Fotili jsme na Ježíška

Co s těmi kvanty
I v tuto chvíli, kdy píši článek do Digineffu, masakr pokračuje. V adresáři 2006/1224 sice už je „jen“ 600 MB, ale než zasednu k snídani, bude toho podstatně míň. Masakrovat se prostě musí. Jsou k tomu dva hlavní důvody:

• Pár takových fotografických žní a disk je plný – i ten největší disk má svoje limity
• Nebudete dojmu, že fotíte bůhvíjak špatně

Dedeho velmi zajímá „andělské zvonění“ a tím pádem ho vůbec nezajímá fotograf.

Každý asi má svoji metodu, jak takový výběr udělat. Já to dělám tak, že snímky prohlížím ve Photo Studiu od Zoneru, nejraději v režimu Promítnout obrázky. Projíždím je od začátku a jakmile narazím na fotku, která se mi líbí, klávesou Esc se vrátím do Průzkumníku, dám do výběru všechny předchozí snímky a mažu je kombinací Shift+Del – pak totiž se ty fotky opravdu mažou a nepadají do koše. Pak zase otevřu promítání a jedu až na první obstojnou fotku a ostatní smažu.

Jiná metoda: v Photo Studiu lze známkovat fotky – ať už v Průzkumníku, nebo v Promítání. Klávesovou zkratkou Ctrl+Shift plus čísla od 1 do 5 (pozor, ne čísla z numerické klávesnice, ale čísla z „písmenové“ klávesnice!) přiřadíte známky a pak si v režimu Průzkumníka uděláte výběr při vyhledávání Organizovat (Ctrl+F) na záložce Poznámky blok Hodnocení obrázku. Zde se volí Režim vyhledávání – zda vůbec

Josefinka seká trávu v kuchyni – ve směru pohledu a pohybu je víc místa.

nebo zda vyhledávat menší, větší, nebo rovné hodnoty a dále vlastní hodnota Hodnocení. Výběr pak ponecháte, zbytek zlikvidujete – podle toho, jak zadáte výběr. Já si na to nikdy nezvyk, ale rozhodně je to také možná metoda.

No a poslední fáze? Vybrané fotky jsem rovnou poslal do Fotolabu. Za 19 fotek zaplatím 74 korun, to přece jde, ne?

Focení dětiček
Na to téma jsme tady psali už mnoho článků. Fotografovali jsme s Ljubou na střídačku zrcadlovkou Canon 400D a objektivem Tamron 17-50 /F2.8, na 400 ISO a později na 800 a dokonce na 1600 ISO. Byli jsme na dvou návštěvách a pak slavili u nás doma – na návštěvách jsme byli ve dne, takže jsem nechal nastavení bílé na AUTO. Pro jistotu jsem nastavil režim snímání na prioritu clony (obvykle bývá označen jako A, přístroje Canon užívají označení Av) – to proto, abych měl jistotu, že mám objektiv nastaven na nejmenší clonu (tedy: nejmenší clonové číslo, největší otvor, tedy plnou světelnost).

Další zásady? Pořídit hodně snímků, to souvisí s úvodem tohoto článku. A běžné zásady kompozice:

• Jít co nejblíž objektu
• Objekt pokud možno nemá být uprostřed obrázku a nemá mít moc nad hlavou
• Ve směru pohledu nebo pohybu má být víc místa, než za objektem

Z praktických a hlavně z rodinných důvodů je dobré pamatovat na to, abyste vyfotili každého z rodiny… Obvykle se na někoho zapomene a jsou z toho mrzutosti. Nejde o pořízení nějakých výstavních kusů, snažíme se zachytit hezké chvilky a právě ty vánoční patří k těm, na něž vzpomínáme nejraději.

Dominiku hodně zajímají dlouhé vlasy. Dva snímky ze série sedmi záběrů těsně po sobě

Co s těmi kvanty
I v tuto chvíli, kdy píši článek do Digineffu, masakr pokračuje. V adresáři 2006/1224 sice už je „jen“ 600 MB, ale než zasednu k snídani, bude toho podstatně míň. Masakrovat se prostě musí. Jsou k tomu dva hlavní důvody:

• Pár takových fotografických žní a disk je plný – i ten největší disk má svoje limity
• Nebudete dojmu, že fotíte bůhvíjak špatně

Dedeho velmi zajímá „andělské zvonění“ a tím pádem ho vůbec nezajímá fotograf.

Každý asi má svoji metodu, jak takový výběr udělat. Já to dělám tak, že snímky prohlížím ve Photo Studiu od Zoneru, nejraději v režimu Promítnout obrázky. Projíždím je od začátku a jakmile narazím na fotku, která se mi líbí, klávesou Esc se vrátím do Průzkumníku, dám do výběru všechny předchozí snímky a mažu je kombinací Shift+Del – pak totiž se ty fotky opravdu mažou a nepadají do koše. Pak zase otevřu promítání a jedu až na první obstojnou fotku a ostatní smažu.

Jiná metoda: v Photo Studiu lze známkovat fotky – ať už v Průzkumníku, nebo v Promítání. Klávesovou zkratkou Ctrl+Shift plus čísla od 1 do 5 (pozor, ne čísla z numerické klávesnice, ale čísla z „písmenové“ klávesnice!) přiřadíte známky a pak si v režimu Průzkumníka uděláte výběr při vyhledávání Organizovat (Ctrl+F) na záložce Poznámky blok Hodnocení obrázku. Zde se volí Režim vyhledávání – zda vůbec

Josefinka seká trávu v kuchyni – ve směru pohledu a pohybu je víc místa.

nebo zda vyhledávat menší, větší, nebo rovné hodnoty a dále vlastní hodnota Hodnocení. Výběr pak ponecháte, zbytek zlikvidujete – podle toho, jak zadáte výběr. Já si na to nikdy nezvyk, ale rozhodně je to také možná metoda.

No a poslední fáze? Vybrané fotky jsem rovnou poslal do Fotolabu. Za 19 fotek zaplatím 74 korun, to přece jde, ne?

Focení dětiček
Na to téma jsme tady psali už mnoho článků. Fotografovali jsme s Ljubou na střídačku zrcadlovkou Canon 400D a objektivem Tamron 17-50 /F2.8, na 400 ISO a později na 800 a dokonce na 1600 ISO. Byli jsme na dvou návštěvách a pak slavili u nás doma – na návštěvách jsme byli ve dne, takže jsem nechal nastavení bílé na AUTO. Pro jistotu jsem nastavil režim snímání na prioritu clony (obvykle bývá označen jako A, přístroje Canon užívají označení Av) – to proto, abych měl jistotu, že mám objektiv nastaven na nejmenší clonu (tedy: nejmenší clonové číslo, největší otvor, tedy plnou světelnost).

Další zásady? Pořídit hodně snímků, to souvisí s úvodem tohoto článku. A běžné zásady kompozice:

• Jít co nejblíž objektu
• Objekt pokud možno nemá být uprostřed obrázku a nemá mít moc nad hlavou
• Ve směru pohledu nebo pohybu má být víc místa, než za objektem

Z praktických a hlavně z rodinných důvodů je dobré pamatovat na to, abyste vyfotili každého z rodiny… Obvykle se na někoho zapomene a jsou z toho mrzutosti. Nejde o pořízení nějakých výstavních kusů, snažíme se zachytit hezké chvilky a právě ty vánoční patří k těm, na něž vzpomínáme nejraději.

Dominiku hodně zajímají dlouhé vlasy. Dva snímky ze série sedmi záběrů těsně po sobě