Nezařazené

Fotili jsme box

Sobotní Souboj titánů v ČEZ aréně v Plzni je úžasná podívaná. Jaké přinesla zkušenosti s focením boxu? Každá fotografická disciplína má svá úskalí a je třeba najít řešení.

Sobotní Souboj titánů v ČEZ aréně v Plzni je úžasná podívaná. Jaké přinesla zkušenosti s focením boxu? Každá fotografická disciplína má svá úskalí a je třeba najít řešení. Box jsem zatím fotil dvakrát, jednou v roce 2008 v Düsseldorfu, zápas Čagajeva se Skeltonem, psal jsem o tom zde. V článku jsem dospěl k následujícímu závěru, cituji:
Světelné tříkilo je, myslím, pro fotografování tohoto typu věcí ideální. Vedle mě seděl chlapík se čtyřstovkou F2.8, ale to se opravdu musí hodně umět, aby člověk vychytal takhle blízký záběr. Zkoušel jsem dvoustovku, ale ta byla opravdu hodně slabá. Sériové focení mi k velkému užitku nepřišlo, nicméně kolem mě bylo hodně slyšet. Manuální nastavení expozice je nutnost, jinak by reflektory snadno expozici rozhodily – to ostatně platí pro každé fotografování ve světelně obdobných podmínkách, kde je nevyrovnané světlo a hrozí dopad přímých silných světelných zdrojů do objektivu. Ostření na volitelný ostřicí bod je zřejmě také nutnost.

A nové poznatky?
Záleží samozřejmě na situaci. V tom Düsseldorfu jsem měl místo na tribuně, která byla výš než horní provazy ringu, takže bylo dobře vidět dovnitř. Tady to bylo jiné, ring je na plzeňském zimáku, my byli dole na ploše, tedy hlavou lehce nad úrovní ringu. Žádné převýšení. Fotil jsem zase tím tříkilem na Nikonu D200 a hlavně, chtěl jsem vyzkoušet gimbal head, tedy speciální hlavu na stativu, určenou k zavěšení těžkých teleobjektivů. Psal jsem o ní zde , je to model Benro GH-1, Oehling ji prodává za sedm tisíc, viz zde. Vypadá to v praxi takto:


K doplnění bych měl dodat lékařskou zprávu, byla by nulová: žádné bolesti svalů, žádné pokřiveniny páteře. Tři hodiny práce s těžkým nářadím (4230 g, zváženo na digi váhách) na mě nenechaly stopy. Ale vážně, teď bez žertíků: pokud je třeba fotit těžkým teleobjektivem a není nutné měnit polohu, kombinace stativ + gimbal je naprosto ideální. Mnoho lidí to řeší monopodem, tedy podpěrnou teleskopickou tyčí se stativovou hlavou. Rozhodně to není špatné, výhoda je v lehkosti a operativnosti. Ale přece jen to musíte pořád držet. Gimbal head si vyladíte, aby ten krám prakticky nic nevážil. Jen to držíte a fotíte. Rozhodně tedy nelituji, že jsem si vzal do Plzně stativ. Byl to Benro C2190T, už jsem ho tu recenzoval, který je lehký a velmi skladný. Tím jak má tu placatou hlavu, stačí sklopit střední nohu a proplétáte se tam, kde to jde.
A teď k dalším zkušenostem. Manuální expozice, na tom trvám. Nastavil jsem tam 1/1000 sec a 1000 ISO a víc neřešil. Přitom použitý Nikon D200 je dnes už překonaná generace a novější modely zvládají vysoké ISO nesrovnatelně lépe a také pokud jde o barvu jsou jinde. To pevné sklo má smysl tam, kde jsme nuceni sedět na jednom místě. Fotili jsme dva, já a moje žena Ljuba Krbová. Ta fotila Canonem 5D a objektivem „pumpou“ 100-400. Ukázalo se, že kratší a hlavně proměnné ohnisko je i výhoda, pokud je fotograf mobilní. Se svým pevným tříkilem jsem se snažil o čelní pohled, ale s kratším ohniskem je zřejmě lepší šikmý pohled přes provazy. To co fungovalo v Düsseldorfu selhalo v Plzni, nebylo převýšení a průhled skrz provazy byl obtížnější. Vyplatilo se tedy kratší ohnisko.
Takže se podívejme na příklady. Tohle je foceno ohniskem 130 mm, tedy odspodu, fotila Ljuba Krbová.


Výsledek operativnosti. Ljuba vyfotila příchod Aleny Holé, kdežto já bych musel s tím tříkilem na stativu utíkat na druhou stranu haly.


Dtto, další fotka Ljuby Krbové, já to ze svého palpostu ani neviděl. Filip Sýkora se těší z dalšího vítězství.


Dalo se to střílet jenom z dálky a doufat, že nepůjdou provazy přes obličej. Ostřil jsem ručně. Po krátkém zápasu se mi už nechtělo prát se s autofokusem, který se pořád chytal provazů, proto to ruční ostření.


Nakonec ale gimbal head dokázal udržet v ostrosti i hodně velký detail. Z ruky by se mi to asi nepovedlo i s tou 1/500 sec.


Co ale naprosto pohořelo, byl Panasonic GX1. Chtěl jsem jím brát atmosféru, zejména příchody borců. Kolem toho je vždycky spousta humbuku, mlhy, světla ohně a podobné opičky. Tam se mirrorless vůbec nechytal. Takže nějaká ta „digitální leica“ se v tomto ohledu nekonala.
Takže zase závěr. Ano, ruční expoziční režim, na tom trvám. Když nejste PRESS s přístupem k ringu, stačí střední ohnisko, tedy mezi 100 a 200 mm. ISO vysoké, tisícina vteřiny vás zbaví starostí. Blesk? Myslím, že je víc ke škodě než užitku, pokud ho nemáte na dálku řízený, umístěný někde u ringu, ale i s tím jsou patálie. Připevněný na foťáku dělá stíny provazů. Jsem tedy vyznavač spíš vysokého ISO i za cenu šumu, než focení s bleskem a zápolení se stíny. Focení boxu, to je svým způsobem sport sám o sobě. Snadno se tím dá pohrdat, dělat to je těžší.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: