Konečně zima se sněhem, ehm, zrovna když by mělo nastat jaro. Kvetou krokusy, sněženky už dlouho… Neskuhrejme a popadněme foťák, to bude užitečnější.
Je to ta situace fotograficky poněkud neblahá – nesvítí sluníčko. Nedávno jsem tu měl na to téma videoškolu – když nesvítí sluníčko, sníh se slévá do plochy a nemá skoro žádnou strukturu. Proto se musíme dívat po nějakých výrazných tvarech. Třeba zrovna pás lesa a uschlé trávy mohou takto posloužit.
Konečně zima se sněhem, ehm, zrovna když by mělo nastat jaro. Kvetou krokusy, sněženky už dlouho… Neskuhrejme a popadněme foťák, to bude užitečnější.
Je to ta situace fotograficky poněkud neblahá – nesvítí sluníčko. Nedávno jsem tu měl na to téma videoškolu – když nesvítí sluníčko, sníh se slévá do plochy a nemá skoro žádnou strukturu. Proto se musíme dívat po nějakých výrazných tvarech. Třeba zrovna pás lesa a uschlé trávy mohou takto posloužit.
Sníh to byl těžký, lepivý, omítl stromy! To je vítané, z lesa se stala krajka…
Když se ale otočím, pohled dozadu není zdaleka tak zajímavý. I to se stává…
Předchozí fotky jsem pořídil Olympusem E-M5 Mk II. Ke slovu ale přišel ale i iPhone 6S. Vyzkoušel jsem jeho schopnosti a hlavně, jeho hloubku ostrosti.
Když vezmu v úvahu, že je to clonou F2.2, tak bych smekl klobouk… kdyby nebyla taková zzzima. Je to samozřejmě dáno kratičkým ohniskem a crop factorem, takže clona 2,2 při tak krátkém ohnisku a tak malém čipu odpovídá cloně F16 kinofilmového přístroje. Vysvětlení v tomto mém článku.
Průhled na vzdálenou Březovou, a všechno je dostatečně ostré. To je požehnání kratičkého ohniska objektivu mobilního fotoaparátu.
Tohle je cesta, tudy se za normálních okolností chodí, ba i auta tudy někdy jezdí.
Vyzkoušel jsem i druhý extrém. Co kdybych minimalizoval hloubku ostrosti? Třeba bych omezil ten obrazový binec, který v lese bývá. Poslední dvě fotky jsou Canonem 5D Mk III a objektivem Sigma Art 35/1.4.
V pozadí jsou stromy vyvrácené těžkým sněhem. No, mohl jsem to drobet zaclonit. Tak snad až zase příště.
