení dvou fotek s různou rovinou ostrosti. Vznikne obrázek proostřený víc, než bychom dokázali proostřit vysokým zacloněním.

Takže znovu: hloubka ostrosti je v přímé úměře se clonou. Čím větší clona (větší clonové číslo = menší clonový otvor), tím větší je hloubka ostrosti. Je tu ale i jiné řešení – pořídit dvě expozice, jednu směřovat na bližší objekt, druhou na vzdálenější, a pak ve vrstvách oba spojit dohromady. Nebo tři, nebo čtyři, vše je možné.

Vyzkoušel jsem si to už mnohokrát, naposledy při větrání nenáročného kompaktu Nikon S1100 PJ (recenzi chystám). Ten totiž má dotykový displej a ten lze nastavit tak, že stačí klepnout na displej na místo, které chceme mít ostré a tam se zaostří. Takový sendvič se pak dá udělat velmi snadno.

Takže se podívejme na příklad:

Nahoře je snímek zaostřený na přední partii, dole na pozadí.

Zoner Photo Studio 13 nabízí jednoduchý postup, jak oba snímky spojit. Otevřeme oba v editoru: v oddílu Správce (ve starších verzích ZPS to byl Průzkumník) klepneme na první z nich pravým uchem myši a z nabídky vybereme Editor a otevřeme ho, pak se vrátíme do Správce a opět klepneme pravým uchem a volíme Nový editor. Oba snímky máme nyní v dosahu – přes jejich záložky, přes jejich uši:

Je celkem jedno, který otevřeme dřív, v našem příkladu je to ten druhým,, vpravo. Celý vybereme do výběru zkratkou Ctrl+A a zkopírujeme do schránky zkratkou Ctrl+C, případně přes menu Upravit a volbou Kopírovat – tak je to provedeno v animaci, kterou zde nabízím.

Poté přejdeme k tomu prvnímu snímku a příkazem, Ctrl+V, případně přes menu Úpravy -> Vložit (viz animaci) vložíme obsah schránky jako vrstvu na otevřený snímek.

Otevřený snímek zdánlivě zmizí, ve skutečnosti je pod vloženou vrstvou. Nezbývá než oba spojit viditelně. Uděláme to tak, že nástrojem Výběrový štětec – což je novinka ve veri ZPS 13, nastaveným na režim ubrat s výběru, s žádoucím průměrem (nyní do 900 bodů) a hustotu (do 100%, ale lze podle potřeby volit i méně; v našem případě je žádoucí 100%), dále rozmazání (to je měkkost okrajů výběru, zde je to 100%) a rozestup ( je žádoucí co nejmenší, odebíráme neostré partie a odkrýváme to ostré, co je ve spodní vrstvě.

Zde jsem pro názornost zvýraznil oblast zasaženou nástrojem ubrat z výběru. No a když jsou ostré partie vybrané, klepneme na volbu použít a obě vrstvy spojíme.

Celý proces jsem nahrál do malé instrukční flešové animace, kterou si můžete pustit ZDE.

Snímky jsem fotil kompaktem Nikon S1100 PJ tak, že jsem se dotýkal na dotykovém displeji míst různě vzdálených, tedy s různou rovinou ostrosti. Podstatné ale je, že přístroj nejen různě zaostřil, ale podle potřeby jinak nastavil expozici. To se projevilo v této dvojici obrázků:

Ten vlevo je zaostřený a exponovaný na výklenek a květinu, obrázek vpravo je ostřený a exponovaný na pokojík a scénu venku. Spojením získáme proostřený snímek s charakteristikou velkého dynamického rozsahu:

Přirozeně že tyto operace lze pohodlně dělat ve vrstvách v Photoshopu a v PS Elements. Beru to spíš jako osobní sport – odhalovat, co všechno v podstatě nenároční editor Zoneru dokáže.

Snad nemusím dodávat, že nejsme zde vázáni na kompakt od Nikonu… Snímky pro sendvič lze připravit kterýmkoli fotoaparátem. Nejlépe je, pracovat se stativem, nicméně i z ruky lze takové snímky vyfotit. Tím spíš, že ZPS 13 dovede i vzájemně trochu posunuté obrázky zarovnat. Ale o tom jindy.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: