Týden začneme pravidelnou poločasnou návštěvou naší průběžné soutěže. Téma je hodně volné – prázdniny. Opravdu to dá hodně práce se do zadání netrefit (co já přijímal nové fotky, podařilo se to jen jednomu). Proberme se pár fotkami, které zatím nejsou na prvních místech, přesto podle mého názoru zasluhují pozornost.
Týden začneme pravidelnou poločasnou návštěvou naší průběžné soutěže. Téma je hodně volné – prázdniny. Opravdu to dá hodně práce se do zadání netrefit (co já přijímal nové fotky, podařilo se to jen jednomu). Proberme se pár fotkami, které zatím nejsou na prvních místech, přesto podle mého názoru zasluhují pozornost.
Začnu fotkou Letní relax, vyfotil Bob Gajdoš. Tak tohle je splněné zadání na 110%, v tom je to fotka bezkonkurenční. Když prázdniny, tak relax a když relax, tam sebou plácnout do sítě a podřimovat. Určitě si zaslouží víc než 25. místo, však uvidíme, do konce měsíce zbývá (kratší) půlka. 
Fotka U Baltu od Blanky Novákové je důkaz, že opravdu nepotřebujete sluníčko a azurovou oblohu, abyste vytvořili dobrou fotku! A tahle fotka všechny atributy výborné fotografie má. I po stránce absolutně formální je zcela v pořádku – horizont je v třetině, tedy spodní, protože dramatické mraky hrají roli. Věž je v levé svislé třetině, do kapuce zachumlaný strážný a nápis NIVEA (jaká ironie!) jsou blízko průsečíku třetin. Prostor je ve směru jak pohledu, tak větru – představte si, jak srandovně by fotka vypadala, kdyby foukalo na druhou stranu! Zkrátka, fotka jako víno. Jestlipak si ji nějaká cestovní agentura dá do katalogu jako lákadlo Navštivte Rujánu! 🙂
Jestlipak tam budu včas, odhaduje myšlenky mladého obrněného cestujícího Vít Fikejzl. Živé fotky, natož pak živé fotky s vtipem je v naší soutěži jako šafránu. Na deset, ne – spíš na padesát zadumaných krajinek jedna živá fotka, to je asi ten reálný poměr. Je to kupodivu, vždyť právě živá fotka zaujme… ale je těžší ji vyfotit. Výborná je i konduktérka v pozadí.
Západ slunce nad Hradčanami, to snad je až ostuda to fotit, řekne někdo! Rozhodně není, namítnu já, když se na to jde s nápadem a postřehem. Tomáš Kratochvíl nazval svoji fotku Přístaviště. No a vidíte to: fotil to Canonem 100D objektivem 18-135, tedy začátečnická zrcadlovka plus kitový objektiv nic moc (však taky proti slunci v záběru protestuje brutálním odleskem), ale viděl to co se vidět má a dokázal to pěkně pochytat. I ten muž se ženou vpravo dole s vlasy prozářenými protisvětlem dokonale hrají svoji roli! Nápis a lampa proti nebi jsou zcela luxusní! Vypadá to jako filmově nasvícená scéna. Všichni aktéři jsou na správném místě. To se tak někdy zadaří.
Uzavřu fotkou černobílou – a taky tak skvěle vyplněnou aktéry tentokrát opeřenými, že nad tím člověk kroutí hlavou. Jak ten Jiří Šára, autor fotky, donutil racka, aby mu postál zrovna v tom pravém dolním rohu? Je to focené Nikonem D600 a objektivem 18-35, samozřejmě na 18 mm. To je lehký a malý objektiv za rozumné peníze, a slunce v záběru zvládá neuvěřitelně dobře – ony tyhle širokáče mívají nepěkné reflexy. S autorem hovořeno a vysvětlení podáno – holčička vybavena rohlíkem, pořízeno cca 100 fotek, převod v Silver Efexu (ztmavená azurová, zvýrazněný žlutý písek). Výtečná fotka!
To tedy je pět fotek, které NEJSOU na prvních místech. Podívejte se sami na naši soutěž – a zkuste se zúčastnit!
