Nezařazené

Fotili jsme Kunratickou

Velká Kunratická je událost sportovní i společenská i fotografická. Té fotografické se pravidelně účastním. Kdo neví, o co jde: jedná se o přespolní běh, letos se to běželo už po 82té. Běží se v Kunratickém lese na okraji Prahy, trať měří 3100 metrů (muži a ženy), nicméně běhá se 21 kategorií na pěti tratích. Počet účastníků je limitován na 3400. Dvakrát se přebíhá přes Kunratický potok a nejhorší je úsek od potoka strmým krpálem na Hrádek. Letos zrušili lano. Toho se ještě loni běžci chytali a koukali nahoru a dobře se to fotilo. Lano od letoška není a oni tedy lezou a ryjí nosem v zemi a blbě se to fotí. Další letošní specifikum bylo počasí – krásně svítilo sluníčko a tudíž byly brutální světelné rozdíly.

Dá se tam fotit především sport, tedy přespolní běh, ale také žánrovky – lidi, výrazy, situace. Proto je dobré být univerzálně vybavený. Měl jsem širokáč 17-40/4.0 (na full frame Canona) a dlouhý zoom 100-300. Fotil jsem i Sigmou 35/1.4, ale tentokrát mě vyšplouchla, nějak se mi nedařilo ostřit, leda vysloveně statické záběry. Bylo to poprvé, co mě zklamala. 


Tohle je start, vypouští se po dvojicích v intervalech myslím deseti vteřin. Tam se dobře fotí výrazy tváří – zde Sigma fungovala mimořádně dobře, měla na ostření klid. Těch 35 mm (rozumí se ekv., kdyby šlo o APS-C formát, bylo by to cca 20 mm fyzicky) je na takové věci ideální. Je to záběr dost široký, ale nezkresluje, lidi nemají vodnaté hlavy. Mám 35 mm moc rád, ale hýml, musí ostřit!

Tuhle fotku jsem nazval Tuším, že tudy, pánové. Ono tedy, když to fotíte tím dlouhým sklem, tak jsou ty fotky hodně podobné. Prostě, někdo běží, nebo víc jich běží. Však to taky jsou běžecké závody, že. Takže je dobré koukat po gestech nebo výrazech v obličeji. Zde nahoře je to tedy srandovní gesto.


Ten pán moc hezky loupnul očima. Fotil jsem to 1/320 a není to moc ostré. Tisícina a více je lepší…


No a tohle je ten širší brod. Tady musíte mít trochu štěstí. Záleží na tom, jak tam kdo hupne a tady byla klika, že byli dva pěkně za sebou, že mají dobře nohy, dobře se tváří, voda cákla jak se patří. Přirozeně že mě zlili, ale s tím se musí počítat. Blesk se tam velmi doporučuje, ona je tam dole docela tma, slunce ozařuje spíš tu vzdálenější partii obrazu. Exponoval jsem to 1/800 sec a blesk byl samozřejmě nařízen na vysokorychlostní synchronizaci.


Hodně se tam fandí a křičí, emoce vibrují vzduchem. Zvláště pak dámy hodně vibrují.


Vibrace starší generace je komornějšího druhu.


Akce je skvěle zorganizovaná a je tam spousta atrakcí i pro děti – samostatné běžecké závody. Takže tam potkáte s čísly na hrudi špunty sotva viditelné i hodně staré pány a dámy. Nejvíc si užije ten, kdo běží, ale fotit to taky není marné. Podotknu ještě, že obzvlášť letos bylo žádoucí fotit do RAW kvůli těm velkým světelným rozdílům. Já tak tedy fotím pořád, ale při této příležitosti to bylo tuplem důležité. I tuhle závěrečnou ukázku jsem z RAW vyvolával nadvakrát, nejdřív holčičku ve stínu a pak rodinku na sluníčku.


Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: