Nezařazené

Fotili jsme harleye

V Praze bylo o tomto víkendu 40 tisíc motocyklů Harley Davidson. Harlejáři slavili 105té výročí značky a sjeli se z celého světa. V sobotu dopoledne čtyři tisíce vylosovaných motocyklistů projelo městem. Jak takovou akci fotit?

V Praze bylo o tomto víkendu 40 tisíc motocyklů Harley Davidson. Harlejáři slavili 105té výročí značky a sjeli se z celého světa. V sobotu dopoledne čtyři tisíce vylosovaných motocyklistů projelo městem. Jak takovou akci fotit?
Způsobů je jistě spousta, podělím se o své poznatky. Šel jsem tam s dvěma těly a dvěma objektivy. Na Sony A7 jsem měl pevný objektiv 28/2.0, to odpovídá zhruba 18 mm na APS-C formátu – je to osvědčený reportážní ohnisko, úhel je dostatečně široký k zachycení děje a přitom nijak rušivě nezkresluje. Na Canonu 6D Mk II jsem měl 70-300/4.0-5.6, to je můj oblíbený telezoom, dostatečně dlouhý a přitom není moc velký a těžká (a nesmyslně drahý, koupil jsem ho v bazaru).

Přípravy
Nejdřív je samozřejmě třeba si rozmyslet stanoviště. Kondukt jel z Letné na magistríálu, na Václavské náměstí a pak dolů přes Žitnou na nábřeží, odtud k Rudolfinu, přes Klárov nahoru Chotkovou silnicí zpět na Letnou. Na mobilu mám aplikaci Sun Surveyor a zkoumal jsem směr slunce (ono stačí se podívat na mapu a uvědomit si, v kolik hodin se to jede…). Podle propozic měli projet Letenským tunelem přes Štefánikův most, pak se otočit a jet zpátky a doprava na nábřeží. Na tuhle šílenost jsem se nechal nachytat – čekal jsem, že pojedou po Štefánikově mostě se sluncem ve tváři. Na poslední chvíli to změnili a – zřejmě policie jim dovolila – hned za tunelem uhnout doleva k Hlávkovu mostu, což se normálně nesmí. Nezbylo než se přesunout na Klárov a smířit se, že pojedou se sluncem v zádech, tedy v protisvětle. Ony tyhle úvahy taky k fotografování patří, dokonce velice.

Na místě
Fotil jsem tedy dvěma fotoaparáty. Když je to možné, velmi to doporučuji pro podobné akční příležitosti, když druhé tělo nemáte, půjčte si ho. Nebo nakrátko foťte mobilem. Krátké ohnisko se velmi dobře osvědčilo – ovšem chce to jít k objektu blízko. Tohle je asi třetí fotka, kterou jsem na Mánesově mostě udělal – vcelku dobře vystihuje, o co jde: pohoda, legrace, veselá jízda.



Chtěl jsem zachytit i Hradčany, ty jsou odtud moc dobře vidět. Shodou okolností se mi to zadařilo hned vzápětí.



Spousta harleyářů jsou srandisti – věřte, že tohle nebyl jediný plyšák, kterého jsem v sedle uviděl, rozhodně byl ale největší a nejrůžovější.



Co s tím telezoomem? Ten dovede dobře komprimovat prostor. Vypíchne jednu, dvě figury a celý děj je pak už mimo ostrost, spíš jen tušený.



Umožňuje si v té skrumáži najít nějakou zajímavou epizodu, výrazného člověka, děj, gesto…



Ale co je to platné, moje srdce je u krátkého ohniska. Pořídil jsem i pár žánrovek z harleyové Prahy, jako třeba tohle zátiší…



No a závěrečná epizoda. Pán se ptá: opravdu se tudy jede na Klárov?