|
Druhý díl cestovacího seriálu z fotovýpravy Idifu do USA pojednáme z nadhledu. Podnikli jsme výlet helikoptérou z Las Vegas do Grand Canyonu. Letěli jsme s firmou Maverick. Létací fotce jsme se tu věnovali už v červnu. Takže zopakuji, že jsou dva názory, jak z letadla fotit – krátkým ohniskem a středním či delším ohniskem. Já se držím toho druhého. Myslím si, že zajímavější jsou snímky detailnějších objektů, nicméně i širokoúhlý objektiv najde uplatnění. Není pravda, že nelze měnit objektivy. V kabině je místo málo, ale na výměnu objektivu nepotřebujete Letenskou pláň. Samozřejmě, že čím delší je ohnisko, tím roste nebezpečí roztřesení obrázku v důsledku chvění stroje. Helikoptéra se chvěje setsakra hodně, zvlášť pokud fouká vítr. Další problém působí odlesky na oknech. Ta jsou vypouklá, takže focení je tak trochu sázka do loterie, něco se povede, něco ne. Polarizační filtr moc platný není, protože neustále ve vzduchu měníme úhel vůči slunci a tudíž i odleskům.Snímky zde zveřejněné pořídila Ljuba Krbová. Na prvním je ukázka širokoúhlého pohledu – pilot a rámy oken vytvářejí rámec obrázku. Ohnisko vylo 24 mm ekv.  V té první fázi stroj letí nad městem. Tento snímek byl pořízen objektivem 24 mm:  Následující snímek golfového hřiště byl pořízen ohniskem ekv. 48 mm:  Nad krajinou je třeba se rychle rozhodovat, jak vyhledávat motiv. Někdy najdeme zajímavé útvary kolmo pod sebou:  Ale i šikmé pohledy mohou být zajímavé. Kolem Vegas se táhnou fádní pláně. Nic zajímavého na nich není. Naštěstí světlo dovede malovat a mraky dokáží vykreslit pozoruhodné útvary.  Konečně je tu řeka Colorado, která dokázala za milióny let vyhloubit ten úchvatný utvar, jímž je Grand Canyon. Teprve se ke kaňonu blížíme a řeka je pod námi jako špinavá úzká říčka.  Konečně vlétáme do kaňonu. Pilot míří k improvizovanému heliportu.  No a už jsme sedli a přichází ke slovu zase Sweep Panorama Sonyho. Je to třeba legrační metoda, ale mně se líbí:  |
|
Druhý díl cestovacího seriálu z fotovýpravy Idifu do USA pojednáme z nadhledu. Podnikli jsme výlet helikoptérou z Las Vegas do Grand Canyonu. Letěli jsme s firmou Maverick. Létací fotce jsme se tu věnovali už v červnu. Takže zopakuji, že jsou dva názory, jak z letadla fotit – krátkým ohniskem a středním či delším ohniskem. Já se držím toho druhého. Myslím si, že zajímavější jsou snímky detailnějších objektů, nicméně i širokoúhlý objektiv najde uplatnění. Není pravda, že nelze měnit objektivy. V kabině je místo málo, ale na výměnu objektivu nepotřebujete Letenskou pláň. Samozřejmě, že čím delší je ohnisko, tím roste nebezpečí roztřesení obrázku v důsledku chvění stroje. Helikoptéra se chvěje setsakra hodně, zvlášť pokud fouká vítr. Další problém působí odlesky na oknech. Ta jsou vypouklá, takže focení je tak trochu sázka do loterie, něco se povede, něco ne. Polarizační filtr moc platný není, protože neustále ve vzduchu měníme úhel vůči slunci a tudíž i odleskům.Snímky zde zveřejněné pořídila Ljuba Krbová. Na prvním je ukázka širokoúhlého pohledu – pilot a rámy oken vytvářejí rámec obrázku. Ohnisko vylo 24 mm ekv. V té první fázi stroj letí nad městem. Tento snímek byl pořízen objektivem 24 mm: Následující snímek golfového hřiště byl pořízen ohniskem ekv. 48 mm: Nad krajinou je třeba se rychle rozhodovat, jak vyhledávat motiv. Někdy najdeme zajímavé útvary kolmo pod sebou: Ale i šikmé pohledy mohou být zajímavé. Kolem Vegas se táhnou fádní pláně. Nic zajímavého na nich není. Naštěstí světlo dovede malovat a mraky dokáží vykreslit pozoruhodné útvary. Konečně je tu řeka Colorado, která dokázala za milióny let vyhloubit ten úchvatný utvar, jímž je Grand Canyon. Teprve se ke kaňonu blížíme a řeka je pod námi jako špinavá úzká říčka. Konečně vlétáme do kaňonu. Pilot míří k improvizovanému heliportu. No a už jsme sedli a přichází ke slovu zase Sweep Panorama Sonyho. Je to třeba legrační metoda, ale mně se líbí: |
