Nezařazené

Fotil jsem masopust


V sobotu se u nás na vsi konal masopustní karneval. Bylo hezké počasí, sluníčko svítilo, nešlo odolat! Podívejme se na nějaké fotky a zkusme z nich odvodit nějakou tu zkušenost.

Už dávno jsem udělal tu nepříjemnou zkušenost, že čím veselejší je mumraj, tím se hůř fotí. Máte pocit, že je všude plno děje, plno vzruchu – jenže do fotek se nedostane ani setina z pocitu, který jste měli na místě samém. Situace je nepřehledná, scéna je rozbitá, všude je moc lidí – a je těžké do toho vnést nějaký řád. Na této ukázce je zachycena celá situace – se všemi nectnostmi.

Na obrázku je zmatek, je tu moc lidí a navíc – hezké slunečné počasí má i své nevýhody – je to veliké rozpětí jasů, pozadí je napálené sluncem a popředí je utopené v hlubokém stínu. Je to i důsledek vlastností studeného vzduchu, světlo se v něm nerozptýlí tak dobře, jako v teplém letním vzduchu. Jaké je řešení? Jistě jich je víc, zmiňme se o dvou.

Dlouhé ohnisko je osvědčený pomocník. Má úzký úhel záběru a malou hloubku ostrosti.

    Výhoda – soustředí pozornost na konkrétní objekt
    Nevýhoda – nemáme přehled o prostředí, o celkové situaci

Spravedlibvě posouzeno, výhoda zde převažuje nad nevýhodou. Při fotografování scén, ve kterých je mnoho lidí, platí zásada tří: jakmile je na fotce víc lidí než tři, hrozí nebezpečí, že na ná bude zmatek. Neplatí to samozřejmě absolutně a nikde není řečeno, že fotka s pěti lidmi musí nutně být špatná. Nicméně je pravda, že tři lidi (a méně) jakž takž srovnáme do nějaké rozumné kompozice. Tady je ukázka snímku se dvěma lidmi, pořízeno středně dlouhým ohniskem 55 mm (fotoaparát Canon EOS 5D).

Samozřejmě, čím delší je ohnisko, tím více je objekt izolovaný od okolí. Následující ukázka je pořízena ohniskem 105 mm a pozadí je zde jenom tušené, zcela mimo hloubku ostrosti. Dlouhého ohniksa použijeme, když chceme zachytit výrazné typy a vztahy mezi dvěma, třemi osobami.

Krátké ohnisko má naopak široký úhel záběru a velkou hloubku ostrosti. Použijeme ho k zachycení celkové situace – a snažíme se, aby v záběru byl nějaký vůdčí prvek, třeba výrazná diagonála (zde okraj silnice):

Nicméně při těchto celkových pohledech se obvykle nevyhneme zmatku. Je proto lepší se s krátkým ohniskem vrhnout do jádra děje a fotit hodně zblízka, aby v popředí byla výrazná figura a v pozadí – třeba i mimo ostrost – prostředí. Například takto:

… nebo takto. Na této fotografii je dobře vidět “zásada tří” – je tu interakce tří lidí, postava plevo nabízí skleničky, vousáč uprostřed ji ur drží a “čarodějnice” si vybírá. Pozadí je plné postaviček tak malých, že jsou v nepoměru k hlavním aktérům a snímek neruší.

Příště se u nás bude vynášet smrtka, pokud to půjde, budu tam zase s fotoaparátem!

V sobotu se u nás na vsi konal masopustní karneval. Bylo hezké počasí, sluníčko svítilo, nešlo odolat! Podívejme se na nějaké fotky a zkusme z nich odvodit nějakou tu zkušenost.

Už dávno jsem udělal tu nepříjemnou zkušenost, že čím veselejší je mumraj, tím se hůř fotí. Máte pocit, že je všude plno děje, plno vzruchu – jenže do fotek se nedostane ani setina z pocitu, který jste měli na místě samém. Situace je nepřehledná, scéna je rozbitá, všude je moc lidí – a je těžké do toho vnést nějaký řád. Na této ukázce je zachycena celá situace – se všemi nectnostmi.

Na obrázku je zmatek, je tu moc lidí a navíc – hezké slunečné počasí má i své nevýhody – je to veliké rozpětí jasů, pozadí je napálené sluncem a popředí je utopené v hlubokém stínu. Je to i důsledek vlastností studeného vzduchu, světlo se v něm nerozptýlí tak dobře, jako v teplém letním vzduchu. Jaké je řešení? Jistě jich je víc, zmiňme se o dvou.

Dlouhé ohnisko je osvědčený pomocník. Má úzký úhel záběru a malou hloubku ostrosti.

    Výhoda – soustředí pozornost na konkrétní objekt
    Nevýhoda – nemáme přehled o prostředí, o celkové situaci

Spravedlibvě posouzeno, výhoda zde převažuje nad nevýhodou. Při fotografování scén, ve kterých je mnoho lidí, platí zásada tří: jakmile je na fotce víc lidí než tři, hrozí nebezpečí, že na ná bude zmatek. Neplatí to samozřejmě absolutně a nikde není řečeno, že fotka s pěti lidmi musí nutně být špatná. Nicméně je pravda, že tři lidi (a méně) jakž takž srovnáme do nějaké rozumné kompozice. Tady je ukázka snímku se dvěma lidmi, pořízeno středně dlouhým ohniskem 55 mm (fotoaparát Canon EOS 5D).

Samozřejmě, čím delší je ohnisko, tím více je objekt izolovaný od okolí. Následující ukázka je pořízena ohniskem 105 mm a pozadí je zde jenom tušené, zcela mimo hloubku ostrosti. Dlouhého ohniksa použijeme, když chceme zachytit výrazné typy a vztahy mezi dvěma, třemi osobami.

Krátké ohnisko má naopak široký úhel záběru a velkou hloubku ostrosti. Použijeme ho k zachycení celkové situace – a snažíme se, aby v záběru byl nějaký vůdčí prvek, třeba výrazná diagonála (zde okraj silnice):

Nicméně při těchto celkových pohledech se obvykle nevyhneme zmatku. Je proto lepší se s krátkým ohniskem vrhnout do jádra děje a fotit hodně zblízka, aby v popředí byla výrazná figura a v pozadí – třeba i mimo ostrost – prostředí. Například takto:

… nebo takto. Na této fotografii je dobře vidět “zásada tří” – je tu interakce tří lidí, postava plevo nabízí skleničky, vousáč uprostřed ji ur drží a “čarodějnice” si vybírá. Pozadí je plné postaviček tak malých, že jsou v nepoměru k hlavním aktérům a snímek neruší.

Příště se u nás bude vynášet smrtka, pokud to půjde, budu tam zase s fotoaparátem!